Pšenice nejprve vystřelila na dvouleté maximum, pak prudce zlevnila. Co hýbe trhem?

V následujících dnech se ale nálada změnila. Mezi pátkem 24. července a pondělím 27. července cena klesla zhruba o 5 %, přibližně na 6,70 dolaru za bušl .

Na první pohled může působit překvapivě, že trh nejprve reagoval na dění kolem Ruska a Ukrajiny růstem, ale následně podlehl zprávám z Blízkého východu. Ve skutečnosti se střetly dva odlišné vlivy: obavy z fyzického výpadku dodávek obilí a širší výprodej komodit po propadu cen ropy.

Co nastartovalo růst?

1. Narušení lodní dopravy v Azovském moři

Hlavním impulzem byla eskalace v Černém moři a v přilehlém Azovském moři. Ukrajina od 8. července zahájila sérii dronových útoků na ruská obchodní plavidla . Po útocích na 13 ruských lodí Rusko 10. července dočasně zastavilo plavbu přes Dono-azovský kanál, který spojuje řeku Don s Azovským mořem .

Touto trasou podle analytiků prochází až čtvrtina ruského vývozu pšenice, přičemž Rusko patří mezi největší světové exportéry této plodiny . Ukrajinská armáda 16. července oznámila zásah šesti ruských tankerů a dvou dalších plavidel . Plavba v Azovském moři podle dostupných zpráv zůstávala přerušena .

Pro trh je důležité nejen samotné poškození lodí, ale také načasování. K výpadku došlo na začátku nové zemědělské sezony a v období sklizně, kdy se na trh obvykle dostává velké množství ruského obilí. Část produkce tak podle analytiků zůstala v jižních skladech a vývozní kapacita se výrazně zkomplikovala .

2. Slábnoucí ruský export a nejistota kolem přesměrování

Do 20. července analytici uváděli, že ukrajinské útoky výrazně omezily ruský vývoz obilí na začátku nové sezony . Ruské úřady přestaly přijímat žádosti o plavbu po zasažených trasách .

Moskva zároveň připravovala přesměrování dodávek do černomořských a baltských přístavů . To může část výpadku časem nahradit, ale přeprava po alternativních trasách bývá delší, dražší a logisticky náročnější. Dokud není jasné, jak rychle se podaří export obnovit, trh do ceny započítává rizikovou přirážku.

Problémy se netýkají jen Ruska. Ruské útoky na ukrajinskou přístavní infrastrukturu podle dostupných odhadů snížily kapacitu černomořských přístavů přibližně o třetinu – z asi 6 milionů tun měsíčně na zhruba 4 miliony tun .

3. Nižší odhad americké produkce

Růst cen podpořilo také snížení odhadu americké produkce pšenice pro sezonu 2026/27 ze strany amerického ministerstva zemědělství (USDA) . Tato zpráva přidala k geopolitické nejistotě domácí faktor na straně nabídky: pokud bude sklizeň menší, bude globální trh citlivější na výpadky v exportních regionech.

Proč se ceny tak rychle obrátily?

4. Uklidnění mezi USA a Íránem srazilo ropu

O víkendu 25.–26. července prezident Donald Trump pozastavil útoky na Írán po dvou týdnech bojů. Trhy to vyhodnotily jako naději na diplomatické řešení a možné obnovení plavby Hormuzským průlivem .

Cena ropy Brent v pondělí klesla o 3,96 dolaru, tedy 4,1 %, zatímco americká ropa WTI ztratila podle průběžných údajů více než 7 % a přiblížila se k 82 dolarům za barel . Z trhu tak rychle zmizela část takzvané válečné přirážky.

Pšenice se svezla s celým komoditním komplexem. Levnější ropa snižuje náklady na zemědělskou výrobu a dopravu a zároveň oslabuje ekonomickou atraktivitu biopaliv, jako je etanol a bionafta. Vedle toho investoři po uklidnění geopolitické situace omezili pozice v komoditách obecně .

5. Brazilská sklizeň kukuřice vytváří strop pro ceny pšenice

Na trh působí i nabídka konkurenčních krmných plodin. V Brazílii probíhá sklizeň takzvané safrinhy, tedy druhé sklizně kukuřice. Ta obvykle tvoří přibližně 70–80 % celkové brazilské produkce kukuřice a pro sezonu 2025/26 se očekávaly vysoké dodávky .

Tento faktor se týká především kukuřice, ale ovlivňuje celý trh s obilovinami. Pokud je kukuřice dostupná za nízké ceny, část odběratelů ji může upřednostnit před pšenicí v krmných směsích. Tím slábne poptávka po takzvané krmné pšenici a růst cen pšenice naráží na přirozený strop.

6. Vedra v USA zůstávají rizikem

Na druhé straně trh stále sleduje počasí v klíčových amerických pěstitelských oblastech. USDA už odhad produkce snížilo, což ceny podporuje . Pokud by se ale horké a suché počasí dále zhoršovalo, mohlo by znovu zesílit obavy o velikost úrody a nastartovat další růst.

Výhled: pšenice zůstává rukojmím geopolitiky i počasí

Trh se nyní pohybuje mezi dvěma silami:

• Růstový faktor: riziko nabídkového šoku kvůli narušení vývozu z oblasti Černého a Azovského moře, nižší odhad americké produkce a případné zhoršení počasí v USA.
• Brzdící faktor: uklidnění mezi USA a Íránem, pokles cen ropy, možnost přesměrování ruského exportu a velká brazilská nabídka kukuřice.

Pokud se Rusku podaří rychle obnovit nebo přesměrovat vývoz z Azovského moře, může z ceny pšenice část geopolitické přirážky zmizet. Totéž platí v případě, že se příměří mezi USA a Íránem upevní a Hormuzský průliv zůstane otevřený.

Naopak nové útoky v Černém moři nebo obnovení napětí na Blízkém východě mohou ceny během krátké doby znovu posunout vzhůru. Červencový vývoj tak ukazuje, že pšenice není ovlivňována pouze velikostí sklizně. Stejně důležité jsou lodní trasy, ceny energií, biopaliva a geopolitické zprávy – a ty se mohou změnit ze dne na den.