Evropská komise 23. července 2026 rozhodla, že Google porušil dvě povinnosti vyplývající z DMA . Pokuta se skládá ze dvou částí:
Jde o dosud nejvyšší pokutu uloženou podle DMA . Komise zároveň Googlu nařídila, aby obě praktiky ukončil do 60 dnů. Pokud tak neučiní, mohou následovat pravidelné sankční platby .
Dne 24. července 2026, tedy pouhý den po oznámení evropské pokuty, Donald Trump uvedl, že Úřad obchodního zmocněnce USA zahájí proti EU vyšetřování podle článku 301 obchodního zákona z roku 1974 . Tento nástroj umožňuje Spojeným státům prověřovat údajně nespravedlivé nebo diskriminační obchodní praktiky jiných zemí a případně na ně reagovat obchodními opatřeními.
Trump na své sociální síti Truth Social označil pokutu za „nezákonnou a vysoce diskriminační“. Postup Evropské unie popsal jako „okradení“ amerických společností a tvrdil, že evropské zásahy proti technologickým firmám představují širší útok na americký průmysl .
Americký prezident současně pohrozil Evropské unii „podstatným“ novým clem. Podle jeho vyjádření má EU za tento postup „zaplatit velmi vysokou cenu“ . Trump spojil hrozbu nejen s nejnovější pokutou pro Google, ale také s předchozími postihy společností Apple a Meta. Všechny případy prezentoval jako součást údajného diskriminačního zacházení s americkými firmami .
„Pokuty budou zcela zrušeny a očekáváme, že na ně bude v nejbližší možné době uvaleno podstatné CLO,“ napsal Trump podle serveru Politico . Úřad amerického obchodního zmocněnce zároveň uvedl, že pokuta vytváří nejistotu kolem obchodní dohody mezi EU a USA .
Na vyhrocení situace reagoval Bernd Lange, německý europoslanec za socialisty a předseda Výboru Evropského parlamentu pro mezinárodní obchod. Podle něj by se EU měla připravit na další americkou odvetu. Uvedl také, že nová americká cla by mohla vést k pozastavení obchodní dohody mezi EU a USA .
Řeč je o politické dohodě, kterou v červenci 2025 uzavřeli předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a Donald Trump v Turnberry ve Skotsku . Evropský parlament k jejímu provedení dal podmíněný souhlas v březnu 2026 .
Europoslanci přitom posílili takzvanou doložku o pozastavení. Ta umožňuje navrhnout pozastavení některých nebo všech celních výhod, pokud by Spojené státy zavedly další cla nad dohodnutý strop 15 procent nebo uvalily nová cla na zboží z EU . Langeho varování proto naznačuje, že spor kolem pokuty pro Google by mohl tuto pojistku aktivovat.
Lange zároveň zdůraznil, že pravidla DMA i nařízení o digitálních službách (Digital Services Act, DSA) jsou pro EU „nevyjednatelná“. Brusel tak podle něj nehodlá od svých digitálních pravidel ustoupit ani pod tlakem amerických cel .
Obchodní dohoda mezi EU a USA byla ohrožena už před nejnovějším sporem s Googlem:
Červencová eskalace kolem Googlu tak dopadla na vztah, který byl už předtím mimořádně křehký.
Pokuta 890 milionů eur není pouze rekordním zásahem proti velké technologické společnosti. Stala se také symbolem hlubšího sporu o to, kdo má určovat pravidla digitální ekonomiky. Trumpova administrativa vnímá evropské pokuty jako zátěž a skrytou daň pro americké firmy. Evropská unie naopak tvrdí, že její pravidla platí pro všechny velké digitální platformy bez ohledu na jejich původ.
Bezprostřední obchodní dopady jsou zatím tři: americké vyšetřování podle článku 301, hrozba nového „podstatného“ cla a riziko pozastavení obchodní dohody EU–USA. Zda se tato hrozba promění ve skutečná cla a zda Evropská unie následně aktivuje doložku o pozastavení, bude záležet na dalších krocích Washingtonu i Bruselu.