Dokonalá bouře: Rekordní vedra v Asii a blokáda Hormuzského průlivu vytvořila učebnicovou energetickou krizi

Rekordní letní vedra napříč severovýchodní Asií

Léto 2025 bylo v Japonsku, Jižní Koreji a Číně historicky extrémní. Padaly celostátní i místní teplotní rekordy.

Japonsko zaznamenalo svou vůbec nejvyšší teplotu – 41,8 °C – 5. srpna 2025 v Isesaki v prefektuře Gunma. Tím překonalo nový rekord z konce července, kdy Tamba City naměřilo 41,2 °C . Červen 2025 byl v Japonsku nejteplejším červnem v historii, s průměrem o 2,3 °C nad normálem, a červenec 2025 byl vůbec nejteplejším měsícem za 127 let měření .

Jižní Korea zažila nebývalý počet „tropických nocí“ – nocí, kdy teplota neklesne pod 25 °C. Soul jich v červenci 2025 zaznamenal 22, čímž padl 117 let starý rekord . Korejská meteorologická správa potvrdila, že červenec 2025 byl nejteplejším červencem od začátku moderního měření v roce 1973 .

Čína prožila nejteplejší léto v historii měření. Podle čínského meteorologického úřadu dosáhla průměrná celostátní teplota od června do srpna 22,31 °C, což je nejvíce od roku 1961 . Světová meteorologická organizace (WMO) potvrdila, že extrémní vedra byla pro všechny tři země v roce 2025 určujícím rysem .

Výstrahy před horkem a zdravotní dopady: Japonské úřady vydávaly rozsáhlá varování před úpalem. Podle tokijské lékařské kanceláře zemřelo mezi červnem a koncem července 2025 na následky horka 56 lidí . Jihokorejští úředníci vyzývali obyvatele k ochranným opatřením, zatímco zdravotnická zařízení byla pod tlakem. Od 15. května 2025 bylo hlášeno více než 1 200 případů nemocí souvisejících s horkem, včetně osmi úmrtí .

Geopolitický šok: Blokáda Hormuzského průlivu

28. února 2026 zahájily Spojené státy a Izrael leteckou válku proti Íránu. Íránské revoluční gardy v odvetě fakticky zablokovaly Hormuzský průliv a zakázaly průjezd většině obchodních lodí . Tato úžina je jedním z nejdůležitějších energetických uzlů světa – běžně tudy projde asi 20 % světové přepravy ropy a LNG, tedy zhruba 20 milionů barelů ropy a ropných produktů denně .

Dopady na globální energetické trhy byly okamžité a ničivé:

• Globální vývoz LNG klesl do 23. března 2026 na šestiměsíční minimum. Klouzavý průměr za 10 dní ukázal pokles o zhruba 20 % od začátku března na přibližně 1,1 milionu tun .
• Analytici společnosti Vortexa varovali, že dodávky LNG do Asie a Evropy čelí vážným problémům. Neexistuje žádná volná kapacita, která by ztracené objemy nahradila. Claire Jungman, šéfka námořního rizika a zpravodajství ve Vortexe, uvedla: „V odvětví LNG není žádná volná kapacita, takže jakékoli narušení může být rychlé a výrazné“ .
• Do dubna 2026 byla doprava průlivem prakticky zastavena, k čemuž přispěla i americká námořní blokáda íránských přístavů. Přibližně 20 % celosvětové nabídky LNG sice pochází z USA, ale přerozdělení na trhu zůstávalo omezené .
• Společnost RBAC odhadla, že vleklý konflikt by trvale narušil prakticky veškerý vývoz LNG z Kataru, protože celá jeho flotila musí proplouvat Hormuzským průlivem. Kombinovaný vývoz z Kataru a Spojených arabských emirátů v roce 2025 přesáhl 80 milionů tun ročně, což představuje téměř 19 % světového obchodu s LNG .
• Oxfordský institut pro energetická studia zdokumentoval, že íránská odvetná strategie se zaměřila specificky na komerční lodní dopravu v celém Perském zálivu, nejen na vojenské cíle .

Růst cen LNG a dopad na benchmark JKM

Spojení poptávky vyvolané horkem a narušení dodávek poslalo směnný kurz Japan Korea Marker (JKM) – referenční cenu LNG dodávaného do severovýchodní Asie – prudce vzhůlu ve dvou odlišných obdobích.

První vlna díky vederům v létě 2025: V červenci 2025 vzrostl Platts JKM na 12,758 USD/MMBtu (11. července). S&P Global uvedl, že ceny „by měly zůstat pevné“, protože vlna veder a nejistota dodávek poslaly srpnový kontrakt JKM na 12,942 USD/MMBtu (10. července), což byla nejvyšší úroveň od začátku roku 2025 .

Druhá vlna po blokádě: Po uzavření Hormuzského průlivu spotové ceny opět prudce stouply. K 6. červenci 2026 byl JKM na 16,07 USD/MMBtu – stále o 22,68 % výš než o rok dříve, i když už spadl o zhruba 15 % z dřívějších krizových maxim z března a dubna 2026 . Zpráva CFR (23. července 2026) označila uzavření Hormuzského průlivu za jednu z nejvýznamnějších konfliktních blokád v moderní historii .

Reakce nouzových rezerv a časová osa dodávek

Japonsko a Jižní Korea, obě silně závislé na dovozu LNG pro výrobu elektřiny, aktivovaly strategické palivové rezervy a během vrcholných letních měsíců roku 2025 a znovu během krize v roce 2026 vydávaly nouzové výzvy k úsporám. Kombinace rekordní poptávky po horku a zablokované hormuzské lodní dopravy nechala tyto ekonomiky s minimální volnou kapacitou – Vortexa výslovně uvedla, že „bez volné kapacity na trhu s LNG bude jakákoli ztráta dodávek z Perského zálivu extrémně obtížně nahraditelná“ .

Klíčová časová osa událostí

Proč byla tato souhra tak nebezpečná

Nešlo o hypotetický scénář, ale o dokumentovanou, prohlubující se krizi. MMF a Rada pro zahraniční vztahy (CFR) vyhodnotily uzavření Hormuzského průlivu jako jeden z nejvážnějších konfliktních blokád v moderní historii, přičemž asijské ekonomiky dovážející paliva nesly největší zátěž .

Jádro dynamiky bylo jednoduché a ničivé: rekordní letní vedra (japonských 41,8 °C, 22 jihokorejských tropických nocí, nejteplejší čínské léto) vyhnala poptávku po LNG pro výrobu elektřiny právě ve chvíli, kdy blokáda Hormuzského průlivu stáhla z trhu ~20 % celosvětové nabídky LNG. Protože na světě nebyla žádná volná výrobní kapacita, která by nahradila ztracené objemy z Kataru a SAE, ceny zůstaly zvýšené a strategické rezervy se tenčily .

Pro Japonsko a Jižní Koreu krize obzvlášť bolestivě odhalila zranitelnost ekonomik, které se na dovozu LNG významně podílejí. Dvojitý šok – poptávka po horku a geopolitické narušení dodávek – nechal tvůrce politik s omezenými možnostmi: jen výzvy k úsporám a uvolňování rezerv. Učebnicová energetická krize, umocněná svým složeným charakterem.