Stagflační šok roku 2026: válka na Blízkém východě přepisuje pravidla globální ekonomiky

Pokud by se však konflikt mezi Spojenými státy a Íránem dále vyhrotil, mohl by globální růst podle modelu banky klesnout až na 1,3 % a inflace vystoupat na 4,5 %, uvedl hlavní ekonom Světové banky Indermit Gill pro agenturu Reuters 22. července . Při déle trvající krizi a ceně ropy kolem 115 dolarů za barel by růst zpomalil na 2,1 % .

Světová banka zároveň upozornila, že 32 zemí se nachází v dluhové krizi nebo jsou jejímu vysokému riziku vystaveny .

Bank of America: zatím „mírná stagflace“

Bank of America patřila mezi první velké finanční instituce, které dopad konfliktu výslovně označily za stagflační šok. Ekonom Claudio Irigoyen a jeho tým snížili odhad globálního růstu pro rok 2026 z předválečných 3,5 % na 3,1 % a zvýšili výhled globální inflace z 2,8 % na 3,3 % .

• Růst ekonomiky USA snížili o 0,5 procentního bodu na 2,3 %.
• Inflace v USA podle nich dosáhne 3,6 %.
• Ropa by se podle prognózy mohla po celý rok držet kolem 100 dolarů za barel.
• I po skončení války banka očekává nový cenový standard v pásmu 90–95 dolarů za barel .

„Dosavadní válečná dividenda: mírná stagflace,“ napsal Irigoyen. Trvalý dopad podle něj bude záviset především na tom, jak dlouho konflikt potrvá .

MMF: tři scénáře a žádný není bezbolestný

MMF v dubnu představil tři možné vývoje . Základní scénář předpokládá krátký konflikt a růst cen energií o 19 %. V takovém případě by globální růst dosáhl 3,1 % a celková inflace 4,4 % .

Nepříznivý scénář počítá s delším konfliktem, výraznějším zdražením energií, růstem inflačních očekávání a určitým zpřísněním měnové politiky. Nejhorší varianta předpokládá dlouhodobé uzavření Hormuzského průlivu a další poškození těžebních a rafinerských kapacit.

Šéfka MMF Kristalina Georgievová v dubnu uvedla, že válka už připravila svět o 13 % dodávek ropy . Fond zároveň odhaduje, že trvalý růst ceny ropy o 10 % přidává k inflaci přibližně 0,4 procentního bodu, tedy 40 bazických bodů .

MMF očekává, že globální růst v roce 2026 zpomalí z 3,5 % v roce 2025 na zhruba 3 % a v roce 2027 se odrazí na 3,4 % .

Asijská rozvojová banka: rozvíjející se Asie zpomaluje

Asijská rozvojová banka snížila odhad růstu rozvíjející se Asie a Tichomoří pro rok 2026 na 4,9 %, oproti 5,1 % v dubnové prognóze a 5,5 % v roce 2025 .

Oficiální červencový výhled ADB předpokládá regionální inflaci 4,3 %, zatímco v některých souhrnech agentury Reuters se objevuje údaj 4,6 % . Cenové tlaky se neomezují jen na ropu a plyn. Přelévají se také do cen hnojiv, dalších komodit, potravin a přepravy .

OECD: některé země mohou upadnout do recese

OECD v červnu varovala, že déle trvající válka může některé země uvrhnout do recese a výrazně zvýšit inflaci . Její základní scénář počítá se zpomalením globálního růstu z 3,0 % v roce 2025 na 2,8 % v roce 2026, po němž by mělo následovat oživení .

Ropa a Hormuzský průliv jsou klíčem k dalšímu vývoji

Ropa zůstává hlavním kanálem, kterým se válečný šok přelévá do světové ekonomiky. Konflikt zhoršil výhled ropného deficitu pro rok 2026. Pokud se ale dodávky později vrátí k normálu, může se v roce 2027 objevit přebytek nabídky .

Zvláštní význam má Hormuzský průliv, strategická námořní trasa mezi Perským zálivem a Ománským zálivem. Jeho delší uzavření by narušilo přepravu ropy a zvýšilo náklady nejen na pohonné hmoty, ale také na výrobu, dopravu a potraviny.

Goldman Sachs varoval, že při vážném narušení průlivu by cena ropy Brent mohla překročit 120 dolarů za barel. JPMorgan odhaduje, že každý další měsíc války s Íránem by mohl k ceně Brentu přidat 7 až 8 dolarů za barel.

Dopad se neomezuje na energetiku. Světová banka očekává, že průměrné ceny hnojiv v roce 2026 vzrostou téměř o 38 % kvůli výpadkům v dodávkách . Komodity, u nichž analytici původně čekali pokles, naopak zdražily o 22 % .

Centrální banky stojí před nepříjemnou volbou

Rostoucí ceny energií komplikují práci centrálním bankám. Pokud budou sazby držet příliš nízko, mohou podpořit další růst cen. Pokud je zvýší, přibrzdí investice, spotřebu i trh práce v době, kdy ekonomika už zpomaluje.

Americký Federální rezervní systém v roce 2026 drží základní sazbu v pásmu 3,50–3,75 %. Vzhledem k návratu inflačních rizik se zároveň objevuje vysoká pravděpodobnost zvýšení sazeb . Světová banka upozornila, že další eskalace konfliktu může zvyšovat úrokové sazby napříč hlavními centrálními bankami .

Výnos třicetiletých amerických státních dluhopisů zůstává nad 5 % nejdéle od roku 2007. Trhy tak reagují na očekávání vyšší inflace a na nejistotu spojenou s dalším vývojem konfliktu .

Vyšší náklady už pociťují také firmy. Více než tři čtvrtiny účetních po celém světě uvedly ve druhém čtvrtletí 2026 růst provozních nákladů a vyšší náklady hlásí také 83 % finančních ředitelů.

Které regiony jsou nejzranitelnější?

• Blízký východ a severní Afrika: Největší revize růstových prognóz se týkají právě tohoto regionu, včetně Afghánistánu a Pákistánu . MMF očekává, že země Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu porostou v roce 2026 jen o 2 %. Saúdská Arábie je přitom odolnější než dovozci ropy, jako jsou Egypt a Jordánsko .
• Afrika: OSN varovala, že dlouhý konflikt může kvůli drahým potravinám a palivům vyvolat rozsáhlou krizi životních nákladů .
• Rozvíjející se ekonomiky: Ty bývají zasaženy silněji než vyspělé země. Vyšší ceny hnojiv poškozují zemědělství a zdražují dovoz potravin .

Co může výhled změnit?

1. Rozhodující je délka konfliktu. Téměř všechny prognózy závisí na tom, zda se boje rychle uklidní, nebo potrvají další měsíce. Zásadní bude také dostupnost ropy a otevřenost Hormuzského průlivu .
2. Nejhorší scénář není základní prognóza. Odhad růstu 1,3 % a inflace 4,5 % představuje scénář další eskalace, nikoli hlavní očekávání Světové banky .
3. Globální ekonomika zatím prokazuje odolnost. Šéfové Mezinárodní energetické agentury, MMF, Světové banky a Světové obchodní organizace 8. července uvedli, že světová ekonomika zůstává vůči šoku „v zásadě odolná“. Zároveň ale zdůraznili, že nejistota je stále vysoká a problémy na energetických trzích i v přepravě zboží mohou přetrvávat .
4. Dodávky ropy se mohou normalizovat. Pokud se energetické trasy znovu otevřou, může se v roce 2027 objevit přebytek ropy, což by ceny zmírnilo .

Závěr: svět čeká na konec války

Rok 2026 přináší globální ekonomice bolestivý přepočet. Vyšší ceny energií se přelévají do potravin, hnojiv, výroby i dopravy, zatímco dražší úvěry brzdí investice a spotřebu.

Zda zůstane u „mírné stagflace“, nebo se šok promění v hlubší recesi, bude záviset především na jediné proměnné, kterou ekonomové nemohou ovlivnit: kdy a jak válka skončí.