Proč ECB pauzovala

Banka si vzala čas na vyhodnocení důsledků obnoveného konfliktu na Blízkém východě a souvisejícího vývoje na energetických trzích . Teprve v červnu přistoupila ke zvýšení sazeb o 25 bazických bodů (prvnímu od června 2025) a nyní chtěla rada guvernérů nejprve zjistit, jak se ropný šok propisuje do ekonomiky eurozóny, než se zaváže k dalšímu kroku . Už 11. června agentura Reuters informovala, že představitelé ECB se přiklánějí k pauze, pokud ceny energií zůstanou stabilní – a následný skok ceny ropy na 100 dolarů za barel jejich opatrnost jen posílil .

Signál ohledně zářijového zvýšení

ECB zářijové zvýšení sazeb nevyloučila, naopak – nechala si dveře otevřené dokořán . Prohlášení a doprovodná komunikace byly záměrně jestřábí; banka zopakovala, že inflace zůstává dominantním rizikem a že další utahování měnové politiky může být nutné . Podle agentury Reuters centrální banka „nechá dveře pro další zvýšení sazeb v září otevřené dokořán“ .

Pravděpodobnost zářijového zvýšení očima trhů

Swapové trhy přisuzují přibližně 60–62% pravděpodobnost zvýšení sazeb o 25 bazických bodů na zasedání 10. září 2026 . Podle měření serveru ecb-watch.eu činí šance na zvýšení na 2,50 % dokonce 61,7 % . Při pohledu na říjnové zasedání (29. října) trhy vyčíslují zhruba 63–74% pravděpodobnost, že se sazby dostanou na 2,50 % nebo výš .

Průzkumy mezi ekonomy a swapové trhy: počet a načasování dalších zvýšení

• Průzkum mezi ekonomy (stručný přehled Evropského parlamentu, červenec 2026): Mediánový respondent očekává, že ECB v září zvýší depozitní sazbu o dalších 25 bazických bodů na 2,50 % a na této úrovni ji ponechá po zbytek roku 2026 .
• Swapové trhy (k 23. červenci): Obchodníci započítávají do cen zářijové zvýšení jako další krok; návrat ropy ke 100 dolarům posiluje sázky na to, že bude nutné další utahování . Dřívější údaje z účtu ECB z června ukazovaly, že trhy přisuzovaly 84% pravděpodobnost třetímu zvýšení o 25 bazických bodů do konce roku 2026 , ačkoli následná volatilita cen ropy mohla tyto odhady posunout.
• Celkový obrázek: Shoda panuje na alespoň jednom dalším zvýšení (v září), přičemž případný druhý krok (na 2,75 %) později v roce 2026 bude výrazně záviset na vývoji cen energií a geopolitické situaci .

Geopolitické a energetické faktory ovlivňující výhled

Hlavním hybatelem je konflikt na Blízkém východě (napětí mezi Íránem a USA) a jeho dopad na ceny energií . Ropa 23. července opět dosáhla 100 dolarů za barel, což je nový skok, který znovu rozdmýchává obavy z inflačních tlaků . Základní scénář ECB počítá s tím, že pokud ceny ropy klesnou v souladu s termínovými trhy, může se inflace vrátit k cíli – výhled je však vysoce nejistý . Mírové snahy z poloviny roku 2026 sice ceny ropy dočasně srazily a snížily naléhavost zvyšovat sazby , obnovení bojů však tento trend zvrátilo. Z účtu ECB z dubna vyplývá, že investoři vnímali inflaci jako dominantní riziko a do konce roku 2026 započítávali do cen kumulativní zvýšení sazeb o 73 bazických bodů .

Inflační projekce ECB do roku 2028

Červnové projekce pracovníků Eurosystému ukazují:

• 2026: Celková inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HICP) by měla ve druhé polovině roku 2026 kulminovat na 3,4 %, což bude důsledek energetického šoku z Blízkého východu . Už březnový základní scénář počítal s revizí směrem nahoru na 2,5 % (z 1,9 % v prosinci 2025) .
• 2027: Inflace by měla zůstat nad 3,0 % i na začátku roku 2027, poté klesnout směrem ke 2,0 % . Březnová prognóza ECB počítala pro rok 2027 s 2,0 % . Podle agentury Reuters průzkum ECB mezi profesionálními prognostiky z května předpokládal, že inflace „rychle poklesne a v příštím roce se přiblíží dvouprocentnímu cíli“ .
• 2028: Pokud se ceny ropy budou vyvíjet v souladu s křivkou termínových kontraktů směrem dolů, měla by se inflace v roce 2028 vrátit k 2% cíli . ECB zdůrazňuje, že tento výhled je zatížen vysokou mírou nejistoty .

Rozdílné názory: Pierre Wunsch vs. Martins Kazāks

Oba členové Rady guvernérů svůj tón koncem června 2026 výrazně změnili, důraz kladou na odlišné věci:

• Pierre Wunsch (Belgie, obvykle řazen mezi jestřáby): 30. června Wunsch v rozhovoru pro Bloomberg TV uvedl, že „argumenty pro další zvýšení sazeb nejsou tak silné,“ protože dohoda mezi USA a Íránem „víceméně“ odstranila původce energetického šoku . V rozhovoru pro Reuters z 19. června však varoval, že pokud inflace ve službách zůstane zvýšená, „mohlo by být obezřetné zvýšit sazby o dalších 25 bazických bodů“ . Koncem června říkal, že rada „bude možná potřebovat další zvýšení, ale ne nutně v červenci“ .
• Martins Kazāks (Lotyšsko, obvykle řazen mezi centristy/holubice): 30. června Kazāks prohlásil, že ECB se „nikam nežene s dalším zvyšováním sazeb,“ protože mírové snahy srazily ceny ropy a snížily inflační rizika, a že pokrok směrem k ukončení nepřátelství „oslabil celkový argument pro další zvyšování sazeb“ . Již v dubnu varoval před tím, že by se za další krok ECB automaticky považovalo zvýšení sazeb – uvedl, že ačkoli nemá důvod zpochybňovat očekávání trhů na dvě zvýšení, je to „jen jeden z několika scénářů“ .

Klíčový rozdíl: Wunsch se přiklání k názoru, že jedno zvýšení sazeb bude ještě potřeba (jen ne v červenci), a poukazuje na doznívající inflaci ve službách jako na riziko . Kazāks je smířlivější, zdůrazňuje, že pravděpodobnost vážných negativních scénářů „masivně klesla“ a že „není třeba několika ukvapených zvýšení sazeb ECB“ . Shrnutí agentury Bloomberg charakterizuje širší rozdělení tak, že jestřábi argumentují, že inflační tlaky vyvolané konfliktem USA–Írán se stále šíří ekonomikou přes mzdy a služby, zatímco holubice tvrdí, že ceny ropy se vrátily na úroveň před konfliktem a že výrazné druhotné inflační efekty jsou nepravděpodobné .

Proč ECB pauzovala

Banka si vzala čas na vyhodnocení důsledků obnoveného konfliktu na Blízkém východě a souvisejícího vývoje na energetických trzích . Teprve v červnu přistoupila ke zvýšení sazeb o 25 bazických bodů (prvnímu od června 2025) a nyní chtěla rada guvernérů nejprve zjistit, jak se ropný šok propisuje do ekonomiky eurozóny, než se zaváže k dalšímu kroku . Už 11. června agentura Reuters informovala, že představitelé ECB se přiklánějí k pauze, pokud ceny energií zůstanou stabilní – a následný skok ceny ropy na 100 dolarů za barel jejich opatrnost jen posílil .

Signál ohledně zářijového zvýšení

ECB zářijové zvýšení sazeb nevyloučila, naopak – nechala si dveře otevřené dokořán . Prohlášení a doprovodná komunikace byly záměrně jestřábí; banka zopakovala, že inflace zůstává dominantním rizikem a že další utahování měnové politiky může být nutné . Podle agentury Reuters centrální banka „nechá dveře pro další zvýšení sazeb v září otevřené dokořán“ .

Pravděpodobnost zářijového zvýšení očima trhů

Swapové trhy přisuzují přibližně 60–62% pravděpodobnost zvýšení sazeb o 25 bazických bodů na zasedání 10. září 2026 . Podle měření serveru ecb-watch.eu činí šance na zvýšení na 2,50 % dokonce 61,7 % . Při pohledu na říjnové zasedání (29. října) trhy vyčíslují zhruba 63–74% pravděpodobnost, že se sazby dostanou na 2,50 % nebo výš .

Průzkumy mezi ekonomy a swapové trhy: počet a načasování dalších zvýšení

• Průzkum mezi ekonomy (stručný přehled Evropského parlamentu, červenec 2026): Mediánový respondent očekává, že ECB v září zvýší depozitní sazbu o dalších 25 bazických bodů na 2,50 % a na této úrovni ji ponechá po zbytek roku 2026 .
• Swapové trhy (k 23. červenci): Obchodníci započítávají do cen zářijové zvýšení jako další krok; návrat ropy ke 100 dolarům posiluje sázky na to, že bude nutné další utahování . Dřívější údaje z účtu ECB z června ukazovaly, že trhy přisuzovaly 84% pravděpodobnost třetímu zvýšení o 25 bazických bodů do konce roku 2026 , ačkoli následná volatilita cen ropy mohla tyto odhady posunout.
• Celkový obrázek: Shoda panuje na alespoň jednom dalším zvýšení (v září), přičemž případný druhý krok (na 2,75 %) později v roce 2026 bude výrazně záviset na vývoji cen energií a geopolitické situaci .

Geopolitické a energetické faktory ovlivňující výhled

Hlavním hybatelem je konflikt na Blízkém východě (napětí mezi Íránem a USA) a jeho dopad na ceny energií . Ropa 23. července opět dosáhla 100 dolarů za barel, což je nový skok, který znovu rozdmýchává obavy z inflačních tlaků . Základní scénář ECB počítá s tím, že pokud ceny ropy klesnou v souladu s termínovými trhy, může se inflace vrátit k cíli – výhled je však vysoce nejistý . Mírové snahy z poloviny roku 2026 sice ceny ropy dočasně srazily a snížily naléhavost zvyšovat sazby , obnovení bojů však tento trend zvrátilo. Z účtu ECB z dubna vyplývá, že investoři vnímali inflaci jako dominantní riziko a do konce roku 2026 započítávali do cen kumulativní zvýšení sazeb o 73 bazických bodů .

Inflační projekce ECB do roku 2028

Červnové projekce pracovníků Eurosystému ukazují:

• 2026: Celková inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HICP) by měla ve druhé polovině roku 2026 kulminovat na 3,4 %, což bude důsledek energetického šoku z Blízkého východu . Už březnový základní scénář počítal s revizí směrem nahoru na 2,5 % (z 1,9 % v prosinci 2025) .
• 2027: Inflace by měla zůstat nad 3,0 % i na začátku roku 2027, poté klesnout směrem ke 2,0 % . Březnová prognóza ECB počítala pro rok 2027 s 2,0 % . Podle agentury Reuters průzkum ECB mezi profesionálními prognostiky z května předpokládal, že inflace „rychle poklesne a v příštím roce se přiblíží dvouprocentnímu cíli“ .
• 2028: Pokud se ceny ropy budou vyvíjet v souladu s křivkou termínových kontraktů směrem dolů, měla by se inflace v roce 2028 vrátit k 2% cíli . ECB zdůrazňuje, že tento výhled je zatížen vysokou mírou nejistoty .

Rozdílné názory: Pierre Wunsch vs. Martins Kazāks

Oba členové Rady guvernérů svůj tón koncem června 2026 výrazně změnili, důraz kladou na odlišné věci:

• Pierre Wunsch (Belgie, obvykle řazen mezi jestřáby): 30. června Wunsch v rozhovoru pro Bloomberg TV uvedl, že „argumenty pro další zvýšení sazeb nejsou tak silné,“ protože dohoda mezi USA a Íránem „víceméně“ odstranila původce energetického šoku . V rozhovoru pro Reuters z 19. června však varoval, že pokud inflace ve službách zůstane zvýšená, „mohlo by být obezřetné zvýšit sazby o dalších 25 bazických bodů“ . Koncem června říkal, že rada „bude možná potřebovat další zvýšení, ale ne nutně v červenci“ .
• Martins Kazāks (Lotyšsko, obvykle řazen mezi centristy/holubice): 30. června Kazāks prohlásil, že ECB se „nikam nežene s dalším zvyšováním sazeb,“ protože mírové snahy srazily ceny ropy a snížily inflační rizika, a že pokrok směrem k ukončení nepřátelství „oslabil celkový argument pro další zvyšování sazeb“ . Již v dubnu varoval před tím, že by se za další krok ECB automaticky považovalo zvýšení sazeb – uvedl, že ačkoli nemá důvod zpochybňovat očekávání trhů na dvě zvýšení, je to „jen jeden z několika scénářů“ .

Klíčový rozdíl: Wunsch se přiklání k názoru, že jedno zvýšení sazeb bude ještě potřeba (jen ne v červenci), a poukazuje na doznívající inflaci ve službách jako na riziko . Kazāks je smířlivější, zdůrazňuje, že pravděpodobnost vážných negativních scénářů „masivně klesla“ a že „není třeba několika ukvapených zvýšení sazeb ECB“ . Shrnutí agentury Bloomberg charakterizuje širší rozdělení tak, že jestřábi argumentují, že inflační tlaky vyvolané konfliktem USA–Írán se stále šíří ekonomikou přes mzdy a služby, zatímco holubice tvrdí, že ceny ropy se vrátily na úroveň před konfliktem a že výrazné druhotné inflační efekty jsou nepravděpodobné .