Co se tedy změnilo? Především dvě věci: Volkswagen si mezitím zajistil výhodnější režim pro vlastní dovoz z Číny a čínské automobilky začaly rychle získávat segment plug-in hybridů, na který se původní evropská opatření nevztahovala.
V roce 2024 by plošná cla zasáhla Volkswagen přímo. Koncern vyrábí v Číně mimo jiné elektromobil Cupra Tavascan a další vozy určené pro vývoz do Evropy. Vyšší sazby by proto zdražily i jeho vlastní modely .
Volkswagen zároveň tvrdil, že cla mohou evropským výrobcům poskytnout jen krátký oddech, nikoli dlouhodobou konkurenční výhodu. Thomas Schäfer, tehdejší šéf značky Volkswagen, upozorňoval na riziko odvety vůči globálním automobilkám podnikajícím v Číně . Firma proto označovala dodatečná cla za nevhodný nástroj a žádala, aby se konkurenceschopnost řešila hlavně nižšími náklady .
Do února 2026 se situace posunula. Evropská komise přijala cenový závazek Volkswagenu pro dovoz elektromobilů vyrobených v Číně. Cupra Tavascan tak mohl být od dodatečných cel osvobozen výměnou za minimální dovozní cenu a prodejní kvótu .
Dohoda vytvořila precedens pro výjimky vyjednávané pro konkrétní modely, nikoli pouze pro celé skupiny výrobců . Jakmile Volkswagen ochránil vlastní čínský dovoz, hlavní nevýhoda vyšších cel pro jeho konkurenty zmizela.
Cla Evropské unie zavedená v roce 2024 cílila především na bateriové elektromobily, tedy BEV. Plug-in hybridy, označované jako PHEV, v tomto režimu z velké části zůstaly mimo jejich dosah .
Čínští výrobci této mezery využili velmi rychle. Výsledky z první poloviny roku 2026 ukázaly, jak výrazně se poměr sil změnil:
Pro Volkswagen tak nejde jen o obecný spor o obchodní politiku. Čínská konkurence začala přímo ohrožovat model, který ještě nedávno vedl evropské prodejní žebříčky.
Několik zpráv upozorňuje na nepříjemný paradox: Volkswagen měl v roce 2024 podporovat takové nastavení evropských cel, které zůstalo dostatečně mírné, aby čínské plug-in hybridy mohly dál vstupovat na evropský trh za nízkých sazeb .
Podle serveru The Autowire tak jeho tehdejší lobbing pomohl udržet režim, který čínským značkám umožnil pokračovat v růstu . Z krátkodobého pohledu tím Volkswagen chránil vlastní zájmy v Číně. Z dlouhodobého pohledu se mu ale tato strategie vrátila jako bumerang: čínské značky začaly předbíhat jeho vlastní modely.
Do změny postoje se promítá také situace Volkswagenu v Německu. Koncern čelí silnému tlaku na náklady a hrozí uzavřením čtyř německých továren, včetně plně elektrického závodu ve Zwickau v Sasku .
Saský ministr hospodářství Dirk Panter spojil případné vyšší evropské clo s ochranou německé výrobní základny Volkswagenu . V době, kdy je snižování nákladů politicky i sociálně bolestivé a postupuje pomalu, začíná celní ochrana vypadat jako lákavější krátkodobá pomoc.
Evropská unie už v červnu 2026 připravovala cla také na čínské plug-in hybridy. Cílem je uzavřít cestu, kterou značky jako BYD využívaly k obcházení nejvyšších sazeb určených pro bateriové elektromobily .
Evropská komise současně vytvořila rámec, který automobilkám umožňuje dobrovolně omezit vývoz elektromobilů z Číny výměnou za úlevu na clech. Podmínkou jsou mimo jiné minimální ceny a omezení objemu dovozu .
Volkswagen se tedy neposunul od zásadního odporu k cel k jejich podpoře jen kvůli změně názoru na obchodní politiku. Změnila se jeho vlastní pozice: získal ochranu pro konkrétní dovážený model, zatímco konkurenti využili mezeru v pravidlech a rychle obsadili trh s plug-in hybridy. Zda pozdní obrat dokáže čínský nástup zpomalit, ale zůstává otevřenou otázkou.