Převzetí HRL představuje záměrný přechod na dvoukolejnou kvantovou strategii. IBM bude nyní souběžně vyvíjet své stávající supravodivé tranzmonové qubity a zároveň křemíkové spinové qubity díky expertíze HRL . Tento duální přístup je dlouhodobou sázkou na budoucí odolné a škálovatelné kvantové systémy, nikoli bezprostředním uvedením nového produktu . Agentura Reuters výstižně uvedla, že HRL přidává „druhý pilíř" kvantového úsilí IBM .
Technologie křemíkových spinových qubitů by se v budoucnu mohla ukázat jako mnohem lépe masově vyráběná pomocí stávajících polovodičových procesů, což by mohlo doplnit plán IBM na cestě k velkým samoopravným kvantovým počítačům . Po uzavření obchodu zůstanou Boeing a GM partnery IBM při vývoji kvantových aplikací .
Dne 2. června 2026 IBM oznámila plán investovat více než 10 miliard dolarů do kvantových počítačů během pěti let – jeden z největších soukromých kvantových závazků vůbec . Financování se explicitně vztahuje na výzkum a vývoj, kapitálové výdaje, rozšiřování výroby, partnerství v ekosystému a fúze a akvizice (M&A) .
Akvizice HRL do tohoto plánu přímo zapadá. Investice podporuje plán IBM dodat dva vlajkové odolné systémy:
| Systém | Cílový rok | Popis |
|---|---|---|
| IBM Quantum Starling | 2029 | První rozsáhlý, chybově odolný kvantový počítač schopný provést ~100 milionů kvantových operací |
| IBM Quantum Blue Jay | 2033–2035 | Systém nové generace s podstatně vyšším výpočetním výkonem; některé zdroje uvádějí rok 2033 , jiné „kolem roku 2035" |
Získání vlastních kapacit v oblasti křemíkových spinových qubitů urychluje IBM cestu k milníkům odolnosti, které systémy Starling a Blue Jay představují.
Kupní cena není ve všech oficiálních zdrojích zveřejněna a přesný cílový rok pro Blue Jay se v různých zprávách mírně liší (2033 vs. ~2035). Jinak jsou základní fakta konzistentní napříč agenturou Reuters, oficiálním PR IBM a řadou průmyslových médií.