#PSBlackout: Proč fanoušci PlayStation chystají týdenní bojkot Sony

Firma rozhodnutí vysvětlila „měnícími se preferencemi spotřebitelů“ a širším odklonem zábavního průmyslu od fyzických nosičů . Změna se má týkat jak her od studií Sony, tak titulů od externích vydavatelů . Hry vydané před lednem 2028 mají zůstat na discích dostupné .

Pro kritiky je však zásadní hlavně to, že po tomto datu zmizí možnost volby u nových her. Digitální verze může být pohodlnější, fyzická kopie ale hráčům umožňuje hru půjčit, prodat, darovat nebo zařadit do sbírky bez závislosti na jediném digitálním obchodě.

Petice za zachování fyzických her rychle rostla

Krátce po oznámení Sony vznikla na platformě Change.org petice „Don't Kill the Disc: Tell Sony to Keep Physical PlayStation Games“. Založila ji Jade Pearce z PNP Games .

Počet podpisů podle zveřejněných aktualizací rychle narůstal:

• 2. července 2026: 213 022 podpisů; petice byla v danou chvíli nejpopulárnější na Change.org
• 7.–8. července: více než 220 000 podpisů a následně přes 340 000
• 27. července: více než 345 000 podpisů

Autoři petice zdůrazňují, že nejsou proti digitálním hrám jako takovým. Jejich hlavní argument zní: „Nejsme proti digitálním hrám. Jsme proti tomu, aby digitální verze byla jedinou možností.“

Požadují zachování možnosti fyzické hry vlastnit, půjčovat, směňovat a sbírat. Zároveň varují před situací, kdy budou hráči odkázáni na jediný digitální obchod a ceny, podmínky či dostupnost, které určuje jeho provozovatel . Dne 9. července organizátoři oznámili dosažení hranice 250 000 podpisů .

Jak bude #PSBlackout probíhat

Kampaň #PSBlackout oznámil 27. července účet Does It Play?, který se věnuje ochraně her a spotřebitelským právům . Organizátoři ji popisují jako „ekonomický a herní blackout“ .

Plánovaný termín je:

• od neděle 23. srpna do neděle 30. srpna 2026;
• po celých sedm dní se účastníci nemají přihlašovat do sítě PSN, hrát na konzolích PlayStation ani nakupovat v ekosystému Sony ;
• mírnější varianta jednoduše doporučuje konzoli vypnout nebo se z účtu odhlásit .

Hlavním požadavkem je, aby Sony své rozhodnutí ukončit výrobu disků v roce 2028 přehodnotila . Vedle toho chtějí organizátoři upozornit na širší rizika strategie založené výhradně na digitální distribuci a pokusit se měřitelně snížit aktivitu i tržby v rámci platformy .

Kampaň podle dostupných zpráv získala během prvních 24 hodin na síti X více než 800 000 zobrazení . Organizátoři zároveň upozornili, že během týdne protestu není naplánováno vydání žádného velkého titulu pro PlayStation, což může jeho dopad omezit .

Do sporu vstupuje také nizozemská žaloba

Spotřebitelská kritika se neodehrává jen na sociálních sítích. Nizozemská nadace Stichting Massaschade & Consument vede proti Sony kolektivní žalobu a požaduje 400 milionů eur, tedy přibližně 457 milionů dolarů, jménem 1,7 milionu nizozemských uživatelů PlayStation .

Případ původně vznikl v roce 2025 kvůli cenové politice PlayStation Store. Spotřebitelská organizace kritizuje zejména 30procentní provizi z digitálních prodejů a tvrdí, že Sony tím zvyšuje ceny her a zneužívá své dominantní postavení .

Oznámení o konci fyzických disků podle žalobců dodalo případu na naléhavosti. Pokud u nových her nebude existovat fyzická alternativa, zákazníci budou při nákupu digitálních titulů odkázáni na ceny a podmínky jediného obchodu Sony. To podle organizace posiluje její argumentaci v oblasti hospodářské soutěže .

Žaloba uvádí, že nizozemští spotřebitelé platí za digitální hry pro PlayStation v průměru o 47 % více než za fyzické kopie . Nizozemský soud kolektivní žalobu uznal v rámci právního rámce WAMCA, který umožňuje zastupitelským organizacím vést hromadná řízení ve prospěch spotřebitelů. První slyšení se konalo 29. června 2026 .

Boykotující hráči na tento případ odkazují jako na důkaz, že přechod k čistě digitálnímu trhu může mít dopad nejen na vlastnictví a archivaci her, ale také na peněženky zákazníků . Marketingový odborník Andrew Ching z Johns Hopkins Carey Business School označil 30procentní provizi za „Sony tax“, tedy „Sony daň“, která se vztahuje na digitální stažení prodávaná prostřednictvím PlayStation Store .

Co se zatím nepotvrdilo

V online debatách se objevují i další tvrzení, pro která nebyly v dostupných zpravodajských zdrojích nalezeny ověřitelné důkazy:

• Dan Houser měl veřejně podpořit možnost volby fyzických médií: v souvislosti s bojkotem ani rozhodnutím Sony se nepodařilo dohledat ověřitelné veřejné vyjádření spoluzakladatele Rockstar Games.
• Sony měla zaměstnancům nařídit zákaz komentářů na sociálních sítích: dostupné důvěryhodné zpravodajství nepotvrdilo, že by firma v reakci na kritiku zavedla přísný interní zákaz.
• Výpadky nebo problémy se stabilitou PSN měly souviset s koncem disků: nebylo nalezeno žádné zpravodajství, které by potíže s PSN přímo spojovalo s rozhodnutím Sony nebo kampaní #PSBlackout.

Tato tvrzení mohou pocházet z jiných rozhovorů, interních dokumentů či příspěvků na sociálních sítích, které nebyly zachyceny v dostupném zpravodajství. V tuto chvíli je proto nelze prezentovat jako potvrzená fakta.

Kdo Sony kritizuje a co může bojkot změnit

O rozhodnutí informovaly mimo jiné BBC, CNBC, Forbes, TechRadar, Fortune, Engadget, Kotaku a The Washington Post . Kritika zatím vychází především od hráčů, spotřebitelských aktivistů a maloobchodních partnerů, nikoli od velkých vývojářů či vydavatelů, kteří by se veřejně postavili proti Sony .

Obchodníci se obávají, že konec disků připraví jejich prodejny o možnost nabízet nové fyzické hry . Organizace Does It Play? zase upozorňuje na dopady čistě digitálního vydávání na dlouhodobé uchování her, bazarový trh, půjčování a darování kopií .

Zda týdenní #PSBlackout dokáže změnit strategii společnosti, zatím není jasné. Sony podle dostupných informací dosud veřejně nenaznačila, že by chtěla termín ukončení výroby disků pro nové hry v lednu 2028 zrušit nebo odložit.