První se týkala Číny. Podle zprávy serveru The Information začala státem podporovaná čínská společnost sériově vyrábět zařízení pro imerzní hlubokou ultrafialovou litografii, tedy důležitou technologii používanou při výrobě čipů. Tento segment dlouhodobě ovládá nizozemská společnost ASML . Zpráva zvýšila obavy, že čínská konkurence může postupně změnit poměry na trhu s výrobním vybavením pro čipy.
Druhou příčinou byly rostoucí pochybnosti o návratnosti obrovských investic do infrastruktury pro umělou inteligenci. Nové dohody společnosti Nvidia v hodnotě přes 750 miliard dolarů vyvolaly otázky, zda se část financování v technologickém ekosystému neopírá o takzvané kruhové financování – tedy situaci, kdy si firmy navzájem podporují poptávku a investice bez dostatečně jasné návratnosti .
Výprodej zasáhl výrobce čipů v Asii, například TSMC, Samsung Electronics a SK Hynix. Oslabily také akcie ASML obchodované v USA, a to o 8,5 %, zatímco Nvidia ztratila 5 % . Dopad na celý evropský trh byl ale omezený: technologie tvoří méně než 5 % indexu STOXX 600 .
Nejvýraznější vzpruhou pro evropské burzy byly výsledky Unileveru. Akcie výrobce spotřebního zboží, jehož značky zahrnují například Dove, během dne posílily až o 6,8 %. Šlo o největší jednodenní růst od roku 2022 .
Firma oznámila lepší než očekávaný růst tržeb za druhé čtvrtletí, k němuž přispěly vyšší prodané objemy i ceny. Výsledky zlepšily náladu v celém sektoru základního spotřebního zboží, který bývá v nejistých dobách vnímán jako stabilnější část trhu. Dařilo se také luxusním a dalším spotřebitelsky zaměřeným společnostem .
Unilever již za první čtvrtletí roku 2026 vykázal růst srovnatelných tržeb o 3,8 %, přičemž objem prodeje vzrostl o 2,9 % .
Další oporou byly klesající ceny ropy. V úterý se snížily přibližně o 1 % a dostaly se na nejnižší úroveň za více než týden. Trhy reagovaly na přerušení amerických vojenských útoků na Írán a na tvrzení, že obě strany vedou „dobré rozhovory“. To posílilo naději na uklidnění situace a normalizaci přepravy přes Hormuzský průliv .
Brent už v pondělí zlevnil přibližně o 7,5 % do středu pásma 80 dolarů za barel, právě kvůli očekávání možné deeskalace .
Pro Evropu, která je na dovozu energií do značné míry závislá, znamená levnější ropa příznivější nákladové prostředí. Nižší ceny paliv mohou ulevit firmám i spotřebitelům a podpořit marže společností zaměřených na zbytnou spotřebu. Tento efekt pomohl vyvážit tlak na technologické akcie .
Globální náladu zhoršily také rostoucí sázky na to, že americký Federální rezervní systém zvýší úrokové sazby už během daného týdne. Vyšší sazby obvykle více zatěžují růstové akcie, jejichž ocenění je založeno na očekávaných budoucích ziscích. Tento tlak byl proto citelný zejména v Asii .
V Evropě byl dopad mírnější. Pokles cen ropy zmírnil část inflačních obav a evropské trhy už podle dostupných zpráv počítaly s opatrnějším přístupem centrálních bank. Úroková nejistota tak evropské akcie zasáhla méně než technologicky orientované asijské trhy .
Když globální technologický sektor oslabil, evropscí investoři přesouvali peníze do spotřebitelských, luxusních a defenzivních akcií. Panevropský index STOXX 600 během dopoledního obchodování přidal zhruba 0,3 % na 646,75 bodu a rostl už třetí den v řadě .
Nejlépe si vedl index osobní péče, léčiv a potravin, který posílil o 2,7 % . Pokles technologických a některých bankovních titulů tak dokázaly vyvážit zisky firem, jejichž výsledky investory příjemně překvapily.
Rozdíl mezi Evropou a Asií nebyl známkou toho, že by se globální obavy evropským akciím zcela vyhnuly. Spíše ukázal, jak významně záleží na složení jednotlivých trhů.
Asijské indexy nesly hlavní nápor výprodeje polovodičů a obav z udržitelnosti investic do umělé inteligence. Evropský STOXX 600 má technologický sektor zastoupený výrazně méně, zatímco mu pomohly výsledky Unileveru, růst spotřebitelských a luxusních akcií i levnější ropa. Díky této kombinaci mohl evropský trh mírně růst, i když se část světových technologických akcií propadala.