EU žádá USA o výjimku z cel pro zboží za 150 miliard eur. V cestě stojí digitální pravidla

Některé položky, například letadla a generické léky, byly z dohody vyňaty hned na začátku. Klíčové zemědělské a potravinářské produkty – včetně vína a sýrů – však zůstaly pod 15% clem bez původní výjimky . Dohoda má platit do 31. prosince 2029 .

Evropská unie svou část závazků dokončila. Evropský parlament a Rada EU schválily příslušná opatření v květnu a červnu 2026 a cla na americké průmyslové výrobky byla od 1. července odstraněna . EU zároveň prodloužila bezcelní režim pro dovoz amerických humrů .

Brusel žádá úlevu až po splnění svých závazků

Nová žádost Komise je z pohledu vyjednávání jednostranným požadavkem: EU chce, aby Washington sám vyňal široký okruh evropského zboží z 15% cla. Brusel tvrdí, že své povinnosti splnil a že výjimky jsou nutné k „obnovení rovnováhy“ .

Seznam, který získaly Euronews a Euractiv, obsahuje stovky produktů z oblasti potravin, nápojů, zdravotnické techniky i strojírenství . V případě mléčných výrobků se požadavek týká především roquefortu a dalších plísňových sýrů. Mezi další výrazné položky patří víno, lihoviny, pivo a olivový olej .

Není to první podobný pokus Evropské komise. Už v listopadu 2025 připravila žádost o ochranu vína a lihovin před americkými cly a Trumpově administrativě předložila seznam o 27 stranách . Tehdejší iniciativa kýžený výsledek nepřinesla a dotčené produkty zůstaly pod 15% clem.

Proč jednání komplikuje evropská digitální regulace

Snaha vyjednat celní výjimky přichází v době ostrého sporu mezi EU a USA o evropská digitální pravidla. Jde především o Akt o digitálních trzích (DMA) a Akt o digitálních službách (DSA), které mimo jiné stanovují přísnější povinnosti pro největší online platformy a takzvané strážce přístupu na trhu.

Washington tvrdí, že tato pravidla nepřiměřeně dopadají na velké americké technologické firmy. Trumpova administrativa DMA a DSA opakovaně označila za překážku v obchodních jednáních a američtí představitelé je výslovně zmiňovali jako zdroj napětí .

V únoru 2025 vydal prezident Trump memorandum, které hrozí cly vůči zemím, jež podle Washingtonu poškozují „globální konkurenceschopnost amerických společností“. Dokument se zaměřil na americký technologický sektor a výslovně zmínil evropský rámec digitální regulace i některé členské státy EU, které zavedly digitální daně nebo související pravidla .

Spojené státy mezitím přešly od slov k přímým opatřením. V lednu 2026 ministerstvo zahraničí zavedlo vízová omezení pro pět evropských představitelů zapojených do přípravy DMA a DSA . Washington také pohrozil novými cly jako odvetou za evropské digitální daně a regulaci. Takový krok by mohl ohrozit samotný 15% strop zakotvený v dohodě z Turnberry .

Administrativa USA navíc uvedla, že k odvetě použije „všechny nástroje, které má k dispozici“. Mezi zvažované možnosti patří i poplatky na evropské služby působící na americkém trhu, například Spotify nebo DHL .

EU veřejně trvá na tom, že její digitální pravidla nejsou předmětem obchodních jednání a jsou „nevyjednatelná“ . Washington však obě témata dál spojuje . Výkonná místopředsedkyně Evropské komise Teresa Riberaová varovala, že Unie musí být připravena přehodnotit své obchodní vztahy s USA, pokud bude Washington v útocích na DSA a DMA pokračovat .

Co bude dál: prostor pro tvrdé vyjednávání

Žádost o výjimky pro zboží v hodnotě 150 miliard eur přichází v okamžiku mimořádného napětí. Spojené státy vnímají 15% clo jako výsledek již dosaženého kompromisu. Evropská unie naopak tvrdí, že splnila své závazky a nyní má nárok na odpovídající úlevu.

Nevyřešený spor o digitální regulaci ale dává Washingtonu silný důvod ústupky neposkytnout. Bílý dům už naznačil, že celní hrozby může využít jako páku proti režimu DMA a DSA .

Klíčovým datem je 31. prosinec 2026, kdy má být dokončeno plné plnění amerických závazků z dohody z Turnberry . Pokud Spojené státy své sliby nesplní, takzvaná „sunrise clause“ by mohla EU umožnit odložit nebo pozastavit vlastní snížení cel na americké zboží . O výjimkách pro evropské výrobky se tak může rozhodovat v širším souboji o podobu transatlantických obchodních vztahů – nejen u sýra, vína a průmyslových robotů, ale také u pravidel pro největší technologické firmy.