Alphabet se prostřednictvím dodavatelských smluv zavázal k budoucím nákupům, které souvisejí především s rozšiřováním AI infrastruktury. Patří sem výpočetní kapacita, grafické procesory, servery, síťové vybavení a datová centra .
Tyto závazky jsou vykazovány odděleně od rozpočtu na kapitálové výdaje a v daném okamžiku nejsou vedeny jako dluh v rozvaze . Přibližně 200,7 miliardy dolarů z celkové částky připadalo na krátkodobé závazky, uvedl Alphabet ve výkazu .
To ale neznamená, že jde o bezvýznamné nebo čistě teoretické částky. Společnost už podepsala smlouvy, které ji zavazují k budoucím odběrům. Pokud se budou dodávky uskutečňovat, náklady se postupně promítnou do účetnictví a do skutečných peněžních toků.
Je také důležité odlišit tyto nákupní závazky od jiné položky: Alphabet vykázal 108,2 miliardy dolarů zbývajících výkonnostních závazků, tedy budoucích příjmů ze zákaznických smluv. Většina z nich souvisí s cloudovými službami Googlu .
Rozsah budoucích objednávek přichází v době, kdy Alphabet výrazně mění svou kapitálovou strukturu. Společnost v červnu 2026 oznámila plán získat přibližně 85 miliard dolarů prostřednictvím akciového financování. Šlo o první vydání akcií Alphabetu od roku 2005 .
Balík zahrnoval:
Veřejná část nabídky byla podle dostupných informací přeupsaná a nakonec byla oceněna přibližně na 35 miliard dolarů .
Alphabet současně výrazně zvýšil zadlužení. Jeho dluh se během zhruba 18 měsíců posunul z přibližně 12 miliard dolarů, kdy byla firma prakticky bez páky, na více než 100 až 102 miliard dolarů napříč šesti měnami . Součástí portfolia je také staletý dluhopis v britských librách se splatností v roce 2126 .
Finanční ředitelka Anat Ashkenazi potvrdila, že Alphabet AI expanzi platí kombinací provozního cash flow, nového dluhu a vydávání akcií . Firma tak nespoléhá pouze na jeden zdroj kapitálu – část nákladů hradí z vlastních peněz, část přes dluhové trhy a část přenáší na akcionáře.
Alphabet pro rok 2026 zvýšil odhad kapitálových výdajů na 195 až 205 miliard dolarů . Pro srovnání: pro rok 2025 firma původně uváděla přibližně 85 miliard dolarů .
V roce 2022 přitom Alphabet investoval do kapitálových výdajů zhruba 31 miliard dolarů. Očekávané výdaje v roce 2026 tak mají být přibližně šestkrát vyšší .
Tento skok ukazuje, jak rychle se mění ekonomika velkých technologických firem. AI není jen otázkou vývoje modelů a softwaru. Vyžaduje také obrovské množství elektřiny, specializovaných čipů, serverů a budov, ve kterých musí být výpočetní technika provozována.
Závazky Alphabetu je třeba vnímat v širším kontextu. Pět největších amerických hyperscalerů – Alphabet, Microsoft, Amazon, Meta a Oracle – podle analýzy společnosti Nikkei nashromáždilo dohromady přibližně 1,65 bilionu dolarů budoucích leasingových a nákupních závazků .
Analýza Moody’s Ratings zároveň identifikovala u těchto pěti firem 662 miliard dolarů budoucích leasingových závazků na datová centra, jejichž plnění ještě nezačalo. Tyto závazky proto zatím nejsou vykázány jako běžné položky v rozvahách. Celkové, nediskontované budoucí leasingové závazky skupiny dosahovaly ke konci roku 2025 podle Moody’s 969 miliard dolarů .
Financial Times navíc odhadl, že technologické firmy už přesunuly více než 120 miliard dolarů výdajů na AI datová centra mimo vlastní rozvahy prostřednictvím účelových společností a společných podniků .
Typický model využívá takzvaný SPV, tedy účelově založenou společnost, nebo společný podnik. Taková entita může datové centrum vlastnit či vybudovat, získat na něj vlastní financování a následně ho pronajímat technologické firmě.
Hyperscaler v takovém uspořádání nemusí nést celý dluh přímo ve své rozvaze. Často si ponechá menšinový podíl, zároveň se ale zaváže k dlouhodobému nájmu nebo k odběru určité kapacity. Kapitál pak dodávají například fondy infrastruktury a poskytovatelé soukromých úvěrů .
Analýza IESE Business School odhadla, že u velkých hyperscalerů bylo do poloviny roku 2026 identifikovatelných přibližně 65 miliard dolarů takového financování. Výrazným příkladem je společný podnik společnosti Meta s fondem Blue Owl v hodnotě 27 miliard dolarů, který financuje kampus datového centra Hyperion v Louisianě .
Bank for International Settlements, známá jako BIS, potvrzuje, že vedle klasických dluhopisů se tento typ financování v technologickém sektoru stále více využívá. Do expanze datových center se tak zapojují nebankovní věřitelé, soukromé úvěrové fondy a pojišťovny .
Tato struktura může technologickým firmám pomoci zachovat silnější úvěrový profil a rozložit financování AI infrastruktury mezi více investorů. Současně však zvyšuje složitost jejich finančního obrazu.
Samotných 811 miliard dolarů u Alphabetu nelze jednoduše označit za dluh. Jde o smluvní budoucí nákupy, které se mohou v čase měnit a které nejsou totožné s aktuálními závazky v rozvaze. Pro investory však představují významnou informaci o tom, kolik kapacity a vybavení si firma už rezervovala a jaké budoucí výdaje může čekat.
Roste také objem financování mimo tradiční banky. Globální technologické firmy vydaly do začátku prosince 2025 rekordních 428,3 miliardy dolarů v dluhopisech . Pět největších hyperscalerů vydalo v roce 2025 nové dluhopisy přibližně za 121 miliard dolarů, zatímco v roce 2020 to bylo 40 miliard . Morgan Stanley odhaduje, že technologické a další firmy mohou do roku 2028 potřebovat až 800 miliard dolarů ze soukromých úvěrových trhů pro transakce kryté konkrétními aktivy .
Hlavní otázkou proto není pouze to, kolik si Alphabet nebo jeho konkurenti půjčili přímo. Stejně důležité je, jak velké budoucí odběry, nájmy a kapacitní závazky na sebe převzali – a kdo ponese riziko, pokud růst poptávky po AI zpomalí.
Alphabet je v tomto ohledu nejvýraznějším příkladem: jeho 811 miliard dolarů představuje největší jednotlivě zveřejněný mimorozvahový závazek mezi hyperscalery. V celém odvětví se však podle dostupných analýz kumulují závazky v řádu bilionů dolarů .