Trump hrozí Íránu „masivním útokem“. Válka už stojí 37,5 miliardy dolarů, Kongres zůstává rozdělený

• 4. března 2026 – Senát zamítl první rezoluci o omezení Trumpových pravomocí, a to pouhých pět dní po vypuknutí války, poměrem hlasů 47:53.
• 24. března 2026 – Republikánští senátoři zablokovali třetí demokratický pokus o stažení sil, hlasování skončilo 53:47 proti návrhu.
• 14. května 2026 – Sněmovna reprezentantů těsně odmítla v pořadí již desátý návrh na uplatnění válečných pravomocí.
• 23.–24. června 2026 – Poprvé v historii schválily obě komory rezoluci vyzývající Trumpa ke stažení sil nebo k získání souhlasu Kongresu. Senát hlasoval v poměru 50:48, přičemž se 4 republikáni přidali k demokratům. Rezoluce byla symbolická a nezávazná.
• 23. července 2026 – Sněmovna schválila novou rezoluci o válečných pravomocích, která měla přinutit Trumpa ukončit boje. Senát však o několik hodin později poměrem 47:49 zamítl paralelní návrh, čímž zablokoval jakékoli závazné opatření.

Rostoucí finanční náklady

Válka je stále nákladnější. Ministr obrany Pete Hegseth 21. července 2026 před Výborem pro přidělování prostředků Senátu uvedl, že dosavadní náklady dosáhly 37,5 miliardy dolarů, což je nárůst oproti dřívějšímu odhadu 29 miliard z května. Tento odhad zahrnuje výdaje od začátku války až do předpokládaných výdajů na začátek září.

Administrativa zároveň žádá o další peníze. Hegseth a předseda Sboru náčelníků štábů generál John Caine požádali o nouzové dodatečné financování ve výši 67,1 miliardy dolarů na pokračování operací. Samostatná žádost Bílého domu z 25. června uváděla celkem 87,6 miliardy dolarů na „naléhavé potřeby“, přičemž většina částky připadala na náklady íránské války.

18 mrtvých a přes 450 zraněných amerických vojáků

Počet obětí neustále roste. K 22. červenci 2026 zdroje uvádějí:

• 18 mrtvých amerických vojáků. Podle Military Times a dalších médií se počet obětí k 22. červenci vyšplhal na 18. Nejtragičtější nedávnou událostí byl íránský útok na americkou základnu v Jordánsku 17. července, který zabil dva vojáky.
• Více než 450 zraněných. Oficiální bilance Pentagonu byla k 20. červenci přes 420 zraněných, do 22. července stoupla na 447–450+. Pentagon přiznal, že jen za dva týdny po 7. červenci 2026 bylo zraněno téměř 100 vojáků.

Zablokovaná jednání a hlavní sporné body

Válka vypukla 28. února 2026, kdy USA a Izrael provedly letecké údery, které zabily několik íránských představitelů včetně nejvyššího vůdce Alího Chameneího, a to uprostřed probíhajících americko-íránských jednání.

• Neúspěšné červnové memorandum o porozumění – Zdroje potvrzují, že úsilí o příměří v červnu 2026 ztroskotalo, i když podrobnosti nejsou plně zdokumentovány.
• Íránský jaderný program – Tato otázka byla klíčová v předválečných rozhovorech a zůstává nevyřešena.
• Hormuzský průliv – Centrální ohnisko napětí. Trump opakovaně stanovil Íránu lhůty k znovuotevření průlivu a varoval, že pokud nebudou splněny, „zemře celá civilizace“. Konflikt se mezitím rozšířil i do Rudého moře.
• Sankce – Sankce zůstávají důležitým bodem sporu, zdroje však neposkytly podrobné informace o konkrétních nových opatřeních během války.

Shrnutí: Dostupné zdroje jednoznačně potvrzují výši nákladů, počet obětí, rozdělení v Kongresu a Trumpovu hrozbu „masivního útoku“. Stav vyjednávání – včetně neúspěšného červnového memoranda a podrobností o jaderném programu či sankcích – je zdokumentován jen částečně.