Rozhodnutí přišlo v době, kdy se zhoršovaly vztahy mezi Washingtonem a Teheránem. Írán Sofii před využitím jejího území varoval, zatímco bulharští představitelé zdůrazňovali, že země se tím podle jejich výkladu nestává účastníkem vojenských operací proti Íránu.
Návrh prošel ve 240členném Národním shromáždění poměrem 136 hlasů pro, 13 proti a dvěma abstencemi . Pro hlasovalo 121 poslanců vládní koalice Progresivní Bulharsko a 15 poslanců strany Hnutí za práva a svobody. Proti bylo 12 poslanců nacionalistické strany Vazraždane a jeden poslanec Progresivního Bulharska; dva další poslanci vládní strany se zdrželi .
Rozhodnutí navázalo na souhlas parlamentního výboru pro obranu z 21. července. Ten posuzoval americkou diplomatickou nótu, která žádost opírala o dohodu o obranné spolupráci mezi USA a Bulharskem z roku 2006 .
Hlasování zároveň odhalilo ostré politické rozdělení. Nacionalistická a proruská strana Vazraždane obvinila vládu, že Bulharsko zatahuje do války mezi Spojenými státy a Íránem. Obavy z možného zapojení země do konfliktu zaznívaly i od dalších poslanců .
Prezidentka Iliana Iotova naopak uvedla, že samotná přítomnost tankerů z Bulharska nedělá „stranu vojenské akce“ v Íránu . Premiér Rumen Radev rozhodnutí hájil jako plnění spojeneckých závazků a tvrdil, že americké stroje budou plnit pouze logistické úkoly.
KC-135 jsou tankovací letouny určené k doplňování paliva jiným vojenským letadlům během letu. Nejde o bombardéry ani stíhací letouny. Bulharská vláda proto argumentuje, že jejich nasazení představuje logistickou podporu, nikoli přímé vedení útočných operací z bulharského území.
Radev uvedl, že „je kategoricky vyloučeno“, aby byly vojenské operace na Blízkém východě vedeny z bulharského území. Podle jeho vyjádření mají tankery sloužit výhradně logistickým misím a doplňovat palivo mimo bulharský vzdušný prostor . Bulharští představitelé také uvedli, že na území země nebudou rozmístěny útočné zbraňové systémy.
Premiér zároveň připomněl, že předchozí nasazení amerických letadel na civilním letišti v Sofii souviselo s operacemi na Blízkém východě. Nové rozhodnutí tak podle něj navazuje na již existující logistickou úlohu Bulharska .
Íránské ministerstvo zahraničí 21. července varovalo Bulharsko, aby nedovolilo Spojeným státům využívat jeho území pro vojenské operace proti Íránu. Mluvčí Esmáíl Baghaí prohlásil, že jakákoli činnost usnadňující americké útoky by podle Teheránu znamenala spoluúčast na „agresi a válečných zločinech“ .
Nešlo o první íránské varování. Teherán už dříve v roce 2026 zaslal Sofii diplomatickou nótu, v níž ji vyzval, aby Spojeným státům nedovolila využívat bulharská letiště pro aktivity související s Íránem. Írán tehdy uvedl, že si vyhrazuje právo přijmout opatření na ochranu své suverenity, bezpečnosti a národních zájmů .
Úřadující náměstek bulharského ministra zahraničí Marin Rajkov existenci nóty potvrdil, zároveň ale uvedl, že není důvodem k veřejnému znepokojení . Radev íránské obvinění odmítl jako „zcela nemístné“ a zopakoval, že letouny mají neútočný, logistický charakter .
Napětí se pokusilo zmírnit NATO. Plukovník Martin O’Donnell 23. července řekl Euronews: „NATO bude Bulharsko bránit proti jakémukoli kroku Íránu.“ Připomněl přitom, že aliance už bránila území členského Turecka před íránskými balistickými útoky .
Tento postoj zapadá do deklarace ze summitu NATO v Ankaře z 8. července 2026. Aliance v ní znovu potvrdila svůj „nezpochybnitelný závazek“ ke kolektivní obraně podle článku 5 Washingtonské smlouvy a svůj přístup založený na obraně ze všech směrů . Článek 5 stanoví, že útok na jednoho člena je považován za útok na všechny, přičemž konkrétní forma pomoci se určuje podle situace.
NATO už na začátku roku zvýšilo připravenost systémů protivzdušné a protiraketové obrany na východním křídle. Reagovalo tak mimo jiné na íránské balistické útoky v regionu, včetně střely směřující k Turecku, kterou zachytily alianční systémy . Řecko také po žádosti Sofie z března 2026 vyslalo do severního Řecka baterii Patriot a stíhačky F-16, aby pomohlo s ochranou bulharského území .
Nasazení v Bezmeru se odehrálo na pozadí rozšiřující se americké vojenské kampaně proti Íránu a hrozeb prezidenta Donalda Trumpa, že konflikt dále eskaluje . Írán předtím odpálil balistické střely směrem k Turecku, členské zemi NATO, a na Kypr. Bulharský ministr obrany Atanas Zaprjanov označil útok proti Turecku za „nebezpečnou eskalaci“ .
Dostupné podklady popisují situaci jako pokračování a vyostřování americko-íránského konfliktu. Neposkytují však samostatné, jednoznačné potvrzení konkrétního kolapsu prozatímního příměří. Jisté je, že bulharské rozhodnutí padlo v době, kdy se diplomatické snahy dostávaly pod stále větší tlak a bezpečnostní rizika se přibližovala k území člena NATO.