Německo přehodnocuje obchodní závislost na Číně. Deficit i tlak na evropský průmysl rostou

Rekordní deficit ukazuje změnu dosavadního modelu

Německo, dlouhodobě známé jako exportní velmoc, čelí v obchodě s Čínou opačnému trendu. Agentura Germany Trade & Invest (GTAI) předpokládala, že německý deficit v bilaterálním obchodu s Čínou v roce 2025 dosáhne 87 miliard eur. To by překonalo předchozí rekord z roku 2022, který mírně přesáhl 84 miliard eur .

Vývoj odráží dvě změny najednou: čínský dovoz do Německa roste, zatímco německý vývoz do Číny klesá. Podle dostupných údajů se německý vývoz do Číny v roce 2025 snížil o více než 11 % . Německé firmy tak čelí silnější konkurenci nejen na domácím trhu, ale stále častěji také přímo v Číně a na třetích trzích.

Bundestag vytvořil expertní komisi

Dne 13. listopadu 2025 německý Spolkový sněm, tedy Bundestag, schválil vznik komise pro přezkum bezpečnostně významných hospodářských vztahů mezi Německem a Čínou . Návrh předložily koaliční frakce CDU/CSU a SPD. Podpořili jej také poslanci AfD, zatímco Zelení a Levice se zdrželi .

Komise má třináct členů a sdružuje odborníky z průmyslových svazů, výzkumných institucí, odborů a dalších expertních oblastí . Jejím úkolem je mimo jiné zjistit:

• na kterých čínských dodávkách je Německo nejvíce závislé,
• které suroviny a technologie představují největší strategické riziko,
• jak mohou čínské investice ovlivnit kritickou infrastrukturu,
• jak posílit bezpečnost a spolehlivost německých i evropských dodavatelských řetězců .

Význam komise spočívá v tom, že posouvá debatu od obecných politických prohlášení ke konkrétním doporučením pro zákony a státní politiku. Berlín tak navazuje na strategii vůči Číně z roku 2023, která podle odborných hodnocení nabízela spíše široký rámec než zásadní institucionální změnu .

Jaká slabá místa Berlín mapuje

Analýza MERICS a Hinrich Foundation z května 2025 upozornila na souběh tří problémů. Čínské společnosti rychle postupují do segmentů s vyšší přidanou hodnotou a oslabují konkurenční pozici německých firem. Současně se zpomaluje čínská ekonomika, což omezuje poptávku po německých výrobcích. A v některých kritických surovinách se německá závislost na Číně blíží 100 % .

Dalším rizikem jsou německé podnikové investice v Číně. Pokud jsou výrobní kapacity, technologie nebo přístup na trh příliš koncentrované v jedné zemi, mohou se v případě politického konfliktu stát zdrojem tlaku. Právě proto Berlín hledá nejen alternativní dodavatele, ale také místa, v nichž by mohl sám získat větší vyjednávací páku.

Francie: ohrožena může být více než polovina evropské výroby

Německé přehodnocení zapadá do širšího evropského střetu o budoucnost průmyslu. Francouzský Vysoký komisariát pro strategii a plánování (Haut-Commissariat à la Stratégie et au Plan) ve zprávě zveřejněné 9. února 2026 označil čínský průmyslový nástup za „čínský parní válec“ tlačící na evropskou výrobní základnu .

Podle analýzy může být na domácím trhu Evropské unie ve střednědobém horizontu vystaveno čínské konkurenci až 55 % výrobní produkce. Největší tlak se týká automobilového průmyslu, baterií, strojírenství, chemického průmyslu a dalších technologicky náročných odvětví . Zpráva zároveň uvádí, že čínští výrobci v některých segmentech produkují přibližně čtyřikrát rychleji a za zhruba čtvrtinové náklady oproti evropským konkurentům .

Francouzští poradci navrhli dvě mimořádně razantní možnosti: obecné 30% clo na čínský dovoz do EU, nebo koordinované oslabení eura vůči čínskému jüanu o 20 až 30 % . Jde o návrhy, nikoli o schválená opatření.

Itálie žádá tvrdší pravidla pro obráběcí stroje

Tlak na Brusel přichází také z Itálie. Sdružení UCIMU, které zastupuje výrobce obráběcích strojů, 27. července 2026 vyzvalo Evropskou unii k posílení obchodní obrany proti čínské konkurenci .

Čínský vývoz kovozpracujících obráběcích strojů výrazně vzrostl, zatímco podíl Itálie na světovém exportu i její prodeje do Číny klesly. UCIMU varuje, že bez důraznější reakce by Evropa mohla dále ztrácet pozici v odvětví, které je důležité pro výrobní kapacity i technologickou soběstačnost .

Už 26. května 2026 Francie, Itálie a Španělsko společně vyzvaly EU k rychlejší a přísnější reformě nástrojů obchodní obrany proti levnému čínskému dovozu .

Brusel začíná reagovat

Evropská unie mezitím přijala některá konkrétní opatření. Od 1. července 2026 zdvojnásobila cla na dovoz oceli na 50 % a snížila bezcelní dovozní kvóty na polovinu. Ve stejný den zavedla také poplatek 3 eura za každý malý balík vstupující na území EU, což dopadá především na platformy typu Shein a Temu .

Evropská komise současně diskutuje širší změnu přístupu k ochraně průmyslu před nárůstem čínského exportu . Pro EU je přitom složité najít rovnováhu: chce bránit vlastní výrobce, ale zároveň nechce rozpoutat úplný obchodní konflikt s Pekingem.

Peking odmítá obvinění z nadbytečných kapacit

Čínská vláda dlouhodobě odmítá tvrzení EU a Spojených států, že čínský průmysl vytváří nadbytečné kapacity podporované státem. Tato kritika se týká zejména elektromobilů, oceli a zelených technologií. Peking tvrdí, že jeho výroba vychází z poptávky, inovací a konkurenčních výhod, nikoli z uměle řízené nadprodukce.

Spor o takzvanou průmyslovou nadkapacitu proto zůstává jedním z hlavních bodů napětí v obchodních vztazích mezi Čínou a Evropou. Evropské vlády upozorňují na tlak na ceny a domácí výrobce, zatímco Čína odmítá, že by její exportní úspěch byl sám o sobě důkazem nekalé soutěže .

Co z toho plyne

Německo se odklání od dřívějšího předpokladu, že hluboké obchodní vazby s Čínou přinesou především vzájemný prospěch. Rekordní deficit, závislost na kritických surovinách, čínská konkurence ve vyšších technologických segmentech a zkušenost s omezením vývozu vzácných zemin přiměly Berlín hledat konkrétní slabá místa.

Vznik parlamentní komise dává tomuto přehodnocení institucionální rámec. Francouzská varování a italský tlak na ochranu strategického průmyslu zároveň ukazují, že nejde pouze o německý problém. Evropská unie nyní hledá způsob, jak snížit zranitelnost vůči Číně, aniž by přerušila obchodní vztahy, na nichž jsou stále závislé obě strany.