Odběratelé LNG tlačí na Katar a SAE kvůli krizi v Hormuzském průlivu: Chtějí nižší ceny a pevnější smlouvy

Co odběratelé požadují – a proč právě teď

Podle zprávy agentury Reuters z 23. července 2026 plánují odběratelé formálně požádat Katar a SAE o nižší smluvní ceny. Argumentují tím, že konflikt mezi USA a Íránem trvale zvýšil náklady na pojištění a riziko dodávek LNG z Perského zálivu . Hlavní požadavky jsou:

• Nižší ceny. Odběratelé tvrdí, že přerušené dodávky a vyšší pojistné odůvodňují slevu na dlouhodobých odběratelských smlouvách. Některé obchody uzavřené od začátku války se již pohybují kolem 12,3 % ceny ropy Brent, oproti předválečnému rozpětí 12,6–12,7 %, což naznačuje, že kupující již zohledňují nové regionální riziko .
• Garance náhradních dodávek. Vyšší moc (force majeure) vyhlášená společností QatarEnergy se nyní týká nejméně 21 nákladů LNG (cca 2,7 mld. m³) do začátku září a 7. července byl v Hormuzském průlivu zasažen katarský tanker s LNG. Odběratelé požadují smluvní ujištění, že každé zmeškané množství bude nahrazeno .
• Přísnější ochrana v případě vyšší moci. Asijští odběratelé očekávali, že Katar nechá klauzuli o vyšší moci vypršet v polovině července, protože napětí zdánlivě polevovalo. Místo toho QatarEnergy tuto klauzuli pro některé zákazníky – včetně italské společnosti Edison až do září – prodloužila, což kupující frustruje a narušuje důvěru .

Širší kontext posunul vyjednávací sílu rozhodně na stranu odběratelů. Od 11. července neproplul Hormuzským průlivem žádný nosič LNG . Íránské raketové útoky na katarský komplex Ras Laffan z 18. března vyřadily z provozu dvě linky na zkapalňování – 17 % jmenovité kapacity závodu – na odhadem 3–5 let . Podle zprávy IGU World LNG Report 2026 dodávají Katar a SAE dohromady zhruba 16 % celosvětové zkapacitňovací kapacity, která je v důsledku uzavření průlivu zcela odříznuta .

Evropská skladovací krize: nejslabší polštář za 15 let

Evropa vstoupila do sezóny plnění zásobníků v roce 2026 s pouhými 31 miliardami krychlových metrů (bcm) plynu v zásobnících – tedy asi 28 % kapacity, což je nejméně od roku 2018 . Koncem ledna 2026 byla zásoba již na 44 %, což je mnohaleté minimum pro toto období sezóny . K 7. červenci byly zásobníky EU plné zhruba z 50,9 %, což je přibližně o 14 procentních bodů méně, než je pětiletý průměr . Německo mělo na začátku června pouze 33 %, zatímco ve stejném období roku 2022 to bylo 50 % .

Generální ředitel společnosti Equinor řekl agentuře Reuters 22. července, že Evropa pravděpodobně před zimou nedosáhne ani 80% cíle plnění zásobníků, natož 90% ambice EU . To by znamenalo nejslabší plynový polštář Evropy před zimou za posledních 15 let .

Zostřující se konkurence s Asií o náklady z Atlantiku

Vzhledem k tomu, že dodávky z Kataru a SAE jsou z velké části mimo provoz, oba regiony – Evropa i Asie – se honí za stejnými flexibilními náklady z Atlantiku, především z USA a dalších producentů mimo Perský záliv. Asijští odběratelé začali přesměrovávat tankery s LNG do Asie již v březnu 2026, čímž přepláceli evropské kupce na spotovém trhu . To vedlo k nárůstu evropských cen plynu zhruba o 40 % a přímo zpomalilo tempo plnění evropských zásobníků: každý flexibilní náklad, který zamíří do Asie, je o jeden méně pro evropskou injektáž.

Zpráva CNBC uvádí, že válečné škody na katarských zařízeních udrží narušení v chodu po celé měsíce, i kdyby se Hormuzský průliv znovu otevřel, což udrží spotový trh v Atlantiku napjatý po zbytek sezóny plnění .

Výsledný efekt: strukturální tlak

Evropa je v pasti mezi slabými zásobami, silnou asijskou poptávkou po stejných odkloněných nákladech a omezenými dodávkami z Kataru a SAE, na které se nemůže spolehnout. Tento dvojitý tlak je strukturálním pozadím, které pohání snahy odběratelů vynutit si nyní smluvní reformy od producentů v Zálivu – v naději, že si zajistí jak cenovou úlevu, tak spolehlivé dodávky před zimou 2026/27. Okno pro vyjednávání je otevřené, dokud zůstává Hormuzský průliv převážně uzavřený a produkční kapacita Kataru narušená.