Ruské úřady uvedly, že proti útoku zasáhly systémy protivzdušné obrany a elektronického boje. Podle Sobjanina byla většina dronů neutralizována na vzdálených přístupech k metropoli .
Zpráva zveřejněná 28. července hovořila o požáru továrny a logistického centra a o dalších explozích v Moskvě a Moskevské oblasti . Jiný zdroj ale uvedl, že Sobjanin v prvním oznámení nehlásil v Moskvě žádné škody ani zranění . Tato rozpornost znamená, že přesný rozsah poškození nelze z předložených materiálů spolehlivě stanovit.
Nelze také bez dalšího přenášet údaje z jiných útoků. Například informace o třech mrtvých pochází ze zprávy BBC o odlišném útoku na Moskevskou oblast z května 2026 , nikoli o události z 28. července. Stejně tak některé zprávy o zraněných se týkají jiných dat nebo jiných ruských regionů.
Dronové nebezpečí narušilo leteckou dopravu v ruském hlavním městě. Podle dostupných zpráv byla dočasně omezena nebo pozastavena část provozu na letištích Vnukovo a Domodědovo . Další přehledy uváděly dočasná omezení na několika letištích obsluhujících Moskvu .
Některé podklady zároveň zmiňují odklony a rušení letů, ale neuvádějí jednotný a ověřený počet zrušených spojů pro konkrétní útok z 28. července. Číslo nejméně 140 zrušených letů se vztahuje ke staršímu útoku z července 2025 , nikoli k této události.
Útok se odehrál ve stejný den, kdy bylo naplánováno setkání prezidenta Volodymyra Zelenského s Donaldem Trumpem v Bílém domě ve Washingtonu. Termín schůzky potvrdil představitel Bílého domu 24. července ; další zpráva uváděla, že návštěva měla souviset také s účastí na pohřbu senátora Lindseyho Grahama .
Časová shoda dodává útoku výrazný politický rozměr. Sama o sobě však nedokazuje, že byl útok načasován jako přímý vzkaz pro schůzku nebo že ovlivnil její průběh. Z dostupných zdrojů lze bezpečně říci pouze to, že k rozsáhlé dronové akci došlo v den významných americko-ukrajinských jednání.
Pokud se ruské údaje o více než 390 dronech přibližně potvrzují, šlo o mimořádně rozsáhlý pokus zasáhnout Moskevskou oblast a zatížit její protivzdušnou obranu. Praktické dopady byly patrné zejména v dočasném omezení letového provozu a v hlášených požárech.
Současně je třeba zachovat opatrnost: většina čísel pochází z ruských oficiálních prohlášení, zprávy se liší v popisu škod a některé zdroje v dodaném souboru se vztahují k jiným datům. Nejpevnější závěr proto zní, že 28. července Moskva čelila rozsáhlému dronovému útoku s nejméně stovkami hlášených bezpilotních prostředků, výraznou reakcí protivzdušné obrany a dočasnými výpadky na letištích, zatímco přesný počet útočících dronů a rozsah škod zůstávají částečně neověřené.