Írán tvrdí, že při operaci Nasr 2 zasáhl americká letadla v Akabě. Jordánsko evakuaci popírá.

Co tvrdí Íránské revoluční gardy (IRGC) o útoku na letiště v Akabě?

Islámské revoluční gardy (IRGC) prohlásily, že během 21. vlny „operace Nasr 2“ dne 20. července 2026 jejich letecké síly zasáhly balistickými raketami americká vojenská letadla na jordánském mezinárodním letišti krále Husajna v Akabě . IRGC konkrétně uvedly, že terčem byly:

• Transportní letouny C-17 Globemaster III a průzkumné a sledovací letouny Boeing P-8 Poseidon, přičemž údajně způsobily „těžké poškození“ několika strojům .
• 20 hangárů, ve kterých byly umístěny americké síly na letišti v Akabě .
• IRGC také tvrdí, že útoky byly provedeny s pomocí zpravodajských informací poskytnutých jordánskými občany a vojenským personálem .

Důležité upozornění: Jedná se o íránská tvrzení. Nebylo zveřejněno žádné nezávislé potvrzení od americké armády o uváděném poškození. Dřívější vlny operace Nasr 2 se zaměřily také na americká zařízení na jordánské základně Al-Azraq a na místa v Kuvajtu, Bahrajnu a Kataru .

Jak reagovalo Jordánsko na zprávy o evakuaci?

Jordánští představitelé rezolutně popřeli zprávy, že by letiště nebo námořní přístav v Akabě byly evakuovány – čímž přímo popřeli dřívější varování americké ambasády.

• Dne 19. července vydala americká ambasáda v Ammánu bezpečnostní varování, že jordánské úřady evakuovaly mezinárodní letiště krále Husajna a přístav v Akabě „kvůli konkrétní a věrohodné hrozbě“ a vyzvala americké občany, aby se oběma místům vyhýbali .
• Mluvčí jordánské vlády Mohammad Al-Momani toto tvrzení veřejně popřel s tím, že „příslušné úřady nevydaly žádné příkazy k evakuaci na letišti v Akabě ani v přístavu v Akabě“ a potvrdil, že obě zařízení fungují normálně .
• Jordánští vojenští představitelé samostatně uvedli, že zachytili tři íránské rakety, které mířily na oblast Akaby .

Tyto protichůdné informace – varování americké ambasády před evakuací versus kategorické jordánské popření – zůstávají ve veřejně dostupných zprávách nevyřešeny.

Širší kontext: Eskalace mezi USA a Íránem

Operace Nasr 2 je íránská vícefázová odvetná kampaň proti americkým vojenským cílům na Blízkém východě, zahájená poté, co USA a Izrael začaly 28. února 2026 útočit na íránské území . Do poloviny července 2026 prováděly IRGC několik vln denně – tvrdí, že zasáhly základny v Kuvajtu, Bahrajnu, Jordánsku, Kataru a Sýrii . USA na oplátku pokračují v úderech na íránské vojenské cíle, včetně kola z 18. července poté, co íránské útoky zabily nejméně dva americké vojáky .

Hormuzský průliv – Dne 16. července propluly průlivem pouze tři obchodní plavidla, což byl nejnižší denní počet od května, protože většina lodí se zastavila nebo se otočila po íránských útocích na plavidla a obnovení americké blokády lodní dopravy související s Íránem . Írán uzavřel průliv dříve v konfliktu, což způsobilo prudký růst globálních cen pohonných hmot a vážné narušení vývozu ropy a plynu z Perského zálivu . Doprava vodní cestou je od té doby nestabilní .

Dopad na státy Zálivu – Arabské státy Perského zálivu se ocitly v křížové palbě. Mnohé tlačily na USA, aby razantněji reagovaly a neutralizovaly íránskou hrozbu pro ropnou tepnu , zatímco současně čelily přímým íránským raketovým a dronovým útokům na americké základny na svém území v Kuvajtu, Bahrajnu a jinde . Carnegieho nadace pro mezinárodní mír poznamenala, že krize narušila dodavatelské řetězce až do severní Afriky . Některé státy Zálivu začaly v důsledku rostoucích nákladů války přehodnocovat svůj postoj k Íránu směrem k větší smířlivosti .