Vlna veder vyprodává klimatizace v Evropě. Midea kvůli PortaSplitu rozjíždí výrobu naplno

Poptávku zesiluje skutečnost, že klimatizace byla v evropských domácnostech dlouho spíše výjimkou. Podíl domácností s klimatizací se pohybuje jen kolem 3 až 6 % . Každá další vlna veder proto přivádí k nákupu miliony lidí, kteří si chlazení pořizují poprvé.

Právě zde se prosazuje Midea PortaSplit. Jde o přenosnou splitovou klimatizaci, jejíž konstrukce má usnadnit instalaci v evropských domácnostech a obejít některá regulační či stavební omezení spojená s klasickými pevnými jednotkami . V řadě zemí se zařízení během letošního léta rychle vyprodávalo.

PortaSplit: od úspěšného modelu k mimořádné výrobní operaci

Od evropského uvedení v roce 2024 prodala Midea na kontinentu více než 300 000 zařízení PortaSplit . Jen v roce 2026 přesáhly dodávky do Evropy 200 000 kusů, což představuje dvojnásobek meziročně .

Výrobce na prudký růst poptávky reagoval několika kroky:

• Rozšířil výrobu: V jedné z továren otevřel novou výrobní linku a zdvojnásobil denní kapacitu přenosných klimatizací na 6 000 kusů .
• Vytížil specializované linky: Linky určené pro model PortaSplit podle společnosti běží naplno v závodech ve Wuhu v provincii Anhui, v guangzhouské čtvrti Nansha a v Šun-te v provincii Kuang-tung .
• Přijal mimořádné objednávky: Továrny ve Wuhu a Kantonu získaly během jediného měsíce dohromady 200 000 nových evropských objednávek. Midea situaci označila za „explozivní poptávku“ .
• Urychlil dodávky do Francie: V červenci výrobce vypravil do Francie 20 000 klimatizací během pouhých sedmi dnů .
• Kombinuje různé druhy dopravy: Součástky i hotové výrobky putují letecky, vysokorychlostní železnicí a po železniční trase mezi Čínou a Evropou, aby se zkrátily běžné dodací lhůty námořní dopravy .

Výrobní závod v Šun-te navíc podle dostupných informací pracuje nepřetržitě, aby stihl dodat jednotky ještě během hlavní evropské letní sezony .

Chlazení jako nový nápor na energetiku

Růst počtu klimatizací není jen otázkou pohodlí domácností. Za horkých dnů se jejich spotřeba soustředí do stejného období, kdy se zvyšuje celková poptávka po elektřině. To může zatěžovat distribuční sítě, zvyšovat velkoobchodní ceny a v některých případech komplikovat i výrobu elektřiny.

Švýcarsko: chlazení se přibližuje vytápění

Švýcarsko v roce 2026 zaznamenalo nejdelší vlnu veder ve své zhruba 160leté meteorologické historii. Bern měl 13 tropických dnů v řadě a v Basileji teplota vystoupala na 39 °C .

Chladicí a ventilační systémy nyní spotřebovávají téměř 11 % švýcarské elektřiny, tedy už téměř tolik jako vytápění se 14 % . Průměrná splitová klimatizace spotřebuje přibližně 700 až 1 000 kWh ročně, což je několikanásobně více než u některých běžných domácích spotřebičů . Když během vlny veder zapnou klimatizace ve stejnou dobu tisíce domácností a firem, vzniká výrazný dodatečný nápor na síť.

Čína: výrobní boom, ale bez vyčíslení dopadu na domácí síť

Dostupné zdroje podrobně popisují především roli Číny jako hlavního exportéra. Továrny pracují nepřetržitě a díly se kvůli rychlosti přepravují letecky i vysokorychlostní železnicí . Pro samotný dopad tohoto výrobního zrychlení na čínskou elektrickou síť však dostupné podklady neposkytují samostatná kvantifikovaná data. Nelze proto spolehlivě říct, o kolik se domácí spotřeba elektřiny v Číně kvůli této konkrétní výrobní špičce zvýšila.

Co očekává Mezinárodní energetická agentura do roku 2035

Podle projekcí Mezinárodní energetické agentury (IEA) spotřebovala světová ekonomika v roce 2025 na chlazení budov více než 2 900 TWh elektřiny, přibližně o polovinu více než v roce 2015 . Při současném nastavení politik by tato hodnota měla do roku 2035 překročit 4 500 TWh .

IEA ve scénáři STEPS, který vychází ze stávajících a oznámených politik, očekává do roku 2035 zhruba 40% růst špičkové poptávky po elektřině. Významnou část tohoto růstu má způsobit právě potřeba chlazení .

Spotřeba energie na chlazení roste od roku 2000 přibližně o 4 % ročně, tedy dvakrát rychleji než spotřeba energie na vytápění . Do roku 2035 by chlazení mohlo vyžadovat dalších 1 200 TWh elektřiny oproti dnešní úrovni .

IEA proto řadí klimatizace vedle datových center a elektromobility mezi hlavní motory nadcházejícího růstu poptávky po elektřině . Podle dokumentu Energy Technology Perspectives 2026 se podíl domácností vybavených klimatizací od roku 2000 globálně ztrojnásobil na přibližně 40 % a spotřeba elektřiny na chlazení se více než zdvojnásobila .

Klimatizace řeší vedro, ale zvyšuje energetickou výzvu

Letošní evropská zkušenost ukazuje, jak rychle se může z dříve okrajového výrobku stát základní vybavení domácností. Klimatizace pomáhá chránit zdraví během nebezpečných veder, současně však přidává nový, velmi koncentrovaný odběr elektřiny. S pokračujícím oteplováním tak nebude klíčové pouze vyrobit více klimatizací, ale také zajistit účinnější zařízení, chytré řízení spotřeby a dostatečně odolné elektrické sítě.