Zpráva Copernicus Climate Change Service (C3S) o stavu evropského klimatu za rok 2025, publikovaná v dubnu 2026, potvrzuje, že Evropa se za posledních 30 let oteplovala přibližně dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr, což z ní činí nejrychleji se oteplující kontinent na Zemi . Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) uvádí, že teploty nad evropským pevninským územím v období 2015–2024 stouply o 2,19–2,26 °C, zatímco globální průměrný nárůst činil 1,24–1,28 °C
.
Organizace World Weather Attribution (WWA) zveřejnila 26. června 2026 analýzu, podle níž emise z fosilních paliv rapidně zhoršily evropské vlny veder během pouhých několika desetiletí . Ve velké části západní Evropy se červen otepluje rychleji než kterýkoli jiný měsíc a denní maximální teploty rostou přibližně trojnásobným tempem oproti globálnímu oteplování
. Modelování WWA ukazuje, že při současném tempu emisí lze vlnu veder tohoto rozsahu očekávat každých několik desetiletí
.
Společnost Oxford Economics předpověděla, že inflace cen potravin v eurozóně v roce 2027 stoupne na přibližně 3 %, a to v důsledku poškození zemědělských výnosů letošním extrémním počasím . Analytici odhadují, že letošní vlny veder přispějí ke zdražení potravin v příštím roce více než válka s Íránem, protože zvýšené náklady na komodity se promítnou do dodavatelského řetězce a extrémní počasí poničilo úrodu napříč Evropou
. Projekce zaměstnanců Evropské centrální banky (ECB) z června 2026 rovněž předpokládají vrchol inflace cen potravin na 3,7 % ve druhém čtvrtletí roku 2027
.
Shrnutí: Všech pět tvrzení je ověřeno. Extrémní horko si v Evropě vyžádalo tisíce obětí, kontinent se nadále otepluje dvojnásobným tempem oproti světu, emise z fosilních paliv jsou zřetelným hybatelem sílících veder a ekonomové nyní očekávají výrazný skok v inflaci potravin v roce 2027 jako přímý důsledek letošních škod na úrodě.