Celkový počet registrací plug-in vozidel (BEV + PHEV) v Evropě dosáhl v prvním pololetí 2026 přibližně 1,24 milionu kusů, což představuje meziroční nárůst o 33,7 % . Samotné BEV registrace překonaly 1 milion kusů v zemích EU, ESVO a Spojeného království .
Konflikt v Íránu vážně narušil obchod s ropou a způsobil nejprudší nárůst cen benzinu za poslední roky . To byl zdaleka nejsilnější krátkodobý impuls pro poptávku.
Vládní dotace na nákup a rozšiřující se nízkoemisní zóny nadále podporovaly poptávku. Rámec EU pro zákaz spalovacích motorů od roku 2035 a národní dotační programy – jako francouzský systém sociálního leasingu nebo upravené německé pobídky – udržovaly BEV konkurenceschopné z hlediska celkových nákladů na vlastnictví .
Globální dodávky BEV koncernu Volkswagen v H1 2026 klesly o 5,8 % na 438 500 kusů . Za tímto číslem se však skrývá výrazný regionální rozdíl:
Toyota zaznamenala svůj dosud nejsilnější růst prodejů BEV v Evropě:
Na základě dostupných dat je regionální rozdíl markantní:
| Region | Trend v H1 2026 | Klíčový kontext |
|---|---|---|
| Evropa | Registrace BEV >1M, podíl na trhu ~20 %+, růst plug-inů o 33,7 % | Podpořeno zdražením paliv kvůli válce v Íránu, dotacemi a rekordními cenami benzinu |
| Čína | Významné zpomalení pro zahraniční automobilky; dodávky VW v Číně klesly v H1 o 26 % | Domácí čínské značky (BYD atd.) dále posilovaly svůj podíl na úkor zavedených zahraničních hráčů |
| Severní Amerika | Mírný růst; podíl EV v USA byl v Q1 2026 ~6 %, hluboko pod evropskými ~21 % | Slabší podpora ze strany politik ve srovnání s EU |
Podíl BEV v Evropě byl v prvním čtvrtletí 2026 zhruba 3–4krát vyšší než v USA. Hlavními důvody jsou přísnější emisní cíle, silnější státní podpora a akutní cenový šok z pohonných hmot vyvolaný válkou v Íránu . Čína sice zůstala světovou jedničkou v objemu prodejů EV, ale čelila intenzivní cenové válce, která nahrává domácím výrobcům a poškozuje tradiční zahraniční hráče jako Volkswagen .