Celkový počet evakuovaných se podle průběžných odhadů pohyboval mezi 250 000 a 325 000 lidmi. Šlo o jednu z největších operací tohoto druhu v evropské historii .
Macron se v pondělí 27. července sešel s ministry na ministerstvu vnitra v Paříži. Cílem bylo sjednotit postup státu při hašení požárů, organizaci evakuací a řešení jejich dopadů na infrastrukturu, dopravu a cestovní ruch . Oheň už předtím zničil stovky domů a úřady varovaly, že se kvůli větru a mimořádně suchému prostředí může rychle měnit jeho směr .
Francouzský prezident navíc už 24. července povolal na pomoc armádu. Vláda tehdy požár označovala za nejhorší, jaký země zažila, a za „bezprecedentní“ .
Počet evakuovaných rychle rostl s postupem požárů:
Rozdíly mezi čísly odrážejí rychlý vývoj situace i to, že některé přehledy započítávaly také lidi, kterým úřady nařídily zůstat doma, nikoli pouze osoby fyzicky evakuované .
Nejničivější ohnisko se nacházelo v departementu Gironde poblíž Bordeaux, v oblasti známé borovými lesy a vinicemi.
| Oblast nebo ukazatel | Rozsah | Poznámka |
|---|---|---|
| Požár v Gironde u Bordeaux | přibližně 42 000 hektarů | Jeden z největších požárů ve Francii od druhé světové války |
| Francie celkem do konce července | přibližně 98 000 hektarů | Údaj z jednoho průběžného přehledu; může jít o součet za celou sezonu |
| Španělsko celkem do konce července | přibližně 152 000 hektarů | Údaj z téhož přehledu |
| Dřívější požár u Aragónu | přibližně 7 700 hektarů | Rozloha přirovnávaná k San Francisku |
Číslo 42 000 hektarů se vztahuje ke konkrétnímu požáru v Gironde a francouzské úřady je uváděly k 26.–27. červenci . Celkové údaje za Francii a Španělsko nemusí představovat pouze tuto jednu událost, ale průběžnou bilanci požární sezony .
Dopady krize se neomezily na obce přímo zasažené plameny.
Francie nasadila více než 2 500 hasičů v oblasti Gironde a požádala o pomoc prostřednictvím evropského mechanismu civilní ochrany, známého jako UCPM .
Evropská unie v červenci mobilizovala podporu pro několik zasažených států. Do boje s požáry byly nasazeny desítky letadel, včetně 22 hasicích strojů, a rekordní počet hasičů z různých evropských zemí . Francouzská armáda pomáhala také pozemními jednotkami a speciálně upraveným vojenským nákladním letounem, který shazoval retardér hoření na požár ohrožující okolí Bordeaux .
Klimatologové upozorňovali, že samotný vznik konkrétního požáru nelze automaticky připsat změně klimatu. Výzkum však dlouhodobě ukazuje, že vyšší teploty zvyšují četnost a intenzitu vln veder, vysušují půdu i vegetaci a vytvářejí podmínky pro rychlejší šíření takzvaných megapožárů .
Západní Evropu v létě 2026 zasáhly mimořádně silné vlny veder a velmi suché počasí. Francie už od května čelila třem vlnám veder, zaznamenala tři nejteplejší dny v historii měření a teploty přesahovaly 40 °C . Podle klimatologů vzniklo prostředí, ve kterém byla krajina mimořádně snadno zápalná .
Evropa se otepluje rychleji než kterýkoli jiný kontinent a opakující se vedra spolu s historickým suchem zvyšují riziko extrémních požárů . Deník Le Monde citoval vědce, podle nichž současný vývoj nepředstavuje překvapení, ale varování, že se region dostal do „nebezpečné zóny“ .
Krize u Bordeaux tak ukázala nejen rozsah jedné konkrétní katastrofy, ale i širší problém: když se spojí dlouhodobé sucho, rekordní teploty, silný vítr a suchá vegetace, může se z lokálního požáru během krátké doby stát přeshraniční mimořádná událost.