Vodafone zároveň uvedl, že celoroční výsledky očekává na horní hranici aktualizovaného výhledu. K lepšímu očekávání částečně přispěla konsolidace africké společnosti Safaricom . Investoři zprávu vnímali jako důkaz, že telekomunikační sektor dokáže současně zvyšovat růst i zlepšovat marže, což podpořilo celkovou náladu na trhu .
Britsko-švédská farmaceutická společnost AstraZeneca vykázala za druhé čtvrtletí jádrový zisk 2,63 dolaru na akcii, zatímco analytici očekávali 2,48 dolaru. Tržby za čtvrtletí dosáhly 15,38 miliardy dolarů, což při konstantních směnných kurzech znamenalo meziroční růst o 6 % .
Za první pololetí firma utržila 30,67 miliardy dolarů, rovněž o 6 % více při konstantních směnných kurzech. Jádrový zisk na akcii vzrostl meziročně o 11 % na 5,21 dolaru. Hlavním motorem růstu byla onkologická divize s tržbami 14,12 miliardy dolarů, tedy o 18 % vyššími než před rokem .
AstraZeneca potvrdila svůj výhled pro rok 2026 i dlouhodobý cíl dosáhnout v roce 2030 tržeb 80 miliard dolarů. Tím se pokusila rozptýlit obavy, které mezi investory vyvolalo nedávné selhání klinické studie . Pozitivní tón výsledků pomohl farmaceutickému sektoru v Evropě a zmírnil obavy o jeho další růst .
Nejsilnější impulz z makroekonomického prostředí přišel o víkendu, kdy došlo k přerušení vzájemných útoků mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump měl být podle zpráv otevřený obnovení mírových jednání s Teheránem . Íránský vysoký představitel agentuře Reuters řekl, že Írán útoky zastaví, pokud tak učiní i Spojené státy .
Brent, hlavní evropská referenční ropa, zlevnil přibližně o 4 % na zhruba 92,80 dolaru za barel. Levnější energie snižuje nákladový tlak na evropské dovozce i spotřebitele a zlepšuje vyhlídky pro odvětví citlivá na ceny paliv .
Z poklesu cen ropy těžily zejména aerolinky, dopravní firmy a průmyslové podniky. Celkový příklon investorů k riziku navíc podpořil banky a další cyklické akcie . Energetické společnosti naopak zaostávaly, protože levnější ropa zhoršuje jejich výnosové vyhlídky .
Investoři se připravovali na „klíčový týden“ s výsledky největších amerických technologických společností. Futures na technologický index Nasdaq před zveřejněním výsledků rostly přibližně o 1 % . Část investorů se proto vracela do technologických titulů a evropské technologické akcie následovaly pozitivní signály z předobchodní fáze na Wall Street .
Výrazným příkladem byl německý softwarový gigant SAP, jehož akcie po lepších než očekávaných výsledcích podle dostupných tržních údajů vyskočily o 9,26 %. Růst SAPu pomohl posunout vzhůru celý index DAX .
Trh do rozhodnutí amerického Federálního výboru pro otevřený trh (FOMC), které bylo naplánováno na 28. a 29. července, započítával přibližně 35% pravděpodobnost zvýšení sazeb. Očekávání vycházelo ze silnějších než předpokládaných červencových indexů nákupních manažerů (PMI) a stále odolných ukazatelů trhu práce .
Vyhlídka přísnější měnové politiky však pondělní růst nezvrátila. Investoři ji v daný den interpretovali spíše jako signál odolného hospodářského růstu než jako bezprostřední hrozbu pro akcie . Evropské trhy navíc těžily ze stabilnějšího úrokového prostředí poté, co Evropská centrální banka předchozí týden ponechala sazbu na 2,25 % .
Pondělní růst byl výsledkem souhry firemních a makroekonomických faktorů. Vodafone i AstraZeneca přinesly výsledky, které překonaly očekávání nebo podpořily výhled. Příměří mezi USA a Íránem srazilo ceny ropy a zmírnilo obavy z dalších nákladových a inflačních tlaků. A investoři se zároveň připravovali na výsledky technologických gigantů a rozhodnutí Fedu.
Trh tak možnost vyšších sazeb dočasně upozadil a soustředil se na známky odolnosti ekonomiky. Růst indexu STOXX 600 o 0,8 % zachytil den, kdy firemní výsledky i širší ekonomické prostředí vyslaly stejný, optimistický signál .