Indikativní, ale ambiciózní cíl 46 %

Elektřina v současnosti tvoří pouze 23 % konečné spotřeby energie v EU, přičemž tento podíl stagnuje už deset let . Komise navrhuje indikativní cíl 46 % do roku 2040, což v praxi znamená zdvojnásobení současné úrovně . Mezitím byl již dříve v rámci Clean Industrial Deal stanoven referenční cíl 32 % do roku 2030 .

Cíl je v této fázi výslovně "indikativní", nikoli právně závazný. Komise ve čtvrtém čtvrtletí roku 2026 provede posouzení dopadů, na jehož základě by mohla být 46% hranice zakotvena do závazné legislativy v rámci balíčku Energy Union pro období po roce 2030 . Původní návrh přitom počítal se závazným cílem, ale konečná verze plánu od tohoto kroku ustoupila .

Podle Komise by dosažení tohoto cíle vedlo do roku 2040 ke snížení dovozu plynu o více než 70 % a dovozu ropy o více než 40 %, což by EU ušetřilo až 260 miliard eur ročně na účtech za dovoz fosilních paliv . Plán rámuje elektrifikaci nejen jako klimatické opatření, ale jako imperativ ekonomické konkurenceschopnosti a energetické bezpečnosti, a to zejména v reakci na krizi na Blízkém východě v roce 2026 a nestálé trhy s fosilními palivy .

Uzavírání cenové propasti mezi elektřinou a plynem

Zásadní výzvou je, že elektřina je v EU pro domácnosti zhruba 2,5krát dražší než plyn . Plán zavádí několik opatření, jak tento rozdíl snížit:

• Snížení síťových poplatků: Účty za elektřinu budou přepracovány tak, aby se síťové poplatky přesunuly z ceny za kWh a místo toho podporovaly flexibilní využívání sítě .
• Daňové škrty a snížení DPH: Členské státy jsou vybízeny ke snížení spotřebních daní a DPH na elektřinu na minimální úroveň povolenou směrnicemi o zdanění energie a o DPH. Snížení DPH se konkrétně doporučuje pro domácí baterie, elektromobily a tepelná čerpadla .
• Poměr cen elektřiny a plynu: Plán stanovuje cíl, aby ceny elektřiny zůstaly pod 2,5násobkem cen plynu pro domácnosti a pod dvojnásobkem pro průmysl do roku 2030 .
• Zavádění chytrých měřidel: Závazný cíl vyžaduje, aby nejméně 50 % konečných zákazníků mělo do roku 2030 chytré měřidlo, přičemž do roku 2033 se tento podíl zvýší na nejméně 75 % (nikoli 65 %, jak uváděly některé dřívější návrhy – oficiální legislativní text COM(2026) 600 potvrzuje 75 %) .
• Mechanismus trhu s čistým teplem: Tento nástroj má urychlit zavádění elektrických tepelných čerpadel a postupně ukončit používání fosilních paliv pro vytápění. Plán cílí na 4 miliony instalací tepelných čerpadel ročně do roku 2030, oproti 2,4 milionu v roce 2025 .

Reforma ETS: pomalejší snižování emisí, delší bezplatné povolenky

Revize ETS (COM(2026) 600) byla zveřejněna ve stejný den a představuje významné přepracování evropského uhlíkového trhu :

• Lineární redukční faktor (LRF): Roční tempo, jakým se snižuje emisní strop, je výrazně zpomaleno. Pro období 2027–2028 zůstává na 4,3 %, pro léta 2029–2030 na 4,4 %, poté klesá na 3,7 % v letech 2031–2035 a dále na 1,7 % v letech 2036–2040 . Předchozí trajektorie přitom počítala s hodnotou 4,4 % i po roce 2030. Ekologické organizace varují, že to umožní vypustit stovky milionů tun CO₂ navíc .
• Bezplatné povolenky: Jejich poskytování je prodlouženo pro sektory vystavené CBAM. Bezplatná alokace bude pokračovat až do roku 2038, tedy déle, než se původně plánovalo . Od roku 2031 bude bezplatná alokace podmíněna předložením a plněním dekarbonizačních plánů .
• Fázový konec CBAM: Posunut na rok 2038, což znamená, že sektory spadající pod CBAM přestanou dostávat bezplatné povolenky až k tomuto datu .
• Industrial Decarbonisation Bank (IDB): Nový nástroj, který má poskytnout 100 miliard eur na financování projektů dekarbonizace průmyslu. Větší část příjmů z ETS se tak vrátí zpět do zahrnutých odvětví . Součástí je také "ETS Investment Booster", který od roku 2027 uvolní 400 milionů povolenek .
• Reforma ETS dále zavádí kontrolovaný přístup k uhlíkovým propadům a mezinárodním kreditům (od roku 2036 až do 2 % požadovaných škrtů) a slaďuje emisní strop s cílem EU snížit do roku 2040 čisté emise o 90 % .

Další kroky a kritika

Akční plán elektrifikace (sdělení Komise) a legislativní návrhy k ETS nyní putují k projednání a schválení do Evropského parlamentu a Rady . Komise ve čtvrtém čtvrtletí roku 2026 provede posouzení dopadů, zda 46% cíl učinit závazným .

Řada ekologických organizací balíček kritizuje. Evropská environmentální kancelář (EEB) uvedla, že Komise "ustoupila průmyslovým konzervativcům", a poukázala na oslabený LRF a prodloužení bezplatných povolenek jako na zásadní problémy . Organizace 350.org přivítala ambici plánu, ale varovala, že "bez větší ambice, diplomacie a financí zůstává nedostatečný" . Agentura Reuters informovala, že kritici namítají, že vysoké ceny elektřiny mohou cíle zkomplikovat . Nadace Heinricha Bölla poznamenala, že cíl je "technologicky neutrální" a mohl by podpořit další využívání fosilních paliv a jaderné energie .

Důležitá faktická oprava

Cíl pro zavádění chytrých měřidel je 75 % do roku 2033, nikoli 65 %, jak uváděly některé dřívější návrhy. Oficiální legislativní návrh COM(2026) 600 stanovuje závazný cíl na 75 % .

Indikativní, ale ambiciózní cíl 46 %

Elektřina v současnosti tvoří pouze 23 % konečné spotřeby energie v EU, přičemž tento podíl stagnuje už deset let . Komise navrhuje indikativní cíl 46 % do roku 2040, což v praxi znamená zdvojnásobení současné úrovně . Mezitím byl již dříve v rámci Clean Industrial Deal stanoven referenční cíl 32 % do roku 2030 .

Cíl je v této fázi výslovně "indikativní", nikoli právně závazný. Komise ve čtvrtém čtvrtletí roku 2026 provede posouzení dopadů, na jehož základě by mohla být 46% hranice zakotvena do závazné legislativy v rámci balíčku Energy Union pro období po roce 2030 . Původní návrh přitom počítal se závazným cílem, ale konečná verze plánu od tohoto kroku ustoupila .

Podle Komise by dosažení tohoto cíle vedlo do roku 2040 ke snížení dovozu plynu o více než 70 % a dovozu ropy o více než 40 %, což by EU ušetřilo až 260 miliard eur ročně na účtech za dovoz fosilních paliv . Plán rámuje elektrifikaci nejen jako klimatické opatření, ale jako imperativ ekonomické konkurenceschopnosti a energetické bezpečnosti, a to zejména v reakci na krizi na Blízkém východě v roce 2026 a nestálé trhy s fosilními palivy .

Uzavírání cenové propasti mezi elektřinou a plynem

Zásadní výzvou je, že elektřina je v EU pro domácnosti zhruba 2,5krát dražší než plyn . Plán zavádí několik opatření, jak tento rozdíl snížit:

• Snížení síťových poplatků: Účty za elektřinu budou přepracovány tak, aby se síťové poplatky přesunuly z ceny za kWh a místo toho podporovaly flexibilní využívání sítě .
• Daňové škrty a snížení DPH: Členské státy jsou vybízeny ke snížení spotřebních daní a DPH na elektřinu na minimální úroveň povolenou směrnicemi o zdanění energie a o DPH. Snížení DPH se konkrétně doporučuje pro domácí baterie, elektromobily a tepelná čerpadla .
• Poměr cen elektřiny a plynu: Plán stanovuje cíl, aby ceny elektřiny zůstaly pod 2,5násobkem cen plynu pro domácnosti a pod dvojnásobkem pro průmysl do roku 2030 .
• Zavádění chytrých měřidel: Závazný cíl vyžaduje, aby nejméně 50 % konečných zákazníků mělo do roku 2030 chytré měřidlo, přičemž do roku 2033 se tento podíl zvýší na nejméně 75 % (nikoli 65 %, jak uváděly některé dřívější návrhy – oficiální legislativní text COM(2026) 600 potvrzuje 75 %) .
• Mechanismus trhu s čistým teplem: Tento nástroj má urychlit zavádění elektrických tepelných čerpadel a postupně ukončit používání fosilních paliv pro vytápění. Plán cílí na 4 miliony instalací tepelných čerpadel ročně do roku 2030, oproti 2,4 milionu v roce 2025 .

Reforma ETS: pomalejší snižování emisí, delší bezplatné povolenky

Revize ETS (COM(2026) 600) byla zveřejněna ve stejný den a představuje významné přepracování evropského uhlíkového trhu :

• Lineární redukční faktor (LRF): Roční tempo, jakým se snižuje emisní strop, je výrazně zpomaleno. Pro období 2027–2028 zůstává na 4,3 %, pro léta 2029–2030 na 4,4 %, poté klesá na 3,7 % v letech 2031–2035 a dále na 1,7 % v letech 2036–2040 . Předchozí trajektorie přitom počítala s hodnotou 4,4 % i po roce 2030. Ekologické organizace varují, že to umožní vypustit stovky milionů tun CO₂ navíc .
• Bezplatné povolenky: Jejich poskytování je prodlouženo pro sektory vystavené CBAM. Bezplatná alokace bude pokračovat až do roku 2038, tedy déle, než se původně plánovalo . Od roku 2031 bude bezplatná alokace podmíněna předložením a plněním dekarbonizačních plánů .
• Fázový konec CBAM: Posunut na rok 2038, což znamená, že sektory spadající pod CBAM přestanou dostávat bezplatné povolenky až k tomuto datu .
• Industrial Decarbonisation Bank (IDB): Nový nástroj, který má poskytnout 100 miliard eur na financování projektů dekarbonizace průmyslu. Větší část příjmů z ETS se tak vrátí zpět do zahrnutých odvětví . Součástí je také "ETS Investment Booster", který od roku 2027 uvolní 400 milionů povolenek .
• Reforma ETS dále zavádí kontrolovaný přístup k uhlíkovým propadům a mezinárodním kreditům (od roku 2036 až do 2 % požadovaných škrtů) a slaďuje emisní strop s cílem EU snížit do roku 2040 čisté emise o 90 % .

Další kroky a kritika

Akční plán elektrifikace (sdělení Komise) a legislativní návrhy k ETS nyní putují k projednání a schválení do Evropského parlamentu a Rady . Komise ve čtvrtém čtvrtletí roku 2026 provede posouzení dopadů, zda 46% cíl učinit závazným .

Řada ekologických organizací balíček kritizuje. Evropská environmentální kancelář (EEB) uvedla, že Komise "ustoupila průmyslovým konzervativcům", a poukázala na oslabený LRF a prodloužení bezplatných povolenek jako na zásadní problémy . Organizace 350.org přivítala ambici plánu, ale varovala, že "bez větší ambice, diplomacie a financí zůstává nedostatečný" . Agentura Reuters informovala, že kritici namítají, že vysoké ceny elektřiny mohou cíle zkomplikovat . Nadace Heinricha Bölla poznamenala, že cíl je "technologicky neutrální" a mohl by podpořit další využívání fosilních paliv a jaderné energie .

Důležitá faktická oprava

Cíl pro zavádění chytrých měřidel je 75 % do roku 2033, nikoli 65 %, jak uváděly některé dřívější návrhy. Oficiální legislativní návrh COM(2026) 600 stanovuje závazný cíl na 75 % .