Šestá noc amerických úderů na Írán: co se stalo a co může následovat

Za celý týden podle dostupných zpráv USA provedly stovky leteckých útoků po celém Íránu. Íránské zdravotnické úřady v souvislosti s údery uváděly nejméně 35 mrtvých a 300 zraněných . V předchozích vlnách CENTCOM informoval o zásahu více než 80 cílů během jediné noci, zatímco CNN uváděla přibližně 140 zasažených íránských vojenských objektů v jiné operaci .

Proč se bojuje právě o Hormuz

Bezprostředním spouštěčem nové americké kampaně byly útoky na obchodní lodě proplouvající Hormuzským průlivem. Dne 7. července zasáhly projektily tři tankery . Už 26. června přitom íránský dron zasáhl nákladní loď, což vedlo k první americké odvetě .

Hormuzský průliv je úzká námořní trasa mezi Íránem a Ománem, kterou podle dostupných podkladů prochází přibližně pětina světových dodávek ropy. Jakékoli omezení provozu proto může mít dopad nejen na lodní dopravu, ale také na ceny energií a globální obchod .

Spojené státy v reakci na útoky obnovily námořní blokádu íránské přepravy v okolí průlivu a zrušily Íránu povolení k prodeji ropy . Přesný počet lodí, které kvůli tomu změnily trasu nebo zůstaly stát, dostupné zdroje neuvádějí. Provoz však dále komplikovaly íránské hrozby: Teherán v různých chvílích prohlásil průliv za uzavřený pro veškerou plavbu a proti některým plavidlům vypálil varovné výstřely .

Trump hrozí útoky na elektrárny a mosty

V rozhovoru pro Fox News 15. července Donald Trump prohlásil: „Příští týden to pro ně bude opravdu zlé, protože příští týden přijdou na řadu elektrárny… Příští týden přijdou na řadu mosty. Zničíme všechny jejich elektrárny… pokud nepřijdou k jednacímu stolu.“

Šlo o veřejně deklarovaný záměr rozšířit cíle také na infrastrukturu, která může sloužit civilnímu obyvatelstvu. Íránské vojenské velení v reakci varovalo, že pokud Spojené státy zaútočí na elektrárny, může Teherán zasáhnout infrastrukturu v celém regionu . Bílý dům současně uváděl, že Trump zůstává otevřený diplomacii, zatímco íránské vedení tvrdilo, že bez zastavení amerických úderů k jednání nepřistoupí .

Íránská odveta zasáhla americká zařízení v regionu

Írán oznámil odvetné útoky v několika dnech. Ve dnech 8.–9. července podle íránských tvrzení mířily rakety a drony na americkou vojenskou infrastrukturu v Kuvajtu, Bahrajnu a Kataru. Mezi uváděné cíle patřily interceptory systému Patriot v Kuvajtu, systémy včasného varování v Kataru a sklady paliva v Bahrajnu .

Dne 14. července Íránské revoluční gardy (IRGC) oznámily další útoky na americké základny v Bahrajnu, Jordánsku a Kuvajtu . Podle íránských tvrzení bylo na jordánskou leteckou základnu Al-Azraq vypáleno 12 balistických raket . Tato tvrzení byla součástí íránského oznámení o operaci; dostupné zdroje neposkytují jednotné nezávislé potvrzení všech uvedených zásahů.

Teherán zároveň oznámil zásah dvou tankerů Spojených arabských emirátů v Hormuzském průlivu a v Bahrajnu se znovu rozezněly výstrahy před raketami . Írán tak hrozby rozšířil za přímé americké cíle také na státy Perského zálivu, které hostí americké jednotky nebo podporují jejich operace.

Húsíové obnovili útoky proti Saúdské Arábii

Dne 13. července odpálilo jemenské hnutí Húsíů rakety směrem k Saúdské Arábii. Hnutí tvrdilo, že Rijád zaútočil na letiště v Saná; jemenská mezinárodně uznávaná vláda později uvedla, že útok na letištní dráhu měla na svědomí ona a jeho cílem bylo zabránit přistání íránského letadla .

Saúdská Arábie uvedla, že rakety zachytila. Po saúdských úderech na letiště v Saná Húsíové oznámili útoky raketami a drony na letiště Abhá v Saúdské Arábii . Představitel politického vedení Húsíů Muhammad al-Buchajtí pohrozil Saúdské Arábii „obléháním“ .

Incident znamenal nejvážnější přeshraniční střet mezi oběma stranami za několik let a narušil neformální příměří, které trvalo od března 2022 . Húsíové zároveň prohlásili, že končí fáze „deeskalace“ jemenské občanské války. Z oblasti Hudajdy byly hlášeny těžké boje s desítkami obětí .

Co může přijít dál

Největším rizikem je řetězová eskalace: další útoky na lodě v Hormuzském průlivu mohou vyvolat nové americké údery, ty následně íránskou odvetu proti americkým základnám a spojencům v Perském zálivu. Obnovené boje v Jemenu navíc vytvářejí další frontu v době, kdy už je ohrožena jedna z nejdůležitějších světových tras pro přepravu ropy .

Íránské vojenské velení pohrozilo útoky na infrastrukturu v celém regionu, pokud Trump splní hrozbu úderů na elektrárny a mosty . Teherán zároveň trvá na tom, že jednání nezačnou, dokud Spojené státy nezastaví bombardování. Zda se podaří obnovit diplomatický kanál, nebo se konflikt rozšíří na další státy a infrastrukturu, tak zůstává hlavní otázkou po šesté noci amerických útoků.