Plán EU na ztrojnásobení výpočetního výkonu pro umělou inteligenci: hlavní doporučení, legislativní kroky a kritika

Masivní rozšíření infrastruktury
Dosažení 16% globálního podílu by vyžadovalo navýšení výkonu specializovaného na AI na přibližně 20 gigawattů, což by znamenalo investice v rozmezí 200–250 miliard eur . Zpráva to označuje za „naléhavou prioritu“ .

Nové superpočítače a „gigafabriky“
Zpráva doporučuje nasazení nejméně 9 nových superpočítačů optimalizovaných pro AI v rámci společného podniku EuroHPC, což by samo o sobě více než ztrojnásobilo současnou výpočetní kapacitu EU pro AI . Dále doporučuje vytvoření „AI gigafabrik“ (Gigafactories) – zařízení nové generace, která by byla zhruba 4krát výkonnější než současné AI továrny (AI Factories), s mobilizací 20 miliard eur prostřednictvím iniciativy InvestAI .

Širší ekosystém a koordinace
Kromě hardwaru experti doporučují posílit zavádění AI napříč odvětvími, vytvářet partnerství veřejného a soukromého sektoru pro odvětvové AI ekosystémy a zajistit špičkový výzkum a schopnost přilákat talenty . Zásadní je podle nich zavedení koordinovaného celounijního přístupu, který by překonal současnou roztříštěnost, kdy 27 členských států jedná při pořizování a budování infrastruktury do značné míry samostatně .

Již přijaté legislativní a politické kroky

EU nečekala na zprávu expertů a už přijala řadu zásadních opatření.

AI Act (nařízení (EU) 2024/1689), které vstoupilo v platnost 1. srpna 2024, je prvním komplexním horizontálním zákonem o AI na světě, který stanovuje harmonizovaná pravidla pro důvěryhodnou AI v celé EU . Jeho pravidla se zavádějí postupně, přičemž některé povinnosti, jako je zákaz praktik AI s nepřijatelným rizikem, jsou již účinné .

Akční plán „AI Continent“ (AI Continent Action Plan), zveřejněný Evropskou komisí v dubnu 2025, jde nad rámec samotné regulace a kombinuje dohled s investicemi, infrastrukturou a rozvojem dovedností . Stanovuje pět hlavních cílů: vybudování rozsáhlé infrastruktury pro data a výpočty AI, zlepšení přístupu k datům, podporu inovací, urychlení zavádění AI a zajištění kvalifikované pracovní síly .

Program AI Factories s rozpočtem 10 miliard eur na období 2021–2027 zajistil nebo naplánoval do roku 2026 nejméně 13 funkčních AI továren, včetně 9 nových superpočítačů optimalizovaných pro AI . V červnu 2024 byl pozměněn předpis o společném podniku EuroHPC, aby byla vytvořena specializovaná AI pilíř umožňující pořizovat, modernizovat a provozovat tyto AI továrny .

Iniciativa InvestAI / Gigafactories si klade za cíl mobilizovat 20 miliard eur na vybudování až 5 AI gigafabrik, z nichž každá bude zhruba 4krát výkonnější než současné AI Factories . Byla oznámena na summitu o AI v Paříži v únoru 2025 .

Mezi další kroky patří navrhovaný zákon o rozvoji cloudu a AI (Cloud and AI Development Act – CADA) z června 2026, jehož cílem je zvýšit podíl EU na globálním trhu s cloudem z 15 % na 30 % ; strategie pro datové unie (Data Union Strategy) z listopadu 2025, která má zpřístupnit více kvalitních dat pro AI ; a spuštění servisního střediska pro AI Act (AI Act Service Desk) v říjnu 2025, které má pomoci s hladkým prováděním pravidel .

Kritika: Výhoda pro technologické giganty a roztříštěnost trhu

Navzdory ambiciózním plánům se objevuje významná kritika, která se soustředí na dvě hlavní oblasti.

Riziko, že z plánu vytěží hlavně velké americké firmy
Vlajkový investiční plán EU v hodnotě 200 miliard eur (zhruba 230 miliard dolarů) je silně závislý na společných investicích veřejného a soukromého sektoru. Kritici varují, že značná část těchto peněz by mohla směřovat převážně k velkým americkým poskytovatelům cloudových služeb – Amazonu, Microsoftu a Googlu – kteří již nyní dominují evropskému trhu s cloudovou a AI infrastrukturou . Evropští regulátoři v současnosti posuzují, zda by Amazon a Microsoft měly být pro své cloudové a AI služby označeny jako „strážci přístupu“ (gatekeepers) podle zákona o digitálních trzích (DMA) . Nizozemská nevládní organizace SOMO v červenci 2025 zveřejnila zprávu, v níž varuje, že evropské vlády ve snaze rychle investovat riskují, že „nahrají do karet“ velkým technologickým firmám, protože přední AI startupy jako OpenAI, Anthropic a Mistral jsou hluboce závislé na úzké skupině mocných amerických firem, pokud jde o hardware, infrastrukturu a platformy .

Kritice čelí i zákon o rozvoji cloudu a AI (CADA). Sdružení Computer & Communications Industry Association (CCIA Europe) argumentovalo, že tento zákon „zavádí diskriminační opatření, která přímo podkopávají vlastní cíle EU v oblasti digitalizace“, a to vyloučením důvěryhodných mezinárodních technologických dodavatelů na základě sídla jejich společnosti, což by mohlo zvýhodnit vybrané evropské poskytovatele a zároveň nahrát velkým zavedeným hráčům, kteří jsou schopni novým požadavkům nejsnáze vyhovět .

Riziko roztříštěnosti trhu
Druhá hlavní linie kritiky se týká samotného vnitřního trhu EU. Bruselský think-tank Bruegel upozorňuje, že poptávka v EU je roztříštěná mezi 27 členských států, které jednají do značné míry samostatně, a chybí koordinovaný mechanismus, který by nasměroval veřejné zakázky na evropský hardware pro AI nebo generoval příjmy na financování výzkumu a vývoje . Think-tank varuje, že na rozdíl od Číny má EU omezené nástroje, jak vytvořit zachycený trh (captive market), který by poháněl domácí cyklus zlepšování .

Sama Evropská komise ve své zprávě o konkurenceschopnosti z roku 2026 přiznala, že Evropa „riskovat ztrátu svého náskoku v závodě o inovace“ kvůli nedostatku pracovních sil, problémům se škálováním, nízkému počtu patentových přihlášek a výdajům na výzkum a vývoj, které jsou pod cílovou hranicí 3 % HDP . Komise ve vlastním návrhu CADA uznává, že rozdílné národní přístupy k rozšiřování kapacity datových center, požadavkům na udržitelnost a povolovacím postupům vytvářejí „regulační rozdíly, které by mohly narušit jednotný trh“ .

Propast v měřítku
I přes cíl ztrojnásobení je rozdíl v měřítku mezi EU a jejími konkurenty obrovský. Evropa v současnosti hostí jen 5 % globální výpočetní kapacity pro AI, zatímco USA 80 % . Vlajkový plán EU za 200 miliard eur je zcela zastíněn více než 400 miliardami dolarů, které americké technologické firmy utratily jen v roce 2025, a to převážně za rozšiřování AI infrastruktury . Jeden z předpovědních modelů ukazuje, že při současných trendech evropský podíl krátce stoupne na 8 % do roku 2028, aby poté do roku 2031 opět klesl na něco málo přes 5 %, což jasně ilustruje propast mezi ambicemi a jejich realizací .