Moskva však ekonomický spor zasazuje do širšího geopolitického rámce. Rusko dlouhodobě kritizuje přibližování Arménie k EU a tvrdí, že Jerevan si bude muset vybrat mezi evropskou integrací a pokračujícím členstvím v EAEU.

Referendum: Moskva chce rychlé rozhodnutí, Jerevan ho odkládá

Postoj Vladimira Putina: Moskva tlačí na konání celostátního referenda, v němž by Arméni rozhodovali mezi integrací do EU a setrváním v ruském ekonomickém bloku. Putin už dříve varoval, že Arménie podle něj nemůže být současně členem obou uskupení . Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov po telefonátu uvedl, že Pašinjan neuvedl žádný konkrétní termín referenda, zároveň ale zopakoval, že Moskva považuje jeho konání za naléhavé .

Postoj Nikoly Pašinjanovi: Arménský premiér Putinovi řekl, že referendum o vstupu do EU je „prakticky možné“ až poté, co Arménie oficiálně podá žádost o členství v Unii. Před podáním žádosti podle něj není téma dostatečně konkrétní . Pašinjan také odmítl Putinův popis vývoje jako „rozvodu“ s Ruskem a vztahy označil za „fázi transformace“ . Podle něj evropská integrace zatím nedospěla do bodu, kdy by občané měli být postaveni před jasnou volbu mezi dvěma bloky .

Ruská obchodní omezení se rozšiřují

Rusko během roku 2026 postupně rozšířilo omezení na širokou škálu arménských produktů. Kritici je považují za politickou odvetu za prozápadní směřování vlády v Jerevanu, zatímco ruské úřady opatření zdůvodňují hygienickými a fytosanitárními nedostatky .

• Konec dubna 2026: omezení dovozu arménské minerální vody, zejména značky Jermuk .
• Konec května 2026: rozšíření na květiny, alkoholické nápoje a další minerální vody .
• 30. května 2026: dočasný zákaz dovozu některých druhů ovoce a zeleniny s odkazem na porušení fytosanitárních pravidel .
• 11. června 2026: širší zákaz arménských produktů podléhajících karanténní kontrole — včetně zeleniny, ovoce, bobulovin, ořechů a kávy — a také omezení jejich přepravy přes ruské území .
• 27. července 2026: zákaz dovozu všech arménských mléčných výrobků, platný od stejného dne jako telefonát obou představitelů. Rusko jako důvod uvedlo nález „mléka z nakaženého dobytka“ při kontrolách .

Světová banka varovala, že pokud omezení potrvají, mohou zasáhnout hospodářský růst Arménie, inflaci i sociální situaci . Pro zemi, jejíž výrobci jsou na ruský trh významně napojeni, nejde jen o diplomatický vzkaz, ale také o přímý tlak na podniky a zemědělce.

Brusel nabízí peníze i nový obchodní prostor

Evropská unie se snaží dopad ruských omezení zmírnit finanční podporou a otevřením alternativního odbytiště pro arménské výrobce.

• 34 milionů eur v okamžité podpoře: Evropská komise částku vyplatila 19. června 2026 jako první tranši širšího balíku na pomoc arménskému soukromému sektoru zasaženému ruskými omezeními .
• Dalších 18 milionů eur: tento příslib oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová během návštěvy Jerevanu 2. července .
• Celkový balík ve výši 52 milionů eur: zahrnuje také opatření na usnadnění obchodu a lepší propojení Arménie s evropským trhem .
• Cla u přibližně 80 procent vývozu: takzvaná autonomní obchodní opatření mají liberalizovat přístup arménského zboží na trh EU. Jejich praktické zavedení však ještě vyžaduje schválení Evropským parlamentem a Radou EU .

EU zároveň oficiálně uvedla, že ruská omezení se týkají koňaku, vína, minerální vody a zemědělských produktů a že Rusko komplikuje také tranzit některého arménského zboží přes své území .

Arménie zatím žádost o členství nepodala

Arménie udělala směrem k EU několik důležitých kroků, formální žádost o členství však podle dostupných informací stále nepředložila.

• 26. března 2025: arménský parlament schválil zákon o zahájení procesu přistoupení Arménie k EU, který vzešel z občanské iniciativy .
• 4. dubna 2025: prezident Vahagn Chačaturjan zákon podepsal .
• Právní význam: zákon stanovuje členství v EU jako strategický cíl a vytváří rámec pro další postup. Nejde však o oficiální žádost o členství .
• 11. března 2026: Pašinjan vystoupil v Evropském parlamentu ve Štrasburku, čímž potvrdil politickou vůli vlády vztahy s EU prohlubovat .
• 27. července 2026: Pašinjan Putinovi zopakoval, že případné referendum by mělo následovat až po podání formální žádosti o členství . Termín tohoto kroku Jerevan neoznámil.

Co bude rozhodující dál?

Telefonát z 27. července shrnul současnou situaci: Arménie se snaží zmírnit okamžitý ekonomický tlak z Ruska, ale odmítá přijmout moskevský rámec rychlé volby „buď, anebo“. Evropská unie mezitím nabízí finanční pomoc a obchodní nástroje, které mají Jerevanu usnadnit postupné snižování závislosti na ruském trhu.

Dalším zásadním bodem bude, zda a kdy Arménie podá oficiální žádost o členství v EU. Teprve poté by podle Pašinjanova výkladu získalo referendum o evropské budoucnosti konkrétní politický obsah.

Moskva však ekonomický spor zasazuje do širšího geopolitického rámce. Rusko dlouhodobě kritizuje přibližování Arménie k EU a tvrdí, že Jerevan si bude muset vybrat mezi evropskou integrací a pokračujícím členstvím v EAEU.

Referendum: Moskva chce rychlé rozhodnutí, Jerevan ho odkládá

Postoj Vladimira Putina: Moskva tlačí na konání celostátního referenda, v němž by Arméni rozhodovali mezi integrací do EU a setrváním v ruském ekonomickém bloku. Putin už dříve varoval, že Arménie podle něj nemůže být současně členem obou uskupení . Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov po telefonátu uvedl, že Pašinjan neuvedl žádný konkrétní termín referenda, zároveň ale zopakoval, že Moskva považuje jeho konání za naléhavé .

Postoj Nikoly Pašinjanovi: Arménský premiér Putinovi řekl, že referendum o vstupu do EU je „prakticky možné“ až poté, co Arménie oficiálně podá žádost o členství v Unii. Před podáním žádosti podle něj není téma dostatečně konkrétní . Pašinjan také odmítl Putinův popis vývoje jako „rozvodu“ s Ruskem a vztahy označil za „fázi transformace“ . Podle něj evropská integrace zatím nedospěla do bodu, kdy by občané měli být postaveni před jasnou volbu mezi dvěma bloky .

Ruská obchodní omezení se rozšiřují

Rusko během roku 2026 postupně rozšířilo omezení na širokou škálu arménských produktů. Kritici je považují za politickou odvetu za prozápadní směřování vlády v Jerevanu, zatímco ruské úřady opatření zdůvodňují hygienickými a fytosanitárními nedostatky .

• Konec dubna 2026: omezení dovozu arménské minerální vody, zejména značky Jermuk .
• Konec května 2026: rozšíření na květiny, alkoholické nápoje a další minerální vody .
• 30. května 2026: dočasný zákaz dovozu některých druhů ovoce a zeleniny s odkazem na porušení fytosanitárních pravidel .
• 11. června 2026: širší zákaz arménských produktů podléhajících karanténní kontrole — včetně zeleniny, ovoce, bobulovin, ořechů a kávy — a také omezení jejich přepravy přes ruské území .
• 27. července 2026: zákaz dovozu všech arménských mléčných výrobků, platný od stejného dne jako telefonát obou představitelů. Rusko jako důvod uvedlo nález „mléka z nakaženého dobytka“ při kontrolách .

Světová banka varovala, že pokud omezení potrvají, mohou zasáhnout hospodářský růst Arménie, inflaci i sociální situaci . Pro zemi, jejíž výrobci jsou na ruský trh významně napojeni, nejde jen o diplomatický vzkaz, ale také o přímý tlak na podniky a zemědělce.

Brusel nabízí peníze i nový obchodní prostor

Evropská unie se snaží dopad ruských omezení zmírnit finanční podporou a otevřením alternativního odbytiště pro arménské výrobce.

• 34 milionů eur v okamžité podpoře: Evropská komise částku vyplatila 19. června 2026 jako první tranši širšího balíku na pomoc arménskému soukromému sektoru zasaženému ruskými omezeními .
• Dalších 18 milionů eur: tento příslib oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová během návštěvy Jerevanu 2. července .
• Celkový balík ve výši 52 milionů eur: zahrnuje také opatření na usnadnění obchodu a lepší propojení Arménie s evropským trhem .
• Cla u přibližně 80 procent vývozu: takzvaná autonomní obchodní opatření mají liberalizovat přístup arménského zboží na trh EU. Jejich praktické zavedení však ještě vyžaduje schválení Evropským parlamentem a Radou EU .

EU zároveň oficiálně uvedla, že ruská omezení se týkají koňaku, vína, minerální vody a zemědělských produktů a že Rusko komplikuje také tranzit některého arménského zboží přes své území .

Arménie zatím žádost o členství nepodala

Arménie udělala směrem k EU několik důležitých kroků, formální žádost o členství však podle dostupných informací stále nepředložila.

• 26. března 2025: arménský parlament schválil zákon o zahájení procesu přistoupení Arménie k EU, který vzešel z občanské iniciativy .
• 4. dubna 2025: prezident Vahagn Chačaturjan zákon podepsal .
• Právní význam: zákon stanovuje členství v EU jako strategický cíl a vytváří rámec pro další postup. Nejde však o oficiální žádost o členství .
• 11. března 2026: Pašinjan vystoupil v Evropském parlamentu ve Štrasburku, čímž potvrdil politickou vůli vlády vztahy s EU prohlubovat .
• 27. července 2026: Pašinjan Putinovi zopakoval, že případné referendum by mělo následovat až po podání formální žádosti o členství . Termín tohoto kroku Jerevan neoznámil.

Co bude rozhodující dál?

Telefonát z 27. července shrnul současnou situaci: Arménie se snaží zmírnit okamžitý ekonomický tlak z Ruska, ale odmítá přijmout moskevský rámec rychlé volby „buď, anebo“. Evropská unie mezitím nabízí finanční pomoc a obchodní nástroje, které mají Jerevanu usnadnit postupné snižování závislosti na ruském trhu.

Dalším zásadním bodem bude, zda a kdy Arménie podá oficiální žádost o členství v EU. Teprve poté by podle Pašinjanova výkladu získalo referendum o evropské budoucnosti konkrétní politický obsah.