Mezinárodní tým vědců pod vedením finských a brazilských odborníků (Alceu Ranzi a Martti Pärssinen) přeletěl s LiDARem oblast o rozloze přibližně 4 497 km² v brazilském státě Acre a přilehlých oblastech . Během průzkumu identifikovali 396 dříve neznámých geoglyfů – velkých geometrických zemních staveb, jako jsou příkopy, náspy, cesty a plošiny . Společně s dříve objevenými lokalitami tak počet známých staveb v regionu přesáhl 1 300 .
Na základě extrapolace z tohoto reprezentativního vzorku na širší území vědci odhadují, že v jihozápadní Amazonii se může nacházet 20 000 až 30 000 zemních staveb . Území obývané civilizací Aquiry je odhadováno na 183 000 kilometrů čtverečních – zhruba velikost Sýrie .
Studie odhaduje, že civilizace Aquiry dosáhla vrcholu populace až 3 miliony lidí kolem roku 200 n. l. . Civilizace vzkvétala zhruba od roku 600 př. n. l. do roku 850 n. l. . Populace se rozkládala v síti osad propojených cestami a zemními stavbami, což vědci popisují jako formu řídce osídleného urbanismu . Jeden z výzkumníků uvedl, že nález „zcela změnil mé chápání" pravěku regionu .
Obyvatelé praktikovali zemědělství s řízeným vypalováním lesa: vypalovali bambusem zarostlé lesy, aby uvolnili půdu pro pole, primárně pěstovali kukuřici . Mikrobotanické důkazy z příbuzných lokalit v jihozápadní Amazonii potvrzují, že kukuřice byla hlavní plodinou pěstovanou díky sofistikovanému inženýrství krajiny zahrnujícímu odvodňovací kanály .
Mezi další pěstované rostliny pravděpodobně patřil maniok, batáty, tykve a palmička broskvová – jedná se o polykulturní agrolesnictví dobře zdokumentované v jižní Amazonii . Samotné zemní stavby – geometrické příkopy, cesty a plošiny – sloužily jak k ceremoniálním, tak praktickým účelům, včetně vodního hospodářství, vymezení území a možná i obrany .
Tato zjištění zásadně vyvracejí dlouho udržovaný mýtus o Amazonii jako „nedotčené" či „panenské" divočině, která byla před příchodem Evropanů jen řídce osídlena . Data ukazují, že v jihozápadní Amazonii žily miliony lidí, kteří po dobu téměř 1 500 let aktivně utvářeli krajinu, budovali desítky tisíc staveb a spravovali lesy pomocí ohně a pěstování plodin . Lidé Aquiry se lesu pouze nepřizpůsobili – přetvořili krajinu v obrovském měřítku a zanechali trvalou antropogenní stopu, která je patrná i v současném porostu .
Studie má také současný význam: uznání rozsahu předkolumbovského využití půdy podporuje nároky domorodých obyvatel na půdu a zpochybňuje vyprávění, která Amazonii vykreslují jako divočinu bez lidské historie před kolonialismem .