Světová banka varuje: Ekonomické dopady konfliktu s Íránem jsou nejhorší za desítky let

Inflace a ceny komodit

• Růst inflace: Konflikt by mohl přidat 200 až 300 bazických bodů ke globální inflaci, což by potenciálně zvrátilo trend dezinflace, na který spoléhaly centrální banky .
• Největší energetický šok za desetiletí: Dubnová zpráva Světové banky Commodity Markets Outlook varovala před největším nárůstem cen energií v moderní historii, přičemž ceny ropy překročily 100 dolarů za barel a evropský plyn zdražil na dvojnásobek .
• Širší narušení komodit: Banka varovala, že obnovená eskalace nebo dlouhodobé narušení toků komodit by dále zvýšilo ceny, prohloubilo inflační tlaky a zhoršilo potravinovou nejistotu .

Zranitelné státy a rozvojové ekonomiky

• Likviditní balíček 25 miliard dolarů: Světová banka zmobilizovala až 25 miliard dolarů prostřednictvím stávajících nástrojů, aby poskytla okamžitou likviditu rozvojovým ekonomikám, které se potýkají s následky šoku z Blízkého východu .
• Kaskádový dopad na chudé země: Banga varoval, že válka bude mít „kaskádový dopad“ na rozvojové země, které čelí vyšším účtům za dovoz, omezenému fiskálnímu prostoru a zhoršující se potravinové nejistotě .
• Tvrdý zásah do arabských ekonomik: Studie Rozvojového programu OSN (UNDP), kterou Světová banka cituje, odhadla, že válka by mohla snížit hospodářský růst v arabských státech o 120 až 194 miliard dolarů HDP .
• Stres na rozvíjejících se trzích: Klienti Banky z rozvíjejících se trhů již požádali o pomoc, protože konflikt ovlivňuje ceny komodit a logistiku .

Finanční trhy a náklady na půjčky

• Zvýšený finanční stres: Červnová zpráva Světové banky varuje, že vleklý konflikt by mohl „vyvolat finanční stres“ na globálních trzích .
• Vyšší náklady na půjčky: Konflikt zvýšil globální úrokové sazby a náklady na půjčky, což dále zatěžuje předlužené rozvojové země .
• Volatilita trhu: Energetický šok se přenesl na finanční trhy; narušení v Hormuzském průlivu způsobilo akutní nedostatek dodávek, volatilitu měn a zvýšená rizika stagflace .

Problémy pro politiku centrálních bank (včetně amerického Fedu)

• Stagflační dilema: Centrální banky čelí klasické stagflační pasti – konflikt současně tlačí inflaci nahoru (prostřednictvím cen energií) a růst dolů, což činí jakoukoli jednotnou reakci měnové politiky obtížnou .
• Největší obava Fedu: Květnová Financial Stability Report americké centrální banky (Fed) z roku 2026 označila íránský konflikt a ropné šoky za hlavní obavy pro finanční stabilitu. Uvádí se v ní, že „geopolitická rizika“ a narušení dodavatelských řetězců se dostala na vrchol seznamu rizik pro Fed .
• Paralýza úrokových sazeb: Vzhledem k tomu, že inflace by mohla vzrůst o 2–3 procentní body, zatímco růst klesá, čelí Fed a další centrální banky (Bank of England, Evropská centrální banka) riziku, že budou muset udržet sazby vysoko po delší dobu nebo je dokonce znovu zvýšit, a to navzdory slábnoucí ekonomické aktivitě .

Závěrem: Hlavní poselství Světové banky je, že konflikt USA s Íránem vytvořil nejvážnější energetický ekonomický šok za desítky let. Táhne globální růst na nejnižší hodnoty od covidu, znovu zažehává inflaci, neúměrně zatěžuje rozvojové země a staví americký Fed a další centrální banky před obtížné stagflační rozhodování.