Konflikt se rozšířil daleko za Irák:
Irák – Erbil je opakovaným cílem. Kromě dronu z 25. července zasáhl koordinovaný íránský útok z 13. července civilní elektrárny, odsolovací zařízení a americké vojenské základny po celém Iráku .
Kuvajt a Bahrajn – Po amerických úderech z 8. července Írán zahájil odvetné útoky na Kuvajt a Bahrajn, kde se nacházejí americké základny . 13. července íránské síly zasáhly klíčová zařízení včetně elektráren v obou zemích
.
Katar a Omán – Írán si 12. července nárokoval útoky na obě země s tím, že šlo o odpověď na obnovené americké bombardování . Do 17. července byly Katar a Omán nuceny podniknout obranná opatření proti íránským raketám a dronům
.
Jordánsko – Íránský útok na americkou vojenskou základnu v Jordánsku zabil dva americké vojáky . Íránské údery z 12. července zahrnovaly i Jordánsko
.
Hormuzský průliv – 12. července Írán po třetím kole amerických úderů během jednoho týdne uzavřel Hormuzský průliv. Jde o zásadní eskalaci, která ohrožuje globální dodávky ropy . Jemenské povstalecké hnutí Ansar Alláh (Húsíové) spojené s Íránem rovněž pohrozilo námořní blokádou Saúdské Arábie; tankery se saúdskou ropou se již otočily zpět
.
Širší oblast Perského zálivu – Do 17. července bylo nejméně šest zemí (Bahrajn, Irák, Kuvajt, Omán, Katar, Jordánsko a Sýrie) nuceno podniknout obranná opatření proti íránským raketovým a dronovým útokům . Spojenci v Zálivu dávají najevo „opravdový hněv“ nad tím, že se ocitli v křížové palbě války USA–Írán
. USA a Írán si vyměnily údery po desátou noc v řadě 21. července
.
Sestřelení dronu v Erbilu z 25. července není izolovaným incidentem, ale jasným ukazatelem, že konflikt USA–Írán stále probíhá a rozšiřuje se. Po krátkém příměří, které se začátkem července zhroutilo, Írán přešel k přímému cílení na americké diplomatické objekty a spojenecké státy v Zálivu, zatímco USA pokračují v nočním bombardování íránských vojenských cílů. Irácký Kurdistán, který hostí významný americký konzulát a vojenskou infrastrukturu, se stal opakovaným ohniskem napětí. Uzavření Hormuzského průlivu představuje nejvážnější systémové ohrožení globálních energetických trhů a rozšíření íránských odvetných úderů na nejméně šest sousedních zemí signalizuje regionální válku, které se žádný stát v Zálivu nevyhne.