Protibalistická koalice a Bulharský odpor: Hlavní výsledky pařížského summitu

Dne 13. července 2026 se v Paříži sešli představitelé více než 25 států na summitu Koalice ochotných (Coalition of the Willing), který společně předsedali francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer a německý kancléř Friedrich Merz. Účastnil se také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj . Jednání přinesla několik konkrétních vojenských závazků – a jeden výrazný odmítavý postoj.

Deset zemí zakládá Integrovanou protibalistickou koalici

Hlavním bodem summitu bylo založení Integrované protibalistické koalice (ABC). Deset zemí – Dánsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Norsko, Španělsko, Švédsko, Ukrajina a Velká Británie – podepsalo společnou deklaraci o vývoji společné protibalistické obrany pro Evropu .

Zakládající státy uvedly, že jejich cílem je „vybudovat sdílenou schopnost protibalistické obrany pro Evropu“ a vytvořit „integrovanou architekturu protiraketové obrany k odstrašení a poražení budoucích raketových hrozeb“ . Koalice bude čerpat z bojových zkušeností Ukrajiny z více než čtyř let války proti ruské plnohodnotné invazi . Deklarace ponechává ABC „otevřenou ostatním státům, které sdílejí její principy a cíle“ . Jednání se zúčastnil také generální tajemník NATO Mark Rutte .

Nová vojenská cvičení v sousedních zemích

Prezident Macron oznámil, že mnohonárodnostní síly plánované pro Ukrajinu (MNFU) provedou v příštích měsících první společná vojenská cvičení v zemích sousedících s Ukrajinou . Macron uvedl, že cvičení jsou navržena tak, aby „ověřila naše plány nasazení a demonstrovala, že zúčastněné státy jsou připraveny jednat“ po zemi, vzduchem i po moři . Síly by byly plně nasazeny na ukrajinské půdě až po dosažení příměří . Macron tyto nové obranné iniciativy a společná cvičení avizoval již před summitem .

Další klíčové výsledky

Rozšíření Koalice ochotných

Koalice ochotných, původně založená Francií a Velkou Británií, se rozrostla na nejméně 25 hlav států a vlád, přičemž celkový počet členských států po pařížském jednání dosáhl 37 . Dva noví členové – Moldavsko a Severní Makedonie – se zúčastnili poprvé .

Zvýšení dodávek zbraní

Společné prohlášení předsedajících zemí se dohodlo na „zvýšení dodávek systémů protivzdušné obrany a stíhačů a kapacit dlouhého dosahu“ Ukrajině . Prohlášení se také zavázalo k zesílení tlaku na Rusko, včetně připravovaného 21. balíčku sankcí EU .

Plán pro stíhačky Rafale

Macron oznámil plán pro Ukrajinu na získání 16 stíhaček Rafale, přičemž první letouny by měly být operačně nasazeny v letech 2028–2029 . Zároveň uvedl, že Ukrajina získá „první várku nejnovějších baterií SAMP/T“ .

Bezpečnostní záruky

Summit rozšířil diskuse o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu a o formování mnohonárodnostních sil, které by mohly být nasazeny po příměří .

Která země se odtrhla?

Bulharsko bylo jediným pozvaným členským státem EU a NATO, který účast odmítl. Premiér Rumen Radev veřejně prohlásil, že obdržel osobní pozvání od prezidenta Macrona k připojení Bulharska ke Koalici ochotných, ale odmítl se slovy: „Neúčastníme se koalice, která tlačí na pokračování finanční a vojenské pomoci Ukrajině“ . Tím se Bulharsko stalo výrazným odpůrcem mezi všemi pozvanými státy do rozšířené koalice.