ECB na červencové schůzi ponechal úrokové sazby beze změny. Záříjové zvýšení je ale stále ve hře

Proč ECB pauzovala

Banka si vzala čas na vyhodnocení důsledků obnoveného konfliktu na Blízkém východě a souvisejícího vývoje na energetických trzích . Teprve v červnu přistoupila ke zvýšení sazeb o 25 bazických bodů (prvnímu od června 2025) a nyní chtěla rada guvernérů nejprve zjistit, jak se ropný šok propisuje do ekonomiky eurozóny, než se zaváže k dalšímu kroku . Už 11. června agentura Reuters informovala, že představitelé ECB se přiklánějí k pauze, pokud ceny energií zůstanou stabilní – a následný skok ceny ropy na 100 dolarů za barel jejich opatrnost jen posílil .

Signál ohledně zářijového zvýšení

ECB zářijové zvýšení sazeb nevyloučila, naopak – nechala si dveře otevřené dokořán . Prohlášení a doprovodná komunikace byly záměrně jestřábí; banka zopakovala, že inflace zůstává dominantním rizikem a že další utahování měnové politiky může být nutné . Podle agentury Reuters centrální banka „nechá dveře pro další zvýšení sazeb v září otevřené dokořán“ .

Pravděpodobnost zářijového zvýšení očima trhů

Swapové trhy přisuzují přibližně 60–62% pravděpodobnost zvýšení sazeb o 25 bazických bodů na zasedání 10. září 2026 . Podle měření serveru ecb-watch.eu činí šance na zvýšení na 2,50 % dokonce 61,7 % . Při pohledu na říjnové zasedání (29. října) trhy vyčíslují zhruba 63–74% pravděpodobnost, že se sazby dostanou na 2,50 % nebo výš .

Průzkumy mezi ekonomy a swapové trhy: počet a načasování dalších zvýšení

• Průzkum mezi ekonomy (stručný přehled Evropského parlamentu, červenec 2026): Mediánový respondent očekává, že ECB v září zvýší depozitní sazbu o dalších 25 bazických bodů na 2,50 % a na této úrovni ji ponechá po zbytek roku 2026 .
• Swapové trhy (k 23. červenci): Obchodníci započítávají do cen zářijové zvýšení jako další krok; návrat ropy ke 100 dolarům posiluje sázky na to, že bude nutné další utahování . Dřívější údaje z účtu ECB z června ukazovaly, že trhy přisuzovaly 84% pravděpodobnost třetímu zvýšení o 25 bazických bodů do konce roku 2026 , ačkoli následná volatilita cen ropy mohla tyto odhady posunout.
• Celkový obrázek: Shoda panuje na alespoň jednom dalším zvýšení (v září), přičemž případný druhý krok (na 2,75 %) později v roce 2026 bude výrazně záviset na vývoji cen energií a geopolitické situaci .

Geopolitické a energetické faktory ovlivňující výhled

Hlavním hybatelem je konflikt na Blízkém východě (napětí mezi Íránem a USA) a jeho dopad na ceny energií . Ropa 23. července opět dosáhla 100 dolarů za barel, což je nový skok, který znovu rozdmýchává obavy z inflačních tlaků . Základní scénář ECB počítá s tím, že pokud ceny ropy klesnou v souladu s termínovými trhy, může se inflace vrátit k cíli – výhled je však vysoce nejistý . Mírové snahy z poloviny roku 2026 sice ceny ropy dočasně srazily a snížily naléhavost zvyšovat sazby , obnovení bojů však tento trend zvrátilo. Z účtu ECB z dubna vyplývá, že investoři vnímali inflaci jako dominantní riziko a do konce roku 2026 započítávali do cen kumulativní zvýšení sazeb o 73 bazických bodů .

Inflační projekce ECB do roku 2028

Červnové projekce pracovníků Eurosystému ukazují:

• 2026: Celková inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HICP) by měla ve druhé polovině roku 2026 kulminovat na 3,4 %, což bude důsledek energetického šoku z Blízkého východu . Už březnový základní scénář počítal s revizí směrem nahoru na 2,5 % (z 1,9 % v prosinci 2025) .
• 2027: Inflace by měla zůstat nad 3,0 % i na začátku roku 2027, poté klesnout směrem ke 2,0 % . Březnová prognóza ECB počítala pro rok 2027 s 2,0 % . Podle agentury Reuters průzkum ECB mezi profesionálními prognostiky z května předpokládal, že inflace „rychle poklesne a v příštím roce se přiblíží dvouprocentnímu cíli“ .
• 2028: Pokud se ceny ropy budou vyvíjet v souladu s křivkou termínových kontraktů směrem dolů, měla by se inflace v roce 2028 vrátit k 2% cíli . ECB zdůrazňuje, že tento výhled je zatížen vysokou mírou nejistoty .

Rozdílné názory: Pierre Wunsch vs. Martins Kazāks

Oba členové Rady guvernérů svůj tón koncem června 2026 výrazně změnili, důraz kladou na odlišné věci:

• Pierre Wunsch (Belgie, obvykle řazen mezi jestřáby): 30. června Wunsch v rozhovoru pro Bloomberg TV uvedl, že „argumenty pro další zvýšení sazeb nejsou tak silné,“ protože dohoda mezi USA a Íránem „víceméně“ odstranila původce energetického šoku . V rozhovoru pro Reuters z 19. června však varoval, že pokud inflace ve službách zůstane zvýšená, „mohlo by být obezřetné zvýšit sazby o dalších 25 bazických bodů“ . Koncem června říkal, že rada „bude možná potřebovat další zvýšení, ale ne nutně v červenci“ .
• Martins Kazāks (Lotyšsko, obvykle řazen mezi centristy/holubice): 30. června Kazāks prohlásil, že ECB se „nikam nežene s dalším zvyšováním sazeb,“ protože mírové snahy srazily ceny ropy a snížily inflační rizika, a že pokrok směrem k ukončení nepřátelství „oslabil celkový argument pro další zvyšování sazeb“ . Již v dubnu varoval před tím, že by se za další krok ECB automaticky považovalo zvýšení sazeb – uvedl, že ačkoli nemá důvod zpochybňovat očekávání trhů na dvě zvýšení, je to „jen jeden z několika scénářů“ .

Klíčový rozdíl: Wunsch se přiklání k názoru, že jedno zvýšení sazeb bude ještě potřeba (jen ne v červenci), a poukazuje na doznívající inflaci ve službách jako na riziko . Kazāks je smířlivější, zdůrazňuje, že pravděpodobnost vážných negativních scénářů „masivně klesla“ a že „není třeba několika ukvapených zvýšení sazeb ECB“ . Shrnutí agentury Bloomberg charakterizuje širší rozdělení tak, že jestřábi argumentují, že inflační tlaky vyvolané konfliktem USA–Írán se stále šíří ekonomikou přes mzdy a služby, zatímco holubice tvrdí, že ceny ropy se vrátily na úroveň před konfliktem a že výrazné druhotné inflační efekty jsou nepravděpodobné .