Moskva však ekonomický spor zasazuje do širšího geopolitického rámce. Rusko dlouhodobě kritizuje přibližování Arménie k EU a tvrdí, že Jerevan si bude muset vybrat mezi evropskou integrací a pokračujícím členstvím v EAEU.
Postoj Vladimira Putina: Moskva tlačí na konání celostátního referenda, v němž by Arméni rozhodovali mezi integrací do EU a setrváním v ruském ekonomickém bloku. Putin už dříve varoval, že Arménie podle něj nemůže být současně členem obou uskupení . Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov po telefonátu uvedl, že Pašinjan neuvedl žádný konkrétní termín referenda, zároveň ale zopakoval, že Moskva považuje jeho konání za naléhavé .
Postoj Nikoly Pašinjanovi: Arménský premiér Putinovi řekl, že referendum o vstupu do EU je „prakticky možné“ až poté, co Arménie oficiálně podá žádost o členství v Unii. Před podáním žádosti podle něj není téma dostatečně konkrétní . Pašinjan také odmítl Putinův popis vývoje jako „rozvodu“ s Ruskem a vztahy označil za „fázi transformace“ . Podle něj evropská integrace zatím nedospěla do bodu, kdy by občané měli být postaveni před jasnou volbu mezi dvěma bloky .
Rusko během roku 2026 postupně rozšířilo omezení na širokou škálu arménských produktů. Kritici je považují za politickou odvetu za prozápadní směřování vlády v Jerevanu, zatímco ruské úřady opatření zdůvodňují hygienickými a fytosanitárními nedostatky .
Světová banka varovala, že pokud omezení potrvají, mohou zasáhnout hospodářský růst Arménie, inflaci i sociální situaci . Pro zemi, jejíž výrobci jsou na ruský trh významně napojeni, nejde jen o diplomatický vzkaz, ale také o přímý tlak na podniky a zemědělce.
Evropská unie se snaží dopad ruských omezení zmírnit finanční podporou a otevřením alternativního odbytiště pro arménské výrobce.
EU zároveň oficiálně uvedla, že ruská omezení se týkají koňaku, vína, minerální vody a zemědělských produktů a že Rusko komplikuje také tranzit některého arménského zboží přes své území .
Arménie udělala směrem k EU několik důležitých kroků, formální žádost o členství však podle dostupných informací stále nepředložila.
Telefonát z 27. července shrnul současnou situaci: Arménie se snaží zmírnit okamžitý ekonomický tlak z Ruska, ale odmítá přijmout moskevský rámec rychlé volby „buď, anebo“. Evropská unie mezitím nabízí finanční pomoc a obchodní nástroje, které mají Jerevanu usnadnit postupné snižování závislosti na ruském trhu.
Dalším zásadním bodem bude, zda a kdy Arménie podá oficiální žádost o členství v EU. Teprve poté by podle Pašinjanova výkladu získalo referendum o evropské budoucnosti konkrétní politický obsah.