Mistrovství světa 2026 pod tlakem: chaos VAR, zrušený trest pro Baloguna a Trumpův telefonát FIFA

Zároveň ale FIFA nereagovala stejně na každou kritiku. Když íránský trenér Amir Ghalenoei napadl turnaj z politického hlediska, Infantino mu vzkázal, aby se kritici „soustředili na fotbal“, místo aby veřejně hájil vlastního funkcionáře .

Z dostupných zdrojů nevyplývá, že by FIFA během mistrovství světa udělila trenérovi nebo hráči pokutu či zákaz činnosti konkrétně za povýkonovou kritiku rozhodčích.

VAR se stal hlavním problémem turnaje

Rozhodování a používání videa VAR patří k nejspornějším tématům šampionátu. Kritici upozorňují hlavně na rozdílný výklad podobných situací a na to, že technologie někdy spíše zvyšuje zmatek, než aby přinášela jistotu.

Tuchel: Rozhodčí mohou kohokoli vyřadit

Po osmifinálovém vítězství Anglie nad Mexikem označil trenér Thomas Tuchel výkon rozhodčích za „chaotický“, „nekonzistentní“ a podprůměrný. Podle něj mohou rozhodčí v kterémkoli okamžiku poslat z turnaje domů jakýkoli tým . Jeho kritika patřila k nejvýraznějším veřejným výhradám vůči officiatingu na šampionátu.

Egypt proti Argentině: zápas, který vyvolal formální stížnost

Po porážce Egypta s Argentinou 2:3 v osmifinále podala Egyptská fotbalová asociace k FIFA formální stížnost. Zpochybnila několik rozhodnutí a způsob, jakým byl použit systém VAR .

Spor se soustředil především na dvě situace:

• gól Egypta byl po zásahu VAR odvolán kvůli faulu, k němuž mělo dojít dříve v průběhu akce; Egypt tvrdil, že nešlo o jasnou a zjevnou chybu,
• rozhodčí nenařídil pro Egypt pokutový kop, přestože podle egyptské strany šlo o kontakt srovnatelný se situacemi, které byly v jiných případech potrestány .

Egypt následně požádal FIFA, aby rozhodcovský tým vedený Francouzem Françoisem Letexierem z turnaje odvolala . FIFA obvinění z údajného systémového zvýhodňování Argentiny odmítla jako nepodložená. Collina zároveň varoval, že podobná tvrzení mohou vést k výhrůžkám vůči rozhodčím a jejich rodinám .

FIFA změnila systém VAR uprostřed turnaje

V reakci na rostoucí kritiku FIFA změnila provoz VAR během turnaje, což je mimořádně neobvyklý krok. Od 9. července byli videorozhodčí přesunuti z centrálního pracoviště v Dallasu v Texasu přímo na stadiony, a to pro všechny zbývající vyřazovací zápasy .

Nešlo o změnu samotného principu VAR, ale o výraznou provozní změnu v organizaci kontroly sporných situací.

Další sporné momenty

• V utkání Spojených států proti Paraguayi byl na mistrovství světa poprvé použit nový protokol pro „záměnu identity“. Původní žlutá karta pro amerického obránce Tima Reama byla po kontrole změněna a napomenut byl Paraguayec Miguel Almirón za simulování .
• V remíze Íránu s Egyptem 1:1 nebyl po kontrole VAR uznán gól Shoji Khalilzadeha v nastaveném čase, což vyvolalo ostrou kritiku .
• Rakouský trenér Ralf Rangnick zpochybnil rozhodnutí v utkání svého týmu a ptal se, proč nebyl odpískán faul a proč nezasáhl VAR .

Případ Folarina Baloguna: když červená karta přestala znamenat automatický trest

Nejvýbušnější disciplinární spor se týkal amerického útočníka Folarina Baloguna. Případ se rychle změnil z fotbalové otázky v debatu o vlivu politiky na sportovní rozhodování.

Co se stalo

Balogun dostal přímou červenou kartu v utkání Spojených států proti Bosně a Hercegovině v kole 32. Podle článku 66.4 disciplinárního řádu FIFA a článku 10.5 pravidel mistrovství světa znamená přímé vyloučení automatický jednozápasový trest, který nelze odvoláním zrušit .

Disciplinární komise FIFA však použila článek 27 disciplinárního řádu. Výkon automatického trestu pozastavila na zkušební dobu jednoho roku, takže Balogun mohl nastoupit v osmifinále proti Belgii .

Trumpův telefonát Infantinovi

Americký prezident Donald Trump přiznal, že osobně telefonoval prezidentovi FIFA Giannimu Infantinovi a požádal ho o přezkoumání Balogunovy červené karty . Veřejné přiznání a načasování následného rozhodnutí vytvořily dojem politického zásahu – někteří pozorovatelé hovořili téměř o „prezidentské milosti“ .

FIFA trvala na tom, že Trump ani Infantino disciplinární rozhodnutí přímo neovlivnili a že rozhodla nezávislá komise. Kritici ale namítli, že už samotné propojení telefonátu s následným pozastavením trestu poškodilo důvěryhodnost celé instituce. FIFA se tak podle některých hodnocení dostala do mimořádně zranitelné pozice .

UEFA mluví o překročení červené linie

UEFA rozhodnutí ostře odsoudila. Podle evropské fotbalové unie FIFA překročila „červenou linii“ a podkopala integritu soutěže. Postup označila za „bezprecedentní, nepochopitelný a neospravedlnitelný“ .

Obrana FIFA a právní spor o výklad pravidel

FIFA tvrdila, že rozhodnutí rozhodčího nezvrátila. Podle jejího výkladu disciplinární komise pouze pozastavila výkon jednozápasového trestu na základě samostatného článku 27. Organizace argumentovala, že články 66.4 a 10.5 použití mechanismu z článku 27 výslovně nezakazují .

Oponenti včetně UEFA a několika právních analytiků však upozornili, že automatický charakter trestu má právě vylučovat volné uvážení komise . Spor se tak netýká jen Baloguna, ale také otázky, zda FIFA během turnaje uplatňuje stejná pravidla na všechny týmy.

Turnaj, do něhož vstoupila geopolitika

Kontroverze kolem rozhodčích a Balogunova trestu se odehrávají na pozadí silně politizovaného mistrovství světa.

Vztah Trumpa a Infantina

Ještě před turnajem udělil Infantino Donaldu Trumpovi nově vytvořenou „Cenu míru FIFA“. Tento krok vyvolal kritiku, že se FIFA přibližuje politické moci a snaží se získat přízeň prezidenta hostitelské země .

Kritikům vadí především rozpor mezi deklarovanou politickou neutralitou FIFA a veřejným sbližováním jejího prezidenta s konkrétním státníkem.

Napětí mezi Spojenými státy a Íránem

Spojené státy, jeden z hostitelů turnaje, se během šampionátu ocitly v konfliktu s Íránem, jednou z účastnických zemí. Podle dostupných zpráv zahájily Spojené státy vojenské operace proti Íránu 28. února . Írán nejprve hrozil bojkotem, nakonec však do turnaje nastoupil za podmínek křehkého příměří .

Taková situace – kdy hostitelská země vede aktivní konflikt s účastníkem soutěže – podle citovaných zdrojů nemá v historii mistrovství světa obdoby.

Výzvy k bojkotu a imigrační politika

Ještě před začátkem turnaje se objevily výzvy k bojkotu ze strany evropských politických a sportovních představitelů. Souvisely s postoji Spojených států ke Grónsku i s imigrační politikou druhé Trumpovy administrativy . Amnesty International v souvislosti s pořádáním šampionátu označila Spojené státy za zemi, která čelí „lidskoprávní krizi“ .

Nová pravidla pro chování hráčů nejsou trestem za kritiku rozhodčích

Před turnajem schválila Mezinárodní pravidlová rada fotbalu (IFAB), tedy orgán odpovědný za pravidla hry, dvě změny týkající se chování přímo na hřišti. Obě byly schváleny v dubnu 2026 .

• Červená karta za zakrývání úst: Hráč může být v konfrontaci se soupeřem vyloučen, pokud si zakrývá ústa rukama, dresem nebo jiným předmětem. Cílem je zabránit skrývání diskriminačních výroků .
• Červená karta za odchod ze hřiště na protest: Hráč, který úmyslně opustí hřiště na protest proti rozhodnutí rozhodčího, může být vyloučen. Potrestáni mohou být také členové realizačního týmu, kteří k takovému odchodu vybízejí .

Tato pravidla se týkají chování během utkání. Nejde o nový postih za kritické výroky na tiskové konferenci nebo v rozhovorech po zápase.

Co FIFA udělala – a co naopak ne

FIFA tedy zatím nevede nový „hon na kritiky rozhodčích“. Její problém spočívá jinde: v rozdílném vnímání verdiktů VAR, v nejasném výkladu vlastních disciplinárních pravidel a v politických vazbách, které během turnaje zviditelnily hranice mezi fotbalem a státní mocí.