Ukrajina se navzdory očekáváním nezhroutila. Udržela své pozice a podnikla účinné protiakce, včetně dronových útoků na ruské rafinerie a přístavy . Ani politické řešení podle ruských představ se nepodařilo prosadit: Putin podle zdrojů odmítá výzvy k mírovým jednáním s Kyjevem a spíše posiluje odhodlání v boji pokračovat .
Trump už v rozhovoru pro BBC v červenci 2025 uvedl, že „téměř nikomu nevěří“, když dostal otázku na svůj vztah k Putinovi . V polovině roku 2026 pak veřejně mluvil o svém zklamání. Jeho změna postoje tak podle všeho nesouvisí jen s osobními antipatiemi, ale především s praktickým vyhodnocením situace: očekávané výsledky se nedostavily a válka pokračuje navzdory obrovským ztrátám, které západní odhady u Ruska uvádějí na 1,4 milionu lidí .
Ačkoli konkrétní obsah Putinových soukromých ujištění zůstává neveřejný, z dosavadních zpráv lze vyčíst tři hlavní nenaplněná očekávání:
Trumpův pohled na Ukrajinu a jejího prezidenta Volodymyra Zelenského se během jeho druhého prezidentského období změnil. Francouzský prezident Emmanuel Macron v červnu uvedl, že Trump po návratu do úřadu věřil, že Ukrajina válku prohraje .
Postupně však začaly působit dva faktory: výsledky na bojišti a osobní diplomacie. Ukrajinské dronové útoky ukázaly schopnost Kyjeva vést asymetrickou válku a zasahovat ruskou infrastrukturu . Na změně Trumpova pohledu se podle zpráv podíhalo také setkání se Zelenským na summitu skupiny G7 ve Francii v červnu 2026, k němuž Trumpa povzbuzovali evropští spojenci .
Na konci července média informovala, že Trump je „ohromen odolností Ukrajinců“ a že si se Zelenským vybudoval dobré vztahy . Z původního přesvědčení, že Kyjev nemá ve válce dostatek možností, se tak stal realističtější pohled na ukrajinskou schopnost vzdorovat ruskému tlaku.
Spojené státy a Ukrajina na konci července 2026 diskutovaly o návrhu částečného příměří ve vzduchu. Jeho podstatou by bylo zastavení leteckých útoků jako možný první krok k obnovení širších mírových jednání s Ruskem .
Návrh byl jedním z hlavních témat schůzky Zelenského s Trumpem ve Washingtonu 28. července . Podle dostupných informací však v této fázi šlo stále o koordinaci mezi Kyjevem a Washingtonem, nikoli o hotovou dohodu schválenou všemi stranami.
Kreml reagoval zdrženlivě. Jeho mluvčí Dmitrij Peskov označil komentáře k údajnému návrhu za předčasné a uvedl, že jde pouze o „novinové zprávy a nic víc“ . Moskva tak zatím nedala najevo, že by se k iniciativě chtěla připojit.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio po jednání s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem v Manile 23. července řekl, že Spojené státy jsou připraveny sehrát „konstruktivní roli“ při ukončení války . Zároveň ale varoval, že rychlá cesta k dohodě neexistuje a že diplomacie bude vyžadovat dlouhodobé úsilí i nové nápady.
To je důležité i pro posouzení návrhu leteckého příměří. Nejde o potvrzené všeobecné příměří ani o dohodu mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy. Je to jedna z možností, jak obnovit kontakt a vytvořit omezený prostor pro další jednání.
Situace navíc zůstává napjatá. Podle zdrojů citovaných agenturou Reuters Putin v červenci spíše odmítal vyjednávání a ukrajinské dronové údery na ruskou energetickou infrastrukturu mohly jeho odhodlání pokračovat ve válce ještě posílit .
Shrnutí: Trumpův vztah s Putinem se posunul od očekávání rychlého výsledku ke zjevné frustraci. Současně si americký prezident vytvořil příznivější obraz o ukrajinské odolnosti a vztazích se Zelenským. Návrh částečného příměří ve vzduchu zůstává ve fázi rozhovorů mezi Kyjevem a Washingtonem, nebyl podle dostupných informací formálně předložen Moskvě a Kreml k němu přistupuje skepticky. Rubio proto neočekává rychlý průlom.