Vnitřní palivová krize Ruska: Ukrajinské drony vyřadily třetinu rafinérií, zavedly příděly a zničily vinařství na Krymu

Podle Vladimira Nikitina z ruské analytické firmy Seala stojí ukrajinské drony za zhruba 70 % odstávek . Kampaň je neutuchající: jen v dubnu a květnu 2026 provedla Ukrajina 26 útoků na rafinérie – přesně stejný počet jako v srpnu a září 2025, kdy Rusko poprvé zaznamenalo citelný nedostatek benzinu .

Dopad na venkovské oblasti

Nejtvrdší dopad krize pociťují chudé vesnice v ruském vnitrozemí. Mnohé z nich jsou závislé na jediné čerpací stanici, která jim dodává benzin, naftu i topný olej. S přerušením dodávek čelí obyvatelé nejen dopravním, ale i existenčním problémům . Krize přišla v kritickém období zemědělské sklizně a ohrožuje provoz farem, které jsou závislé na naftě pro traktory a kombajny . Provozovatelé malých a nezávislých čerpacích stanic na Sibiři byli nuceni kvůli přetrvávajícím problémům s dodávkami zavřít .

Na hlavních silnicích, včetně dálnice mezi Moskvou a Petrohradem, se tvoří kilometry dlouhé fronty aut, která čekají na benzin i několik hodin . V odlehlých oblastech, jako je Dálný východ, museli řidiči kvůli nedostatku běžného benzinu přejít na dražší paliva .

Krym a jeho vinařský průmysl

Krym, který je zcela závislý na dodávkách paliva z pevninského Ruska, je zasažen obzvlášť tvrdě. Ukrajina navíc zesílila útoky na tankery s palivem v Azovském moři, aby odřízla zásobování poloostrova . Již v září 2025 Krym zmrazil ceny paliv a zavedl přídělový systém; šéf regionu Sergej Aksjonov oznámil limit 30 litrů na vozidlo a 30denní zmrazení cen různých druhů benzinu a nafty . V červnu 2026 už byl limit snížen na 20 litrů na vozidlo, u čerpacích stanic se stály hodinové fronty a nákup vyžadoval QR kódy propojené s registračními značkami .

Krymský vinařský průmysl se nyní hroutí. Nedostatek paliva a doprovodné výpadky elektřiny znemožňují péči o vinice, zavlažování i přepravu hroznů ke sklizni, uvedli producenti pro Forbes Russia. Dělníci ošetřují révu proti škůdcům ručně pomocí zádových postřikovačů, protože není nafta pro traktory. Výpadky proudu zastavily i internet, takže prodej online je nemožný. Dieselové generátory sice udržují světlo, ale nafta na černém trhu se stala nedostupně drahou . Výrobci situaci označili za „katastrofu“ pro celý sektor .

Přídělový systém a zákaz prodeje do kanystrů

Do konce června 2026 zavedlo oficiální omezení prodeje paliva více než 40 z 83 ruských regionů a stížnosti na přerušení dodávek přišly celkem z 85 regionů (včetně okupovaných území Ukrajiny) . Analýza CNN potvrdila, že problémy s dodávkami zažívaly téměř všechny ruské regiony .

Mezi nejčastější opatření patří:

• Limit 20–30 litrů benzinu na vozidlo a až 50–60 litrů nafty
• Plošný zákaz prodeje benzinu do kanystrů, který má zabránit panickému skladování
• Denní stropy na celkový nákup paliva na zákazníka

Největší ruské sítě čerpacích stanic – Rosněfť (přes 2200 stanic), Bašněfť (500 stanic) a TNK – zcela zastavily prodej benzinu do kanystrů po celém Rusku. Palivo vydávají pouze přímo do nádrží vozidel s interním limitem až 90 litrů na vozidlo . Společnost Tatněfť (přes 850 stanic) omezila prodej na maximálně 30 litrů benzinu a 60 litrů nafty na jedno natankování . V některých regionech – včetně Moskvy a Petrohradu – úřady tvrdí, že omezení nezavádějí ony, ale samotní provozovatelé čerpacích stanic, kterým dochází palivo .

Zákazy vývozu

Ruská vláda postupně rozšiřovala zákazy vývozu, aby si udržela palivo v zemi:

• Září 2025: Rusko zakázalo veškerý vývoz paliva do konce roku .
• Leden 2026: Zákaz byl prodloužen do 31. července 2026 a vztahoval se na benzin, naftu i další paliva; přímí výrobci ropných produktů byli z tohoto zákazu vývozu benzinu vyňati, aby se předešlo přeplnění skladů .
• 1. dubna 2026: Vstoupil v platnost nový zákaz vývozu benzinu pro výrobce, jehož cílem bylo stabilizovat dodávky během jarního setí .
• 1. června 2026: Do 30. listopadu byl zakázán vývoz leteckého paliva; vláda uvedla, že cílem je „udržení stability na domácím trhu s palivy“ .
• 9. července 2026: Rusko zavedlo úplný zákaz vývozu nafty, který se vztahoval i na výrobce. Místopředseda vlády Alexandr Novak zákaz oznámil během televizního jednání s prezidentem Vladimirem Putinem s tím, že rozhodnutí má „zvýšit dodávky na domácí trh“ .

Dovoz a snižování kvality

Rusko, dlouholetý významný vývozce paliv, bylo nuceno zvažovat dovoz – vzácný krok pro jednu z největších světových zemí vyvážejících ropu a ropné produkty. Koncem června 2026 úředníci jednali o dovozu benzinu a nafty z Běloruska a dalších sousedních zemí . Čtyři zdroje z oboru řekly agentuře Reuters v polovině června, že Rusko má v jednom ze svých západních přístavů přijmout náklad benzinu dovezený po moři z Asie .

Vláda také připravila návrh usnesení, které by dočasně, do července 2027, povolilo výrobu a dovoz méně kvalitního benzinu a nafty (norma Euro-2 s vyšším obsahem síry, zakázaná od roku 2013), aby se udrželo zásobování .

Putin veřejně přiznal krizi koncem června 2026, když ve státní televizi řekl: „Samozřejmě, že vytvářejí problémy, to je jasné. Právě teď pozorujeme určitý nedostatek, ale není kritický.“ Uvedl, že Rusko urychlí opravy rafinérií a zvýší dovoz .

Širší ekonomické dopady

Ceny paliv v zemi prudce vzrostly. Analytická firma Seala uvedla, že ruský trh s palivy čelí deficitu odpovídajícímu zhruba 17 % produkce benzinu; podle průmyslových ukazatelů klesla výroba na přibližně 850 000 barelů denně .

Krize prohlubuje již tak existující inflační tlaky a narušuje logistiku, zemědělství i vojenské dodavatelské řetězce. Ruské ministerstvo energetiky začátkem června 2026 přiznalo, že na vině jsou právě rostoucí ukrajinské dronové útoky na ropné rafinérie a energetickou infrastrukturu, a uvedlo, že „podniky v palivovém a energetickém sektoru čelí nárůstu nepřátelských leteckých útoků, což vede k dočasným potížím s dodávkami paliva v několika jižních regionech“ . Analytici charakterizují současnou situaci jako nejhorší domácí palivovou krizi v Rusku za celá desetiletí .