Hlavní roli sehrála Čína. Ta využila své rozsáhlé ropné zásoby a zároveň záměrně omezila nové dovozy. Tato kombinace podle dostupných odhadů absorbovala přibližně třetinu celého výpadku dodávek .
Čína vstoupila do roku 2026 s odhadovanými zhruba 1,4 miliardy barelů ropy v komerčních a strategických zásobách. Zásoby budovala více než rok a jen během roku 2025 do nich podle odhadů přidávala v průměru asi 1,1 milionu barelů denně .
Tento objem byl více než trojnásobný ve srovnání s americkou Strategickou ropnou rezervou, která v prosinci 2025 obsahovala přibližně 413 milionů barelů . Oxfordský institut pro energetická studia odhadoval celkové čínské zásoby na 1,1 až 1,3 miliardy barelů, což odpovídalo zásobám na 110 až 140 dní dovozu .
Přes Hormuzský průliv běžně procházelo přibližně 45 až 50 procent čínského dovozu ropy. Rozsáhlý zásobník proto Pekingu poskytl důležitou rezervu pro případ několikaměsíčního narušení přepravy . Přesné údaje Čína nezveřejňuje, takže jde o modelové odhady analytických společností a institucí.
Čínská reakce stála na dvou vzájemně propojených opatřeních: na čerpání ropy ze zásob a na omezení nových nákupů.
1. Zásoby částečně nahradily chybějící dovoz.
Čína začala komerční zásoby využívat nejpozději v březnu 2026. Konzultační společnost FGE NexantECA tehdy předpovídala, že čerpání může po dobu čtyř až šesti týdnů dosahovat až 1 milionu barelů denně . V červnu se podle odhadů čerpalo přibližně tímto tempem, což pokrývalo zhruba třetinu ropy, kterou Čína kvůli omezení provozu v Hormuzu přestala dostávat .
Nešlo tedy o úplné nahrazení výpadku, ale o způsob, jak udržet část domácí spotřeby a provozu rafinerií bez okamžitého nákupu stejného objemu na světovém trhu.
2. Dovoz ropy se propadl na několikaletá minima.
Celkový čínský dovoz klesl z 11,7 milionu barelů denně v únoru 2026 na méně než 9 milionů barelů denně koncem května. V červnu pak dosáhl desetiletého minima přibližně 7,12 milionu barelů denně, tedy 29,27 milionu tun za měsíc .
Samotný námořní dovoz se v květnu pohyboval kolem 6,6 až 6,7 milionu barelů denně . Omezení čínské poptávky o zhruba 4 až 5 milionů barelů denně tak absorbovalo přibližně třetinu výpadku blízkovýchodní nabídky, který byl odhadován na 12 až 15 milionů barelů denně .
Analytici J.P. Morgan odhadli, že čínské omezení představovalo přibližně 74 procent celkového poklesu globálního dovozu ropy. Tento „neúměrně velký“ příspěvek podle nich pomohl udržet ceny ropy pozoruhodně stabilní .
Brent sice koncem dubna překonal 126 dolarů za barel, ale zůstal výrazně pod úrovněmi, kterých se trhy obávaly . Někteří analytici předpokládali mnohem prudší růst, zejména pokud by omezení průchodu Hormuzem trvalo delší dobu.
Časopis Fortune uvedl, že právě čínská obchodní aktivita pomohla udržet ceny po delší dobu pod hranicí 100 až 104 dolarů . CNBC popsala omezení čínských dovozů a využití zásob jako opatření, která zmírnila nabídkový šok a sehrála klíčovou stabilizační úlohu vedle uvolnění amerických zásob a koordinovaného uvolnění 400 milionů barelů Mezinárodní agenturou pro energii (IEA) .
Čínský krok měl navíc širší dopad než jen na její vlastní rafinerie. Protože Peking nakupoval méně, část ropy z jiných oblastí — například z Ruska, Afriky nebo Atlantické pánve — zůstala dostupná pro další odběratele . Čína tak nepřímo uvolnila prostor na trhu právě ve chvíli, kdy dodávky z Perského zálivu čelily největšímu tlaku.
Analytici se shodují, že čínská pozice zůstala i po čerpání zásob relativně silná. MUFG Americas označila čínské strategické zásoby za „srovnatelně robustní“, zvláště ve srovnání s americkou rezervou, která klesla na čtyřicetileté minimum . Bloomberg v červnu uváděl, že Čína stále držela přibližně 1,2 miliardy barelů v komerčních a strategických zásobách .
Omezení dovozu bylo zároveň označeno za „největší poptávkový polštář“, který od března do června brzdil růst cen ropy . Analytici oslovení serverem Semafor uvedli, že čínské rozhodnutí omezit nákupy se stalo pro tržní fundamenty téměř stejně důležitým faktorem jako samotné uzavření Hormuzského průlivu .
Po obnovení provozu v průlivu začátkem července Brent klesl na přibližně 70,78 dolaru a americká ropa WTI na 67,74 dolaru za barel . Morgan Stanley během dvou týdnů dvakrát snížila prognózu cen a varovala před možným přebytkem ropy, k němuž by přispěla přetrvávající slabá čínská poptávka .
Největší otázkou pro další měsíce je, kdy a jak rychle začne Peking své zásoby doplňovat.
Doplňování zásob může začít později v roce 2026 a pokračovat v roce 2027. Reuters uvedl, že vlády včetně Číny plánují do roku 2028 nakupovat miliony barelů ropy, aby obnovily nouzové zásoby vyčerpané během krize. Nižší ceny by podle analytiků mohly čínské nákupy podpořit a doplňování strategických rezerv by mohlo vytvořit vyšší cenové dno .
Podle odhadů by samotné doplňování zásob mohlo ve čtvrtém čtvrtletí 2026 vytvořit dodatečnou poptávku kolem 506 tisíc barelů denně. V roce 2027 by tento příspěvek mohl dále růst .
Bloomberg 13. července uvedl, že čínský dovoz ropy se může zotavit. Peking uvolňuje některá omezení vývozu paliv, zvyšuje využití rafinerií a nakupuje promptní dodávky z Blízkého východu. Analytici a obchodníci proto očekávají návrat ke strategickému budování zásob později v roce 2026 .
To by však mohlo odstranit právě ten faktor, který v době krize držel ceny při zemi. Server OilPrice.com upozornil, že návrat Číny na trh by zrušil „největší poptávkový polštář“, jenž mezi březnem a červnem omezoval růst cen. Doplňování zásob by tak mohlo naopak vytvořit nový tlak na růst .
Krátkodobě ale čínské nákupy nemusí oživit trh okamžitě. Řada rafinerií měla do poloviny roku naplánovanou údržbu a slabé rafinerské marže mohou zotavení zpomalit . V červnu čínské rafinerie pozastavovaly nákupy na spotovém trhu, protože čekaly na obnovení provozu v průlivu. Návrat Číny k intenzivnímu nakupování proto může být postupný, nikoli náhlý .