V sobotu 25. července provedli jemenští Húsíové podporovaní Íránem koordinovaný raketový a dronový útok na ropná zařízení společnosti Saudi Aramco ve dvou přístavech u Rudého moře – Janbú a Džizán. Podle agentury Reuters tím otevřeli „druhou frontu“ eskalujícího konfliktu . Vojenský mluvčí Húsíů Jahjá Sarí prohlásil, že skupina zasáhla a úspěšně napadla zařízení saúdského ropného gigantu Aramco na obou místech
. Video zveřejněné na sociálních sítích a ověřené Reuters zachycuje hustý sloupec kouře stoupající nad rafinerií Aramco v Džizánu
.
V Janbú byly dvě balistické rakety odpálené z Jemenu směrem k ropným rafineriím zachyceny řeckou protiletadlovou baterií Patriot, která je v Saúdské Arábii nasazena v rámci mise Helénských sil v Saúdské Arábii (ELDYSA) . Řecké vojenské zdroje potvrdily, že baterie později sestřelila i dron přilétající z Jemenu nad stejnou oblastí
. Tato sobotní intervence je samostatnou událostí od dřívějšího zásahu z 19. března 2026, kdy stejná řecká jednotka Patriot sestřelila dvě íránské balistické rakety mířící na rafinerii SAMREF v Janbú
.
Dva z nejdůležitějších námořních bodů světa jsou pod simultánním tlakem – vzácná a nebezpečná situace pro globální energetické trhy. Hormuzský průliv je od 28. února 2026, kdy USA a Izrael zahájily leteckou válku proti Íránu, z velké části blokován Íránem . Íránské revoluční gardy (IRGC) oznámily uzavření průlivu pro veškerou lodní dopravu směřující do a z přístavů USA, Izraele a jejich spojenců. USA trvají na tom, že je průliv otevřený, přestože „jen málo lodí riskuje plavbu“
. Nyní je ohrožen i průliv Bab el-Mandeb v Rudém moři. Útoky Húsíů na saúdskou přístavní infrastrukturu a lodní trasy Rudého moře ohrožují alternativní trasu pro ropu z Perského zálivu, což by mohlo dále zkomplikovat již tak napjaté dodávky
. Analytici banky Citi varovali, že ohrožení Bab el-Mandeb by mohlo být první situací v historii, kdy jsou současně pod tlakem oba nejkritičtější energetické body světa
.
Ohrožení dodávek ze dvou front vyhnalo ceny ropy strmě vzhůru. Severomořská ropa Brent ve čtvrtek 23. července prudce vzrostla nad 100 dolarů za barel. Termínované kontrakty na Brent uzavřely v Londýně na 100,68 dolaru za barel, což představuje sedmiprocentní nárůst . Brent se tak poprvé od května 2026 dostal nad 100 dolarů, a to kvůli rostoucí rizikové prémii z útoků Húsíů v Rudém moři v kombinaci s vleklým uzavřením Hormuzského průlivu
.
Barclays již v květnu zvýšila svůj odhad pro cenu Brentu na rok 2026 na 100 dolarů za barel s odkazem na vleklé narušení Hormuzu . Goldman Sachs odhadl okamžitou rizikovou prémii z krize na 18 dolarů za barel a varoval, že pokud Hormuzský průliv zůstane uzavřen ještě jeden měsíc, Brent by se mohl ve třetím čtvrtletí pohybovat v průměru kolem 120 dolarů za barel a ve čtvrtém čtvrtletí kolem 115 dolarů
. Růst cen odráží obavy, že nová húsíovská fronta by mohla dále přiškrtit již tak napjatý trh s ropou, přičemž úžina Bab el-Mandeb slouží jako klíčová vývozní alternativa pro producenty z Perského zálivu, kteří nemohou proplout Hormuzem
.
K 26. červenci zůstává pauza v amerických náletech křehká. Analytici a představitelé ji charakterizují jako test toho, zda může diplomacie získat půdu pod nohama – nebo zda se ukáže být pouze taktickou přestávkou před návratem k rozsáhlým bojovým operacím . Eskalace ze strany Húsíů 25. července, ke které došlo jen den poté, co USA pozastavily vlastní údery, přidala krizi nový, výbušný rozměr a zdůraznila provázanost sítě proxy skupin napojených na Írán. Situace zůstává velmi proměnlivá – klíčovými proměnnými jsou výsledek ománských rozhovorů a možnost dalších útoků Húsíů na saúdskou infrastrukturu.