Příměří mezi USA a Íránem se rozpadlo. Spor o Hormuz vystřídaly útoky na lodě i přístav Čabahar

Po americkém zásahu íránského přístavu Šahíd Kalantárí v Čabaháru Írán útok odsoudil jako válečný zločin. Jeho vojenské vedení zároveň varovalo před rozsáhlou ofenzivou, pokud budou americké útoky pokračovat.

K 17.–18. červenci 2026 trvaly boje sedmou noc v řadě. Spojené státy dál útočily na íránskou vojenskou infrastrukturu a Írán podnikal odvetné útoky proti americkým vojenským stanovištím v regionu. Nové příměří uzavřeno nebylo.

Jak dohoda vznikla a proč se rozpadla

Takzvané Islámábádské memorandum bylo podepsáno 17. června 2026 za zprostředkování Pákistánu. Mělo vytvořit přibližně 60denní prostor pro jednání o trvalém ukončení konfliktu. Nepřímé rozhovory v Kataru však nepřinesly průlom.

Rozhodující se stal spor o Hormuzský průliv, strategickou námořní trasu mezi Íránem a Ománem, kterou prochází významná část světové přepravy ropy. Dohoda obsahovala ustanovení o „řízení provozu“ v průlivu. Írán je vykládal tak, že mu dává právo regulovat lodní dopravu a po uplynutí 60 dnů případně vybírat poplatky. Spojené státy a další země naopak trvaly na tom, že průliv musí zůstat otevřený všem lodím bez poplatků.

Napětí vyvrcholilo 7. července, kdy byly v průlivu zasaženy tři tankery. Washington z útoků obvinil Teherán. Americká armáda následně zahájila novou vlnu úderů proti Íránu, Spojené státy odebraly Íránu povolení k prodeji ropy a znovu zavedly ropné sankce.

O den později Donald Trump prohlásil, že memorandum je „u konce“ a že nechce s Teheránem jednat. Írán později uvedl, že opakované americké útoky dohodu fakticky zneplatnily, a konflikt označil za existenční válku.

Co se stalo v Čabaháru

Americké údery zasáhly přístav Šahíd Kalantárí v Čabaháru během druhé noci obnovené americké kampaně, tedy 9. července. Čabahár je strategicky významný přístav na jihovýchodě Íránu, na jehož rozvoji se podílí Indie.

Íránské velvyslanectví v Indii útok 18. července ostře odsoudilo a označilo jej za „válečný zločin“. Ve svém vyjádření uvedlo, že při zásahu byla zničena také sledovací věž, a obvinilo Spojené státy z útoku na civilní a hospodářskou infrastrukturu.

Íránský velvyslanec v Indii současně uvedl, že projekt Čabahar pokračuje navzdory válce a sankcím. Toto tvrzení představovalo diplomatický signál, že Teherán chce zachovat strategickou spolupráci s Indií i během konfliktu.

Reakce nejvyššího íránského vedení

V dostupných zprávách je důležitá časová souvislost: ajatolláh Alí Chameneí byl podle zdrojů zabit při americko-izraelském úderu už v únoru 2026. Jeho nástupcem se stal Mojtaba Chameneí.

Na útoky včetně zásahu Čabaháru proto nereagoval původní nejvyšší vůdce. Varování před „rozsáhlou ofenzivou“ vydal vojenský poradce nového nejvyššího vůdce. Uvedl, že Írán obnoví plnohodnotné útočné operace, pokud budou americké údery pokračovat další dva až tři dny.

Stav konfliktu během sedmé noci

K 17.–18. červenci pokračovaly americké údery sedmou noc za sebou. Americké Centrální velitelství (CENTCOM) oznámilo, že operace začala 17. července v 19:00 GMT. Zapojeny byly stíhací letouny, bezpilotní prostředky a válečné lodě. Terčem se staly sledovací stanice, vojenská logistická infrastruktura, podzemní sklady zbraní a námořní kapacity.

Spojené státy zároveň prosazovaly blokádu íránských přístavů a usilovaly o omezení íránských schopností ohrožovat obchodní lodě v Hormuzském průlivu. V předchozích vlnách úderů bylo podle amerických tvrzení zasaženo více než 80 íránských lokalit.

Írán na americké útoky odpovídal údery proti americkým vojenským stanovištím v regionu, mimo jiné v Kuvajtu, Jordánsku a Bahrajnu. Íránské revoluční gardy dříve uvedly, že zasáhly 85 amerických stanovišť. Tyto údaje pocházejí z tvrzení jednotlivých stran konfliktu a jejich nezávislé ověření není v dostupných podkladech uvedeno.

Co z toho plyne

Dohoda se nerozpadla kvůli jediné události. Její osud zpečetila kombinace nejasného ustanovení o provozu v Hormuzském průlivu, útoků na tankery, americké vojenské odvety, obnovení ropných sankcí a politického rozhodnutí Washingtonu memorandum ukončit.

Írán pak útok na Čabahar označil za válečný zločin a prostřednictvím poradce nejvyššího vůdce pohrozil další eskalací. Během sedmé noci tak pokračovala otevřená výměna úderů bez nového příměří a bez viditelného diplomatického řešení.