Dva dny, které otřásly trhy: od úlevy po globální výprodej polovodičů

Reakce přišla nejprve na energetických trzích. Severomořská ropa Brent podle zpráv zlevnila přibližně o 4 % na 92,80 dolaru za barel, protože z ceny začala mizet riziková přirážka spojená s válkou a obavami o dodávky . Pro investory to znamenalo menší riziko širšího konfliktu na Blízkém východě i možného narušení přepravy přes Hormuzský průliv.

Akcie na zprávy reagovaly růstem:

• index Dow Jones Industrial Average přidal zhruba 260 bodů, tedy asi 0,6 až 0,7 %, a posílil druhý den v řadě ;
• futures na S&P 500 a Nasdaq v předobchodní fázi vyskočily přibližně o 1, respektive 1,6 %, později se však obchodování uklidnilo ;
• růst byl poměrně široký a většina sektorových indexů se držela v plusu .

Trh ale od začátku počítal s tím, že příměří nemusí vydržet. Situaci komplikoval útok Húsíů na ropná zařízení v Saúdské Arábii a také ukrajinský útok na íránské komerční plavidlo v Kaspickém moři . Přesto v pondělí převládal příběh o úlevě a možném návratu k diplomacii. Americký velvyslanec při OSN Mike Waltz uvedl, že prezident Donald Trump se rozhodl vojenskou operaci pozastavit a pokusit se pokračovat diplomatickou cestou .

Úterní obrat: čipy stáhly technologický sektor

O den později se pozornost přesunula od geopolitiky k technologiím. Globální výprodej polovodičových akcií odhalil slabé místo letošního růstu: vysoká očekávání spojená s umělou inteligencí a obrovské kapitálové náklady potřebné k jejich naplnění.

ETF iShares Semiconductor, známý pod zkratkou SOXX, v předobchodní fázi klesl o více než 3 % a futures na Nasdaq se dostaly do záporných hodnot . Akcie společnosti Nvidia oslabily o 5 % a výprodej tvrdě zasáhl také asijské trhy s významným zastoupením výrobců čipů. Jihokorejský index KOSPI se propadl na tříměsíční minimum .

Jedním z bezprostředních spouštěčů byly zprávy, že Nvidia jedná o poskytnutí finančních záruk v objemu přibližně 250 miliard dolarů pro projekt datového centra v Ohiu . Takto vysoká částka znovu otevřela otázku, zda investice do infrastruktury pro AI — od čipů přes datová centra až po energie — dokážou vytvořit dostatečné výnosy.

K obavám se přidala sílící čínská konkurence v oblasti AI čipů a nejistota, zda nejsou ceny polovodičových akcií po předchozím růstu příliš vysoké . Výsledek byl zřetelný: Dow Jones, kterému pomáhal pokles ceny ropy a odolnější sektory, se držel relativně dobře, zatímco Nasdaq a asijské trhy zatížené technologickými tituly prudce klesaly .

Ropa klesala, dluhopisy ale výrazně neposílily

Vývoj z 27. a 28. července dobře ukázal, jak odlišně mohou reagovat různé části finančního trhu. Cena ropy Brent pokračovala v úterý v poklesu a přiblížila se k 87 dolarům za barel, protože příměří zatím přetrvávalo .

Levnější ropa však nevedla k výraznému růstu cen amerických státních dluhopisů. Výnosy desetiletých dluhopisů zůstaly z velké části stabilní, což naznačovalo, že investoři pokles ropy nepovažují za dostatečně silný protiinflační impuls, který by změnil jejich očekávání ohledně měnové politiky americké centrální banky .

Americký dolar byl obecně slabší, mimo jiné kvůli poklesu geopolitického napětí a pozicování investorů před rozhodnutím Federálního rezervního systému, tedy americké centrální banky .

Asijské trhy utrpěly nejvíce, protože jejich vývoj výrazně ovlivňují výrobci čipů. Americké a evropské akcie si vedly lépe, jelikož nižší ceny energií pomáhaly i sektorům mimo technologie, například průmyslu a materiálům . Rozdíl mezi růstem indexu Dow Jones a poklesem Nasdaq tak spíše ukazoval na přesun kapitálu mezi sektory než na plošnou paniku. Zároveň ale odhalil zranitelnost technologického trhu, pokud investoři začnou pochybovat o tempu kapitálových výdajů.

V centru pozornosti byla „živá“ schůze Fedu

Trhy navíc čekaly na rozhodnutí Federálního rezervního systému naplánované na 29. července. Podle dostupných zpráv byla v cenách aktiv započtena přibližně 38% pravděpodobnost zvýšení sazeb — neobvykle vysoká úroveň vzhledem k tomu, že investoři původně čekali spíše opatrný postup centrální banky . Saxo Bank schůzi popsala jako „živou“, tedy takovou, u níž nelze vyloučit překvapení .

Vyšší riziko růstu sazeb bylo obzvlášť nepříjemné pro růstové technologické akcie a výrobce čipů. Vyšší úrokové sazby totiž obvykle snižují atraktivitu firem, jejichž očekávané zisky leží daleko v budoucnosti.

Nejisté bylo i širší ekonomické prostředí. S&P 500 a Nasdaq před touto událostí klesaly dva týdny po sobě . Výsledková sezona za druhé čtvrtletí přinášela smíšené signály: některé sektory začaly pozitivně, ale čipové akcie zůstávaly pod tlakem . Základní otázka pro celý trh zněla: Dokážou obří investice do čipů a datových center přinést odpovídající návratnost, nebo se do AI infrastruktury investuje příliš mnoho?

Týden, který měl rozhodnout o budoucnosti AI obchodu

Období od 27. do 31. července bylo považováno za nejrušnější část výsledkové sezony a zároveň za jeden z nejdůležitějších týdnů pro měnovou politiku v roce 2026 . Pro tzv. AI obchod — tedy sázku investorů na firmy, které mají těžit z rozmachu umělé inteligence — byly klíčové výsledky velkých technologických společností. Právě jejich výdaje ospravedlňovaly vysoká očekávání spojená s celým polovodičovým sektorem .

Alphabet už výsledky zveřejnil a zklamání z nich zhoršilo náladu před začátkem týdne . Investoři následně sledovali zejména:

• 29. července – rozhodnutí Fedu o sazbách: trh počítal s 38% pravděpodobností zvýšení sazeb a čekal na případný jestřábí signál ;
• Microsoft: první z velkých technologických firem, jehož výsledky měly napovědět, jak pokračují výdaje na AI a růst cloudových služeb ;
• Meta: důležitý test toho, zda se investice do AI promítají do skutečných příjmů a reklamního trhu ;
• Amazon: ukazatel vývoje spotřebitelské poptávky i cloudového byznysu ;
• Apple: největší společnost podle tržní kapitalizace, jejíž výsledky měly ukázat sílu poptávky po iPhonech a pokrok v začleňování AI do produktů .

Příběh těchto dvou dnů proto nebyl jen o příměří nebo o ceně ropy. Ukázal střet dvou sil. Geopolitické uklidnění a levnější energie pomáhaly širší ekonomice, zatímco obavy z únavy z AI investic, čínské konkurence a možného zpřísnění měnové politiky zasáhly sektor, který dosud táhl růst akciového trhu.

Výsledky velkých technologických firem a rozhodnutí Fedu měly ukázat, zda byl výprodej čipů pouze dočasným přesunem peněz mezi sektory, nebo začátkem hlubšího přehodnocení celého AI boomu .