Izraelské úřady uvedly, že šlo o Palestince z Gazy zatčené během války, nikoli o osoby odsouzené za trestné činy spáchané před válkou. Izraelská armáda zároveň uvedla, že propuštění nebyli považováni za „teroristy“.

Během období války a příměří Izrael propouštěl zadržované z Gazy také v menších skupinách, obvykle po 10 až 20 lidech v rozestupech několika týdnů. Skupina 60 lidí proto představuje výrazně větší převoz než obvyklé jednotlivé transfery.

Zranění a obvinění ze špatného zacházení

Více zdrojů popsalo propuštěné jako „zesláblé a zraněné“. Někteří přijeli na invalidních vozících a novináři na místě zaznamenali viditelná zranění i známky vyčerpání.

Propuštění Palestinci hovořili o údajném špatném zacházení během zadržení, včetně bití, hladovění a izolace. Tato svědectví zapadají do širší řady obvinění, která se objevila v průběhu války a příměří:

• V dubnu 2025 propuštění obyvatelé Gazy řekli BBC, že během zadržení zažili mučení ze strany izraelské armády a izraelské vězeňské služby.
• V červenci 2026 bývalí palestinští vězni v rozhovorech pro The Wall Street Journal uvedli, že byli biti a hladem; někteří také tvrdili, že byli sexuálně napadeni před ostatními vězni.
• Zprávy agentury Associated Press a BBC z let 2023 a 2024 popsaly svědectví o bití, přeplněných celách, používání náhubkovaných psů proti zadržovaným a odepírání jídla a přikrývek.
• Komise pro záležitosti zadržovaných a bývalých zadržovaných v červenci 2026 uvedla, že její právníci zaznamenali pokračující zhoršování životních a zdravotních podmínek ve věznici Naqab. Zmínili mimo jiné zanedbávání lékařské péče, nekvalitní stravu a fyzické i slovní násilí.

Dostupné zprávy současně neposkytují nezávislé ověření všech tvrzení ani jasné rozlišení toho, která obvinění se týkají přímo skupiny propuštěné 28. července a která vycházejí z dřívějších svědectví.

Co na to Izrael

K samotnému zdravotnímu stavu skupiny propuštěné 28. července ani k obviněním, která s tímto propuštěním souvisejí, nebyla v dostupném zpravodajství nalezena podrobná oficiální reakce Izraele.

Izraelská vězeňská služba v minulosti obecná obvinění ze systematického zneužívání odmítala. V reakci na červencové zprávy The Wall Street Journal označila tato tvrzení za „nepravdivá, recyklovaná a zcela nepodložená“. Izraelské úřady dlouhodobě uvádějí, že se zadrženými zacházejí v souladu se zákonem.

Proč je propuštění významné

Říjnová dohoda o příměří z roku 2025, zprostředkovaná Spojenými státy, ukončila dva roky války mezi Izraelem a Hamásem. V první fázi dohody Hamás propustil všechny žijící izraelské rukojmí výměnou za velký počet palestinských vězňů a zadržovaných.

Izrael při úvodní výměně propustil přibližně 1 700 až 2 000 Palestinců. Většina z nich byli obyvatelé Gazy zadržení během války. Následovala menší propuštění v průběhu let 2025 a 2026:

• v lednu 2025 bylo v Ramalláhu propuštěno přibližně 60 zadržovaných;
• v únoru 2025 bylo propuštěno zhruba 600 lidí, včetně některých dlouhodobě vězněných osob;
• v červenci 2026 byly v týdnech před propuštěním skupiny 60 lidí propuštěny menší skupiny čítající 16 a 35 osob.

Podle Společnosti palestinských vězňů zůstávalo v červenci 2026 v izraelské administrativní vazbě více než 1 000 Palestinců. Mnozí z nich byli drženi bez obvinění.

Omezený přístup Červeného kříže

MVČK od 7. října 2023 nemohl navštívit žádného palestinského zadržovaného v izraelských vazebních zařízeních. Izraelský Nejvyšší soud zákaz návštěv potvrdil s odkazem na bezpečnostní důvody související se situací izraelských rukojmích.

Organizace tak podle svých vyjádření nadále plní především roli prostředníka při převozu jednostranně propuštěných zadržovaných do Gazy. Nemá však přímý přístup k podmínkám, v nichž jsou Palestinci v izraelské vazbě drženi.

Propuštění 60 lidí proto není jen největším podobným transferem od říjnového příměří. Odehrálo se také na pozadí zablokovaných jednání o dalších fázích dohody. Hamás opakovaně podmiňuje pokračování rozhovorů splněním izraelských závazků týkajících se propuštění palestinských vězňů a obviňuje Izrael z odkladů.

Izraelské úřady uvedly, že šlo o Palestince z Gazy zatčené během války, nikoli o osoby odsouzené za trestné činy spáchané před válkou. Izraelská armáda zároveň uvedla, že propuštění nebyli považováni za „teroristy“.

Během období války a příměří Izrael propouštěl zadržované z Gazy také v menších skupinách, obvykle po 10 až 20 lidech v rozestupech několika týdnů. Skupina 60 lidí proto představuje výrazně větší převoz než obvyklé jednotlivé transfery.

Zranění a obvinění ze špatného zacházení

Více zdrojů popsalo propuštěné jako „zesláblé a zraněné“. Někteří přijeli na invalidních vozících a novináři na místě zaznamenali viditelná zranění i známky vyčerpání.

Propuštění Palestinci hovořili o údajném špatném zacházení během zadržení, včetně bití, hladovění a izolace. Tato svědectví zapadají do širší řady obvinění, která se objevila v průběhu války a příměří:

• V dubnu 2025 propuštění obyvatelé Gazy řekli BBC, že během zadržení zažili mučení ze strany izraelské armády a izraelské vězeňské služby.
• V červenci 2026 bývalí palestinští vězni v rozhovorech pro The Wall Street Journal uvedli, že byli biti a hladem; někteří také tvrdili, že byli sexuálně napadeni před ostatními vězni.
• Zprávy agentury Associated Press a BBC z let 2023 a 2024 popsaly svědectví o bití, přeplněných celách, používání náhubkovaných psů proti zadržovaným a odepírání jídla a přikrývek.
• Komise pro záležitosti zadržovaných a bývalých zadržovaných v červenci 2026 uvedla, že její právníci zaznamenali pokračující zhoršování životních a zdravotních podmínek ve věznici Naqab. Zmínili mimo jiné zanedbávání lékařské péče, nekvalitní stravu a fyzické i slovní násilí.

Dostupné zprávy současně neposkytují nezávislé ověření všech tvrzení ani jasné rozlišení toho, která obvinění se týkají přímo skupiny propuštěné 28. července a která vycházejí z dřívějších svědectví.

Co na to Izrael

K samotnému zdravotnímu stavu skupiny propuštěné 28. července ani k obviněním, která s tímto propuštěním souvisejí, nebyla v dostupném zpravodajství nalezena podrobná oficiální reakce Izraele.

Izraelská vězeňská služba v minulosti obecná obvinění ze systematického zneužívání odmítala. V reakci na červencové zprávy The Wall Street Journal označila tato tvrzení za „nepravdivá, recyklovaná a zcela nepodložená“. Izraelské úřady dlouhodobě uvádějí, že se zadrženými zacházejí v souladu se zákonem.

Proč je propuštění významné

Říjnová dohoda o příměří z roku 2025, zprostředkovaná Spojenými státy, ukončila dva roky války mezi Izraelem a Hamásem. V první fázi dohody Hamás propustil všechny žijící izraelské rukojmí výměnou za velký počet palestinských vězňů a zadržovaných.

Izrael při úvodní výměně propustil přibližně 1 700 až 2 000 Palestinců. Většina z nich byli obyvatelé Gazy zadržení během války. Následovala menší propuštění v průběhu let 2025 a 2026:

• v lednu 2025 bylo v Ramalláhu propuštěno přibližně 60 zadržovaných;
• v únoru 2025 bylo propuštěno zhruba 600 lidí, včetně některých dlouhodobě vězněných osob;
• v červenci 2026 byly v týdnech před propuštěním skupiny 60 lidí propuštěny menší skupiny čítající 16 a 35 osob.

Podle Společnosti palestinských vězňů zůstávalo v červenci 2026 v izraelské administrativní vazbě více než 1 000 Palestinců. Mnozí z nich byli drženi bez obvinění.

Omezený přístup Červeného kříže

MVČK od 7. října 2023 nemohl navštívit žádného palestinského zadržovaného v izraelských vazebních zařízeních. Izraelský Nejvyšší soud zákaz návštěv potvrdil s odkazem na bezpečnostní důvody související se situací izraelských rukojmích.

Organizace tak podle svých vyjádření nadále plní především roli prostředníka při převozu jednostranně propuštěných zadržovaných do Gazy. Nemá však přímý přístup k podmínkám, v nichž jsou Palestinci v izraelské vazbě drženi.

Propuštění 60 lidí proto není jen největším podobným transferem od říjnového příměří. Odehrálo se také na pozadí zablokovaných jednání o dalších fázích dohody. Hamás opakovaně podmiňuje pokračování rozhovorů splněním izraelských závazků týkajících se propuštění palestinských vězňů a obviňuje Izrael z odkladů.