Americká společnost zdůraznila především dvě okolnosti:
Boeing chce, aby americká vláda přiměla EU zveřejnit podmínky a další detaily financování. Jinými slovy se snaží zjistit, zda rekordní půjčka není ve skutečnosti skrytou dotací, která by zvýhodňovala Airbus a byla v rozporu s duchem dohody z roku 2021 .
| Parametr | Podrobnosti |
|---|---|
| Celkový objem | 3 miliardy eur, přibližně 3,42 až 3,43 miliardy dolarů; jde o největší podnikový úvěr v historii EIB |
| První tranše | 1 miliarda eur, podepsaná v Bruselu 29. června 2026 |
| Příjemce | Airbus SE |
| Účel | Výzkum, vývoj a plánované investice do roku 2030, včetně pokročilé výroby, dekarbonizace, nové generace dopravních letadel, obranných a vesmírných technologií |
| Program EIB | Úvěr spadá pod iniciativu TechEU, která má urychlit investice do klíčových technologií v Evropě |
| Podmínky | EIB jej popisuje jako běžný úročený úvěr v rámci své standardní finanční činnosti a odmítá, že by Airbus získal mimořádnou podporu |
EIB a Airbus podepsaly první část financování při ceremonii v Bruselu 29. června 2026 . Podle EIB mají peníze podpořit investice Airbusu do roku 2030 .
Spor mezi Boeingem a Airbusem není jen běžným konkurenčním střetem dvou výrobců letadel. Je součástí dlouhého transatlantického konfliktu o to, jakou státní podporu mohou letecké společnosti dostávat.
Spojené státy a Evropská unie vedly u Světové obchodní organizace (WTO) téměř 17 let právní spor kvůli vzájemným obviněním z nedovolených dotací pro Boeing a Airbus. Obě strany dosáhly dílčích vítězství, po nichž následovala odvetná cla na zboží v hodnotě miliard dolarů. Netýkala se pouze letadel, ale také například traktorů, vína a sýrů .
WTO dospěla k závěru, že EU poskytla nedovolenou podporu programům Airbusu A380 a A350 . Zároveň rozhodla, že Spojené státy poskytovaly Boeingu nedovolené daňové úlevy a výzkumné granty .
V červnu 2021 se EU a USA dohodly na pětiletém pozastavení cel souvisejících se sporem. Dohoda měla vytvořit výhledový rámec pro spolupráci při řešení dotací namísto dalšího soudního střetu . Pozastavení se týkalo odvetných cel na obchod v hodnotě 11,5 miliardy dolarů .
Dne 25. června 2026 členské státy EU schválily prodloužení pozastavení cel bez pevně stanoveného konce. Rozhodnutí přišlo jen několik dní před původním vypršením příměří 6. července 2026 . Krok byl vnímán jako snaha zabránit další eskalaci.
Právě časová blízkost mezi tímto rozhodnutím a oznámením úvěru nyní Boeing zpochybňuje. Podle firmy půjčka odporuje duchu závazku k transparentnímu nakládání se státní podporou . EIB namítá, že financování podobného typu bylo v minulosti během sporu s WTO posuzováno jako přípustné a že současný úvěr představuje standardní tržní financování .
Administrativa Donalda Trumpa sice široce využívá cla, podle dostupných zpráv však není příliš nakloněná mechanismům WTO, které by mohly působit jako nepřímé uznání multilaterálních obchodních pravidel, jež kritizuje. Trump zároveň vyzval obchodní partnery k jednáním o dovozu zahraničních letadel. Boeing by tak mohl své výhrady otevřít právě v rámci těchto rozhovorů .
V roce 2025 administrativa po krátkém zavedení cel na letecký sektor letadla a jejich součásti z celního režimu vyňala .
Boeing po americké vládě nechce okamžité zavedení nových cel. Žádá především prověření, zda rekordní úvěr EIB pro Airbus nepředstavuje skrytou dotaci, která podkopává dohodnuté příměří. Evropská investiční banka naopak trvá na tom, že Airbus získal běžný úročený úvěr v rámci její finanční činnosti.
Výsledek může ukázat, zda zůstane dlouholetý transatlantický spor zmrazený, nebo se kvůli novému financování začne znovu rozbíhat. Formální obchodní válka je sice odložena, podezřívavost mezi Washingtonem a Bruselem však zjevně nezmizela.