Proč ruský rozpočtový deficit v roce 2026 vyšplhal na 100 miliard dolarů?

Explozivní růst vojenských výdajů a nákladů na válečný dluh

Federální výdaje v prvních pěti měsících roku 2026 meziročně vzrostly o 17 %, což vedlo k největšímu rozpočtovému schodku od roku 1996 . Deficit překonal celoroční plán už v dubnu, když za první čtyři měsíce dosáhl 78,9 miliardy dolarů (2,5 % HDP) . Vojenské výdaje nadále rostou hluboko nad původní plány – ukrajinská rozvědka odhaduje válečné přečerpání na 51,3 miliardy dolarů .

Nepřímé tištění peněz přes státní banky

Když selhal prodej dluhopisů na volném trhu, ministerstvo financí začalo nutit státem kontrolované banky, aby nakupovaly nově vydané dluhopisy OFZ. Centrální banka těmto bankám následně poskytuje likviditu, čímž de facto vytváří nové rubly na financování schodku . Ukrajinská rozvědka tuto praxi označuje jako "skrytou emisi rublů" – ministerstvo financí vydá dluhopisy, státní banky je koupí a centrální banka dodá hotovost. Funguje to stejně jako tištění peněz . Tento mechanismus je nyní hlavním kanálem, kterým se kryje rostoucí peněžní schodek .

Pozastavení aukcí dluhopisů (zmrazení trhu OFZ)

Ministerstvo financí 20. července 2026 na neurčito pozastavilo všechny pravidelné aukce státních dluhopisů poté, co čtyři po sobě jdoucí nabídky selhaly . Dvě aukce byly zrušeny, jedna zcela propadla a jediná úspěšná emise vynesla pouhých 9 miliard rublů (116 milionů dolarů) oproti čtvrtletnímu cíli půjček ve výši 1,5 bilionu rublů (19,35 miliardy dolarů) . Investoři požadovali výnosy přes 16 % u dlouhodobých OFZ – úroveň, kterou ministerstvo považovalo za neudržitelnou . Index státních dluhopisů RGBI klesl z ~119 na ~110, což je minimum roku 2026 . Šlo o první moratorium na aukce od března do září 2022 .

Putinův příkaz k válečným výdajům do roku 2029 a pozastavení fiskálního pravidla

Rozpočtový zákon odkládá "pravidlo nulového deficitu" na neurčito. Prezident Putin nařídil, aby válečné výdaje měly prioritu přinejmenším do roku 2029, čímž převážil předválečné plány na fiskální konsolidaci. Centrální banka ve svých projekcích počítá s primárním strukturálním deficitem 2 % HDP v roce 2026, 1 % v roce 2027 a 0,5 % v roce 2028 – což je výslovné přiznání, že rozpočet zůstane v červených číslech po celé roky .

Zpomalující se růst HDP a škrty ve financování technologií

Ekonomický růst se zpomaluje pod tíhou sankcí, inflace a přesunu zdrojů do armády. Vláda přezkoumává možnosti škrtů v nevojenských oblastech . Poprvé od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu došlo v rozpočtu na rok 2026 ke snížení financování národních technologických a rozvojových programů, protože Kreml upřednostňuje vojenské výdaje před investicemi a inovacemi .

Širší dopady sankcí a válečného vypětí

Rusko je odříznuto od mezinárodních kapitálových trhů a je téměř zcela závislé na napjatém domácím finančním systému. Kombinace západních sankcí, kapitálového úniku, obratu inflace v polovině roku 2026 a zhroucení očekávání dalšího snižování sazeb centrální banky vyvolala hromadný výprodej státních dluhopisů, což prohloubilo finanční krizi . Institut Hudson v této souvislosti hovoří o tom, že "ruské tiskárny na peníze jedou na plné obrátky" jako o jediné zbývající záchraně .

Shrnutí: Deficit Ruska v roce 2026 není dočasným fiskálním výkyvem – je produktem strukturální pasti. Válečné výdaje rostou rychleji, než klesají příjmy, trh s dluhopisy se zablokoval a vláda byla dotlačena ke skrytému měnovému financování, které přiživuje inflaci a podkopává rubl. A přitom neexistuje žádný důvěryhodný plán na návrat k fiskální disciplíně dříve než v roce 2029.