Evropská energetická bezpečnost na konci července 2026: proč se znovu mluví o plynové krizi

Pokud se trend nezmění, mohla by Evropa zahájit topnou sezonu 2026/27 s naplněností zásobníků pouze kolem 76 %. To by představovalo nejnižší start zimy za 15 let .

Skupina EU pro koordinaci dodávek plynu připustila, že zásoby zůstávají pod úrovní před krizí, současně ale uvedla, že v současnosti nevidí „bezprostřední obavy“ o zásobování v příští zimě. Podle skupiny by k zajištění dodávek mělo stačit naplnění zásobníků na 80 % .

Wood Mackenzie varuje před strukturálním nedostatkem

Energetická poradenská společnost Wood Mackenzie ve své analýze z 27. července upozornila, že evropské zásobníky mohou na konci doplňovací sezony zůstat pod 70 %, což je výrazně horší výhled než dřívější projekce .

Podle analýzy se současně potkávají tři tlaky:

• Historicky nízké zásoby spolu s narušením provozu v oblasti Hormuzského průlivu vytlačily spotové ceny o více než 50 % nad červnová minima .
• Obnovující se poptávka po LNG v Asii odčerpává flexibilní dodávky, které by jinak mohly směřovat do Evropy .
• Nízký stav zásob může udržet ceny vysoko po celou zimu 2026/27 .

Wood Mackenzie situaci nepopisuje pouze jako krátkodobý šok. Podle společnosti jde o strukturální deficit: evropský trh byl v zásadě nedostatečně zásoben už před krizí kolem Hormuzu, mimo jiné kvůli ztrátě ruského potrubního plynu .

Co způsobila blokáda Hormuzského průlivu

Hormuzský průliv je od 28. února 2026 v důsledku vypuknutí války s Íránem fakticky uzavřen . Jde o kritické místo pro globální obchod s energií, protože tudy za běžných okolností prochází přibližně 20 % světových dodávek LNG. Tento tok byl téměř zastaven .

Důsledky se rychle promítly do cen:

• Íránské útoky vyřadily přibližně 17 % katarské exportní kapacity LNG v zařízení Ras Laffan .
• Index cen zemního plynu Světové banky v březnu 2026 meziměsíčně vzrostl o 24 % .
• Kontrakty TTF, tedy hlavní evropský cenový benchmark, dosáhly koncem dubna 14,80 dolaru za MMBtu a spotové ceny od té doby dále rostly .
• Shell očekává, že světový obchod s LNG zůstane v roce 2026 beze změny, protože od března je každý měsíc mimo provoz přibližně pětina nabídky .

Ceny sice prudce vzrostly, ale zůstaly pod vrcholy z krize v roce 2022. Trh část šoku absorboval díky omezení poptávky a přesměrování některých dodávek . V červnu 2026 dokonce globální nabídka LNG meziročně vzrostla o 2 %, protože těžbu a vývoz zvýšili producenti ze Spojených států a dalších regionů mimo Blízký východ .

Evropa soupeří s Asií o stejné lodě LNG

Hormuzská krize vytvořila přímý cenový souboj mezi evropskými a asijskými odběrateli o flexibilní náklady LNG. Asijská poptávka se zotavuje a cenová prémie v Asii nad evropskými cenami výrazně vzrostla. Dostupné spotové dodávky proto míří častěji k asijským dovozcům .

Největší problém mají odběratelé v jižní Asii, kteří jsou silně závislí na katarském LNG. Nahrazovat přerušené objemy je pro ně mimořádně obtížné, protože o stejné dodávky soutěží s Evropou i dalšími kupujícími. Spotové ceny v tomto regionu překročily 20 dolarů za MMBtu .

Wood Mackenzie upozorňuje, že kombinace nízkých evropských zásob a návratu asijské poptávky může udržet globální trh s LNG mimořádně napjatý po celou zimu .

Kdy může přijít uvolnění trhu

Střednědobý výhled počítá s výrazným přírůstkem nové kapacity LNG, především ve Spojených státech, která má být uvedena do provozu ve druhé polovině této dekády. Základní scénář Wood Mackenzie předpokládá, že evropské velkoobchodní ceny plynu do roku 2030 téměř klesnou na polovinu — v průměru na 24 eur za MWh, tedy přibližně 8 dolarů za MMBtu, pokud růst nabídky předstihne poptávku .

Shell očekává, že po vyřešení narušení v Hormuzském průlivu začne světový obchod s LNG znovu růst v roce 2027. Zároveň předpokládá výrazný růst poptávky až do roku 2050 .

Tento výhled je ovšem podmíněn obnovením provozu v průlivu. Pokud by krize trvala až do konce roku 2026, Wood Mackenzie varuje před mírnou globální recesí ve druhé polovině roku 2026 .

Dlouhodobá odpověď: méně plynu, více elektřiny

Trvalé řešení evropské závislosti na plynu nespočívá pouze v hledání dalších dovozních tras. Klíčové bude snížit samotnou poptávku po plynu — zejména v budovách — pomocí elektrifikace, energetických úspor a obnovitelných zdrojů.

• Mezinárodní energetická agentura (IEA) předpovídá, že tepelná čerpadla sníží v Evropě do roku 2030 spotřebu plynu pro vytápění budov nejméně o 21 miliard m³ .
• Společné výzkumné středisko Evropské komise odhaduje, že nahrazení 30 milionů kotlů na fosilní paliva, tedy přibližně 35 % celkového počtu, by snížilo spotřebu plynu a ropy v těchto domácnostech o 36 % .
• Evropská klimatická nadace uvádí, že ambiciózní instalace 60 milionů tepelných čerpadel do roku 2030 by mohla snížit poptávku EU po plynu v budovách o 40 % oproti roku 2022 a ušetřit 60 miliard eur na nákladech za dovoz .
• Současná čistá tepelná infrastruktura — tepelná čerpadla, dálkové vytápění a solární termické systémy — už nahrazuje dovoz přibližně 42,5 miliardy m³ plynu ročně. Do roku 2030 by toto číslo mohlo vzrůst na 74,6 miliardy m³ .
• Současné tempo ale zaostává. Evropská asociace tepelných čerpadel varuje, že cíl 60 milionů zařízení je ohrožen; aby se podařilo plán splnit, muselo by se tempo instalací ztrojnásobit .

Co z toho plyne

Evropa vstupuje do zimy 2026/27 s nejmenší zásobou plynu za nejméně 15 let. Na trhu se současně projevuje omezení dodávek kvůli Hormuzskému průlivu, silná konkurence asijských odběratelů a strukturální deficit, na který upozorňuje Wood Mackenzie.

Bezprostřední riziko cenových skoků a napjatých dodávek je proto vysoké, i když evropské instituce zatím nevidí okamžité ohrožení zásobování. Ve druhé polovině dekády by situaci mohla zmírnit nová vlna amerického LNG. Dlouhodobě však bude rozhodující, zda Evropa výrazně urychlí výstavbu obnovitelných zdrojů, energetické renovace a instalaci tepelných čerpadel — tedy opatření, která snižují potřebu plynu přímo, nikoli jen zajišťují jeho další dovoz.