Studie AAA Foundation for Traffic Safety z roku 2026 s využitím dat z Virginia Tech Transportation Institute (VTTI) kvantifikovala odklon pozornosti. Řidiči používající asistenci úrovně 2 (která řídí boční i podélný pohyb) měli 1,8krát vyšší pravděpodobnost, že se budou věnovat vizuálnímu, manuálnímu nebo kombinovanému vedlejšímu úkolu, ve srovnání s tím, když byl stejný systém k dispozici, ale nebyl aktivní . Studie zjistila, že současné používání adaptivního tempomatu a asistenta pro jízdu v jízdním pruhu bylo spojeno s 80% nárůstem pravděpodobnosti vizuálních a/nebo manuálních vedlejších úkolů
.
Přehled britské vlády z července 2026 dospěl k závěru, že řidiči často přeceňovali schopnost těchto systémů zvládat nepříznivé povětrnostní podmínky a složité dopravní scénáře. To vedlo k nadměrné důvěře a nebezpečnému chování, jako je věnování se vedlejším činnostem .
Průzkum britské organizace IAM RoadSmart z roku 2025 ukázal, že třetina řidičů nikdy nepoužívá asistenční systémy, které mohou zabránit kolizím; pouze 25 % je používá pravidelně . To svědčí jak o nepoužívání, tak o potenciálu pro nesprávné použití z neznalosti.
Průzkum Driver Power 2026 odhalil, že spokojenost majitelů vozidel s elektronickými bezpečnostními systémy výrazně klesla, což odráží frustraci a zmatek ohledně toho, jak tyto systémy fungují .
Jak Euro NCAP, tak EU na problém nesprávného používání a nadměrné důvěry přímo reagují:
Evropská unie – Nařízení o obecné bezpečnosti vozidel (GSR):
Euro NCAP – Plán na roky 2026–2029:
Odhady se liší podle technologie a metodiky, ale důkazy se sbíhají k významnému bezpečnostnímu potenciálu:
Klíčové upozornění: Tyto odhady předpokládají správnou instalaci, aktivaci a správné zapojení řidiče. Reálná účinnost je výrazně narušena výše zdokumentovanými vzorci nesprávného používání a nepoužívání – což je přesně důvod, proč se regulátoři obracejí k požadavkům na monitorování a zapojení řidiče, místo aby testovali technologii izolovaně .