BIS varuje: Boom umělé inteligence komplikuje centrálním bankám rozhodování o sazbách

BIS proto varuje, že AI „zamlžuje cyklické signály“, protože současně mění poptávku i nabídku. Centrální banky tak hůře posuzují skutečný stav ekonomiky a správné nastavení měnové politiky .

Jinými slovy: rychlejší růst může být výsledkem investičního boomu, ale také očekávání budoucí vyšší produktivity. Tyto vlivy přitom mohou působit na růst, zaměstnanost a inflaci odlišně — někdy dokonce opačným směrem.

Jak velká je investiční vlna

BIS ve svých materiálech upozornila na několik ukazatelů, které ukazují rozsah současného boomu:

• Investice financované dluhem: Kapitálové výdaje související s AI dosáhly v nejvíce zasažených ekonomikách přibližně 1 % HDP .
• Rychlý růst soukromých úvěrů: Úvěry od fondů soukromého úvěrování firmám spojeným s AI vzrostly z téměř nulové úrovně v roce 2016 na zhruba 200 miliard dolarů v roce 2025 . U softwarových společností přesáhly ke konci roku 2025 nesplacené úvěry 500 miliard dolarů, což představovalo 19 % všech přímých úvěrů .
• Emise dluhopisů: Největší poskytovatelé cloudových a technologických služeb, označovaní jako hyperscaleři, vydali v roce 2025 podnikové dluhopisy za více než 100 miliard dolarů. Většina dluhu měla dlouhou splatnost a zajišťovala financování výstavby datových center na několik let dopředu .
• Vliv na akciové trhy: Podíl firem spojených s AI na celkové kapitalizaci amerického akciového trhu vzrostl z 24 % v roce 2022 na 40 % v roce 2025. Z toho plynoucí majetkové a obchodní efekty se mezi jednotlivými zeměmi výrazně liší .

Proč může být chybná reakce centrálních bank drahá

Pokud centrální banka vyhodnotí dočasný investiční boom jako trvalý růst produktivity, může nastavit sazby příliš nízko. Tím by mohla podpořit další zadlužování, růst cen aktiv a vznik finančních nerovnováh.

Opačný omyl je rovněž možný. Pokud centrální banka považuje poptávkový impulz způsobený AI za trvalé zvýšení nabídky, může podcenit inflační tlaky a reagovat příliš pozdě. Právě obtížné rozlišení těchto vlivů je podle BIS hlavním problémem pro takzvanou kalibraci měnové politiky — tedy pro rozhodnutí, jak rychle a o kolik sazby změnit.

BIS už ve své Výroční ekonomické zprávě z 28. června 2026 označila případný krach AI investic za jednu z nejzávažnějších hrozeb pro globální prosperitu, vedle inflace a fiskálního napětí . Instituce upozornila, že rozsah dnešního investičního boomu připomíná minulé epizody, které skončily prudkým obratem investic a následnou recesí v celé ekonomice .

Doporučení: méně předvídání, více trpělivosti

BIS doporučuje, aby centrální banky v tomto prostředí postupovaly postupně a v závislosti na datech. Neměly by podle ní dělat předběžné zásahy jen na základě očekávání, že AI brzy výrazně zvýší produktivitu.

Klíčovou roli má dál hrát lidský úsudek. Modely mohou pomoci zpracovat velké množství dat, ale samy o sobě nedokážou spolehlivě určit, zda pozorovaný růst vychází z udržitelného zvýšení produktivity, nebo z investiční euforie financované dluhem.

Hlavní poselství BIS je proto poměrně praktické: centrální banky by měly před změnou sazeb počkat na jasnější signály o tom, jak se AI skutečně promítá do produktivity, inflace, zaměstnanosti a finanční stability .