Peking WAICO představuje jako otevřenou a na rozvoj zaměřenou platformu, která má nabídnout alternativu k iniciativám formovaným především západními státy. Její význam proto nespočívá jen v technických standardech. Jde také o to, kdo bude mít v příštích letech větší vliv na pravidla pro umělou inteligenci.

Tři hlavní cíle WAICO

Organizace se hlásí k šesti principům: AI ve prospěch lidí, respekt k národní suverenitě, důraz na rozvoj, bezpečnost a kontrolovatelnost, spravedlnost a inkluzivita a otevřená spolupráce . Tyto zásady se promítají do tří praktických priorit:

1. Prohloubit spolupráci v oblasti inovací a využít potenciál AI. WAICO chce propojovat země a instituce, které mají technologie, data, odborníky nebo další zdroje, s těmi, které je potřebují. Součástí čínské vize je také sdílení příležitostí spojených s její vlastní modernizací .
2. Podpořit inkluzivní rozvoj a zmírnit globální rozdíly v AI. Rozvojové země často zaostávají za bohatšími státy v dostupnosti výpočetního výkonu, datové infrastruktury i kvalifikovaných pracovníků. WAICO chce tento „inteligentní rozdíl“ zmenšovat a zajistit, aby přínosy umělé inteligence nebyly vyhrazeny jen nejvyspělejším ekonomikám .
3. Posílit globální správu AI a řízení rizik. Cílem je postupně sladit přístupy k etice, bezpečnostním standardům a technickým normám a vytvořit rámec, na němž by se mohlo shodnout více zemí .

V čem se WAICO liší od procesu G7 z Hirošimy?

Takzvaný Hirošimský proces AI vznikl v květnu 2023 z iniciativy skupiny G7. Zaměřuje se především na analýzu rizik generativní a pokročilé AI, mezinárodní řídicí principy, kodex chování pro organizace vyvíjející pokročilé systémy a spolupráci na odpovědném používání AI .

WAICO se od něj podle svého zakladatelského konceptu liší zejména ve třech ohledech:

• Otevřenější členství: WAICO je koncipována jako platforma dostupná každému suverénnímu státu, nikoli jako iniciativa vycházející z omezeného okruhu nejbohatších ekonomik .
• Důraz na rozvoj: Zatímco hirošimský proces klade velkou váhu na bezpečnost, rizika a odpovědné chování vývojářů, WAICO staví do popředí také přístup k výpočetní kapacitě, datům, talentům a ekonomickým přínosům AI v rozvojových zemích .
• Odmítnutí technologických bloků: Čína organizaci rámuje jako protiváhu k exportním omezením a k systému, v němž o přístupu k nejpokročilejším technologiím rozhoduje několik mocností. WAICO proto zdůrazňuje nediskriminační technologickou spolupráci a respekt k národní suverenitě .

To však neznamená, že se iniciativy G7 a WAICO zabývají zcela odlišnými tématy. Obě mluví o bezpečné a odpovědné AI. Rozdíl je především v prioritách, členské základně a politickém rámci, v němž chtějí pravidla prosazovat.

Organizace vzniká uprostřed sporu o čipy

Vznik WAICO je zasazen do sílícího technologického soupeření mezi Washingtonem a Pekingem. Spojené státy v posledních letech zpřísňovaly kontroly vývozu pokročilých čipů a polovodičového vybavení do Číny s cílem zpomalit její rozvoj v oblasti umělé inteligence . Na jaře 2026 navíc výbor pro zahraniční vztahy americké Sněmovny reprezentantů podpořil další návrhy na omezení toku AI technologií do Číny .

Tato politika se stala terčem kritiky z několika stran:

• Čínská vláda Spojené státy obvinila ze zneužívání exportních kontrol a vyzvala Washington k ukončení diskriminačních praktik .
• Někteří západní analytici zpochybňují, zda omezení skutečně plní svůj strategický účel. Analýza Brookings Institution uvedla, že americké firmy prakticky ztratily čínský trh s AI čipy, protože domácí alternativy v Číně snižují poptávku po sankcionovaných produktech .
• Akademická studie publikovaná v časopise Cogent Social Sciences dospěla k závěru, že exportní kontroly mohly nechtěně urychlit čínské úsilí o domácí technologické inovace .
• Chatham House varoval, že samotné kontroly vývozu čipů Číně nezabrání v dalším rozvoji pokročilé AI .
• Rozpory se objevily i v americkém technologickém průmyslu. Někteří představitelé firem tvrdí, že omezení chrání americké prvenství, zatímco jiní upozorňují, že mohou urychlit vznik konkurenčního čínského ekosystému .

Co může WAICO změnit?

WAICO dává Číně institucionální platformu pro prosazování vlastní představy o globální správě umělé inteligence: pravidla mají být otevřená více zemím, více zaměřená na rozvoj a méně závislá na technologických omezeních vyhlášených jedinou mocností.

Bezprostřední dopad organizace bude záviset na tom, jak se promění její fungování v praxi. Některé administrativní a provozní detaily zůstávají nejasné . Už samotný vznik WAICO ale ukazuje, že spor o AI se nevede pouze o výkon modelů nebo dostupnost čipů. Stále více jde také o to, kdo bude určovat globální normy, kdo k nim bude mít přístup a jaké hodnoty se do nich promítnou.

Peking WAICO představuje jako otevřenou a na rozvoj zaměřenou platformu, která má nabídnout alternativu k iniciativám formovaným především západními státy. Její význam proto nespočívá jen v technických standardech. Jde také o to, kdo bude mít v příštích letech větší vliv na pravidla pro umělou inteligenci.

Tři hlavní cíle WAICO

Organizace se hlásí k šesti principům: AI ve prospěch lidí, respekt k národní suverenitě, důraz na rozvoj, bezpečnost a kontrolovatelnost, spravedlnost a inkluzivita a otevřená spolupráce . Tyto zásady se promítají do tří praktických priorit:

1. Prohloubit spolupráci v oblasti inovací a využít potenciál AI. WAICO chce propojovat země a instituce, které mají technologie, data, odborníky nebo další zdroje, s těmi, které je potřebují. Součástí čínské vize je také sdílení příležitostí spojených s její vlastní modernizací .
2. Podpořit inkluzivní rozvoj a zmírnit globální rozdíly v AI. Rozvojové země často zaostávají za bohatšími státy v dostupnosti výpočetního výkonu, datové infrastruktury i kvalifikovaných pracovníků. WAICO chce tento „inteligentní rozdíl“ zmenšovat a zajistit, aby přínosy umělé inteligence nebyly vyhrazeny jen nejvyspělejším ekonomikám .
3. Posílit globální správu AI a řízení rizik. Cílem je postupně sladit přístupy k etice, bezpečnostním standardům a technickým normám a vytvořit rámec, na němž by se mohlo shodnout více zemí .

V čem se WAICO liší od procesu G7 z Hirošimy?

Takzvaný Hirošimský proces AI vznikl v květnu 2023 z iniciativy skupiny G7. Zaměřuje se především na analýzu rizik generativní a pokročilé AI, mezinárodní řídicí principy, kodex chování pro organizace vyvíjející pokročilé systémy a spolupráci na odpovědném používání AI .

WAICO se od něj podle svého zakladatelského konceptu liší zejména ve třech ohledech:

• Otevřenější členství: WAICO je koncipována jako platforma dostupná každému suverénnímu státu, nikoli jako iniciativa vycházející z omezeného okruhu nejbohatších ekonomik .
• Důraz na rozvoj: Zatímco hirošimský proces klade velkou váhu na bezpečnost, rizika a odpovědné chování vývojářů, WAICO staví do popředí také přístup k výpočetní kapacitě, datům, talentům a ekonomickým přínosům AI v rozvojových zemích .
• Odmítnutí technologických bloků: Čína organizaci rámuje jako protiváhu k exportním omezením a k systému, v němž o přístupu k nejpokročilejším technologiím rozhoduje několik mocností. WAICO proto zdůrazňuje nediskriminační technologickou spolupráci a respekt k národní suverenitě .

To však neznamená, že se iniciativy G7 a WAICO zabývají zcela odlišnými tématy. Obě mluví o bezpečné a odpovědné AI. Rozdíl je především v prioritách, členské základně a politickém rámci, v němž chtějí pravidla prosazovat.

Organizace vzniká uprostřed sporu o čipy

Vznik WAICO je zasazen do sílícího technologického soupeření mezi Washingtonem a Pekingem. Spojené státy v posledních letech zpřísňovaly kontroly vývozu pokročilých čipů a polovodičového vybavení do Číny s cílem zpomalit její rozvoj v oblasti umělé inteligence . Na jaře 2026 navíc výbor pro zahraniční vztahy americké Sněmovny reprezentantů podpořil další návrhy na omezení toku AI technologií do Číny .

Tato politika se stala terčem kritiky z několika stran:

• Čínská vláda Spojené státy obvinila ze zneužívání exportních kontrol a vyzvala Washington k ukončení diskriminačních praktik .
• Někteří západní analytici zpochybňují, zda omezení skutečně plní svůj strategický účel. Analýza Brookings Institution uvedla, že americké firmy prakticky ztratily čínský trh s AI čipy, protože domácí alternativy v Číně snižují poptávku po sankcionovaných produktech .
• Akademická studie publikovaná v časopise Cogent Social Sciences dospěla k závěru, že exportní kontroly mohly nechtěně urychlit čínské úsilí o domácí technologické inovace .
• Chatham House varoval, že samotné kontroly vývozu čipů Číně nezabrání v dalším rozvoji pokročilé AI .
• Rozpory se objevily i v americkém technologickém průmyslu. Někteří představitelé firem tvrdí, že omezení chrání americké prvenství, zatímco jiní upozorňují, že mohou urychlit vznik konkurenčního čínského ekosystému .

Co může WAICO změnit?

WAICO dává Číně institucionální platformu pro prosazování vlastní představy o globální správě umělé inteligence: pravidla mají být otevřená více zemím, více zaměřená na rozvoj a méně závislá na technologických omezeních vyhlášených jedinou mocností.

Bezprostřední dopad organizace bude záviset na tom, jak se promění její fungování v praxi. Některé administrativní a provozní detaily zůstávají nejasné . Už samotný vznik WAICO ale ukazuje, že spor o AI se nevede pouze o výkon modelů nebo dostupnost čipů. Stále více jde také o to, kdo bude určovat globální normy, kdo k nim bude mít přístup a jaké hodnoty se do nich promítnou.