Krize v Rudém moři a Hormuzském průlivu: Aktuální přehled pro červenec 2026

• Proč je to důležité: Letecká přeprava zažívá boom částečně proto, že námořní doprava je stále narušená. Zboží s vysokou hodnotou a citlivé na čas se tak přesouvá do vzduchu. Generální ředitel Stefan Paul uvedl, že očekává, že druhá polovina roku 2026 bude nejméně stejně silná jako ta první .
• Klíčové varování: Paul zároveň prohlásil, že společnost v dohledné době neočekává široký návrat k normálu v námořní dopravě na Blízkém východě, což odráží přetrvávající regionální rizika .

2. Návrat do Suezského průplavu / Rudého moře – nejistý a vratký

Situace zůstává vysoce proměnlivá a pokroky jsou opakovaně mařeny:

• Březen 2026 – Zlom: Maersk a Hapag-Lloyd pozastavily veškeré plavby Rudým mořem a Suezem po eskalaci konfliktu na Blízkém východě, včetně bojů v Hormuzském průlivu. Maersk přitom na začátku roku 2026 zahájil postupný návrat, ale rychle ho zrušil .
• 6. července 2026 – Další pokus o obnovení: Maersk a Hapag-Lloyd oznámily, že obnoví některé plavby Suezským průplavem v rámci své společné sítě Gemini. Akcie obou společností však klesly, protože trh se obával tlaku na pokles přepravních sazeb .
• 22.–23. července 2026 – Nové obraty: Data o lodní dopravě ukazují, že stále více lodí mění kurz a vyhýbá se Rudému moři po nových výhrůžkách Hútíů . Šéf Kuehne+Nagel veřejně odmítl myšlenku širokého a stabilního návratu k normálu .

Závěr: Suezský průplav není pro většinu komerční dopravy spolehlivě otevřený. Opatrný pokus Maersku a Hapag-Lloydu o obnovení plaveb z 6. července se zdá být křehký a omezený na specifické služby – nejedná se o všeobecné znovuotevření.

3. Nové přirážky CMA CGM

Společnost CMA CGM zavedla v červenci a srpnu 2026 kaskádu nových poplatků na mnoha obchodních trasách:

Tyto poplatky odrážejí raketově rostoucí náklady na palivo (bunker fuel), delší objízdné trasy a zvýšené pojistné a bezpečnostní prémie.

4. Širší globální dopady

Krize se rozrostla z útoků v Rudém moři do vážnějšího konfliktu v Hormuzském průlivu, který zahrnuje Írán a narušuje přibližně 20 % světového toku ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG) .

• Energetické trhy: Ceny ropy a LNG prudce vzrostly, protože v jednom okamžiku bylo omezeno přibližně 90 % dopravy Hormuzským průlivem – což představuje zhruba 10 milionů barelů ropy denně .
• Potravinová bezpečnost: Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) varovala, že uzavření Hormuzského průlivu není „dočasné narušení, ale začátek systémového zemědělsko-potravinového šoku“, který by mohl během 6–12 měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin . Kriticky ohroženy jsou také dodavatelské řetězce hnojiv .
• Komoditní trhy: Narušení dodávek a růst cen postihly hliník, hnojiva a helium . Mezinárodní měnový fond (MMF) uvádí, že hlavní dopad vyšších nákladů na palivo nesou velcí dovozci energie v Asii a Evropě .
• Obchodní trasy: Většina kontejnerové a tankerové dopravy nadále objíždí Mys Dobré naděje, což zvyšuje dobu přepravy o 10–14 dní. Světová banka a OSN potvrzují, že vyšší náklady na dopravu se začínají promítat do sektorů závislých na dovozu po celém světě .

Klíčová nejistota: Světová banka (červenec 2026) poznamenala, že se zatím ceny pro spotřebitele široce neprojevily, částečně proto, že dopady na ropný sektor byly poněkud omezeny. Varovala však, že riziko, že se vleklé narušení promítne do globální inflace, roste .