Ruská palivová krize v létě 2026: Příčiny, rozsah a mimořádná opatření Moskvy

Ruská palivová krize v létě 2026: Příčiny, rozsah a mimořádná opatření

Co krizi způsobilo

Hlavní příčinou bylo dlouhodobé a systematické nasazení ukrajinských dálkových dronů proti ruské ropné infrastruktuře. Od jara 2026 opakované údery zasáhly klíčové rafinerie, včetně NORSI (čtvrté největší v zemi), Omsku a závodů NS-Oil, čímž byla z provozu vyřazena zhruba třetina celkové ruské rafinérské kapacity . Prezident Vladimir Putin veřejně přiznal, že útoky stojí za nedostatkem paliva . Výroba benzinu meziročně klesla přibližně o 25 %, na zhruba 850 000 barelů denně .

Jak vážný byl nedostatek

Do konce července 2026 se krize rozšířila do celého Ruska:

• 56 regionů zavedlo restrikce na prodej pohonných hmot, přičemž nejméně v 18 z nich byly tyto limity povinné na každé čerpací stanici .
• Analýza CNN ukázala, že nedostatkem nebo přerušením dodávek trpěly prakticky všechny z 83 ruských regionů .
• Přídělový systém se rozšířil – v šesti regionech zavedli střídání podle sudých a lichých čísel na poznávacích značkách (průkopníkem byl Orel) a omezili nákup na 10–20 litrů na zákazníka .
• Podle odhadů Financial Times bylo krizí přímo zasaženo přibližně 50 milionů lidí – zhruba 35 % populace .
• Zemědělské regiony měly problémy se sklizní, protože farmáři během vrcholné sezóny neměli u pump k dispozici naftu .
• Všude byly běžné několikahodinové fronty u čerpacích stanic a řidiči používali aplikace, aby zjistili, kde je ještě palivo k mání .

Nejhůře dopadl Krym. Ruskem dosazené úřady zde 26. června 2026 vyhlásily nouzový stav poté, co ukrajinské útoky vyřadily elektřinu a zhoršily už tak kritický nedostatek paliva . V některých oblastech byl prodej veřejnosti zcela zastaven a gubernátor varoval, že situace zůstane „napjatá“ . Deník The Guardian uvedl, že šlo o první region pod ruskou kontrolou, který čelil akutnímu nedostatku pohonných hmot, přičemž obyvatelé neměli elektřinu, vodu ani benzin .

Mimořádná opatření Moskvy

Dovoz benzinu z Indie (vyrobeného z ruské ropy)

• V bezprecedentním obratu své role čistého vývozce paliva začalo Rusko v první polovině července dovážet benzin po moři z Indie . První zásilky zahrnovaly nejméně 60 000 metrických tun, například 42 000 tunový náklad z rusky vlastněné rafinerie Vadinar v Indii .
• Ironie celé situace byla široce komentována: Rusko posílá do Indie surovou ropu, indické rafinerie ji zpracují na benzin a Rusko ho kupuje zpět. Indie v červnu 2026 dovezla rekordních 2,7 milionu barelů ruské ropy denně .

Hledání dodávek v Bělorusku a Japonsku

• V polovině července Rusko výrazně navýšilo dovoz z Běloruska a přesměrovávalo palivo ze Sibiře, aby ochránilo moskevský region před nedostatkem .
• Rusko se rovněž pokusilo dovézt 200 000 barelů leteckého paliva původem z Japonska přes obchodníky, s nakládkou v Čibě . Japonská vláda však potvrdila, že její zákaz vývozu leteckého paliva do Ruska (součást sankcí G7) zůstává v platnosti a vztahuje se i na nepřímé dodávky, což vytvořilo nejistotu, zda obchod proběhne .

Další nouzová opatření

• Zákaz vývozu: Moskva obnovila zákaz vývozu benzinu a nafty, který platil nejméně do 31. července 2026 .
• Nižší kvalitativní standardy: Vláda podepsala nařízení, které rafineriím do konce roku umožnilo vyrábět a dovážet palivo nižší třídy (Euro-3 místo Euro-5) .
• Cenové stropy a přesměrování dodávek: Úřady udržovaly cenové limity a snažily se přesměrovat dodávky z produkčních regionů do deficitních oblastí .