Transatlantické napětí kvůli digitální regulaci: USA tlačí na EU, ta se brání u soudu

Zde je podložený stav transatlantického napětí v oblasti digitální regulace k polovině roku 2026.

Transatlantické napětí kvůli digitální regulaci – aktuální stav (červenec 2026)

Vztahy mezi USA a EU v oblasti digitální regulace se zhoršily do otevřené konfrontace. USA využívají obchodní vynucovací nástroje, vízové zákazy a klauzule v bilaterálních smlouvách, aby přiměly EU zmírnit nebo zastavit vymáhání svého zákona o digitálních trzích (DMA) a zákona o digitálních službách (DSA). EU se brání prostřednictvím soudů a drží se svého regulačního kurzu.

1. Ekholm z Ericssonu: Evropa je „mizerná čtvrť“ pro byznys

Odcházející generální ředitel Ericssonu Börje Ekholm patří k nejhlasitějším evropským byznysmenům, kteří kritizují regulační prostředí v bloku. Evropskou snahu o technologickou suverenitu označil za „nebezpečnou“ , nazval Evropu technologickým „muzeem“, které v oblasti AI zaostává za Čínou , a varoval, že bez konsolidace a deregulace bude Ericsson přesouvat investice mimo Evropu . Dříve přirovnal prostředí v Evropě nepříznivě k trhům, jako je Indie, když poznamenal, že připojení na londýnském letišti Heathrow je horší než v Bombaji .

Ověření přesné citace: Fráze „mizerná čtvrť“ („shitty neighbourhood“) se v přímém zpravodajství Bloombergu, CNBC nebo jiných médiích o Ekholmových výrocích nepodařilo najít. Charakterizoval evropský trh jako „nejslabší na světě“ a jeho regulační přístup jako „nebezpečný“ , ale žádný zdroj s konkrétní frází „shitty neighbourhood“ se ve výsledcích vyhledávání neobjevil. Může jít o parafrázi nebo citaci z rozhovoru, který nebyl v dostupné databázi zachycen. Podstata jeho kritiky je však dobře doložena.

2. Americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer tlačí na EU kvůli vymáhání technologických zákonů

Obchodní zmocněnec USA Jamieson Greer učinil konfrontaci s EU v digitální regulaci svou signaturní otázkou. V prosinci 2025 vyjádřil „zklamání“ nad zacházením EU s americkými technologickými firmami a argumentoval, že vyšetřování DMA vůči americkým společnostem porušuje závazek americko-evropské obchodní dohody řešit „neodůvodněné překážky digitálního obchodu“ . Asociace spotřebitelských technologií (CTA) formálně vyzvala Greera, aby proti DMA zakročil, a označila jej za diskriminační režim zaměřený na americké firmy .

Vyšetřování podle paragrafu 301

Administrativa Trump-Greer zahájila bezprecedentní vlnu vyšetřování podle paragrafu 301. Dne 12. května 2026 byla zahájena vyšetřování vůči 60 ekonomikám . Zatímco mnohá z nich se zaměřují na otázky nucené práce a průmyslové politiky, hrozba vyšetřování podle paragrafu 301 konkrétně zaměřeného na digitální regulaci EU je opakovaným nástrojem Greerovy nátlakové kampaně. Webové stránky USTR uvádějí probíhající vyšetřování podle 301, která pokrývají širokou škálu obchodních praktik .

Víza pro evropské úředníky pro DMA/DSA

V dalším výrazném zostření situace uvalilo americké ministerstvo zahraničí v lednu 2026 vízové sankce na pět evropských úředníků, kteří se podíleli na navrhování a zavádění DMA a DSA . Wall Street Journal informoval, že USA zakázaly vstup bývalému evropskému úředníkovi konkrétně kvůli jeho roli při vývoji zákona o digitálním obsahu , a Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) to označilo za „dosud nejpřímější opatření zaměřená na evropskou digitální regulaci“ .

3. EU se drží – Všeobecný soud potvrdil označení Applu za gatekeepera

Dne 8. července 2026 zamítl Všeobecný soud EU v Lucemburku všechny žaloby Applu napadající jeho označení za „gatekeepera“ podle DMA, a to pro App Store a iOS (věci T-1079/23, T-1080/23 a T-214/24) . Soud rozhodl, že Apple musí plnit povinnosti vyplývající z DMA – včetně umožnění konkurenčních obchodů s aplikacemi a sideloadingu – a že mnohé z Applových námitek byly předčasné a lze je vznést až proti konkrétním donucovacím opatřením . Šlo o první velký soudní test DMA a EU v něm rozhodně zvítězila.

4. Širší kontext: Zhoršující se obchodní vztahy a zakotvené protiregulační klauzule

Spor o digitální regulaci je součástí širšího zhoršování transatlantických obchodních vztahů. Greer vkládá ustanovení proti digitální regulaci do bilaterálních obchodních dohod. Podle podrobné analýzy CSIS z března 2026 USA prosazují „novou doktrínu zadržování“ – pomocí obchodních dohod zastavit digitální regulaci v zahraničí . Analýza uvádí, že USA vkládají do bilaterálních dohod klauzule, které omezují možnost signatářů zavádět požadavky na lokalizaci dat, daně z digitálních služeb a opatření pro regulaci platforem, která by nepřiměřeně postihovala americké technologické firmy.

Ověření údaje o „nejméně devíti zemích“: Dostupné zdroje (CSIS a analýzy obchodního práva) popisují systematické úsilí USA o zakotvení protidigitálně-regulačních klauzulí do bilaterálních dohod a identifikují několik cílových zemí, ale konkrétní počet „devíti zemí“ nebyl ve výsledcích vyhledávání potvrzen. Zpráva CSIS a zpravodajství z oblasti obchodního práva popisují širokou, vícefrontovou kampaň, ale nevyjmenovávají přesně devět bilaterálních dohod. Tento údaj může odkazovat na konkrétní číslo z faktového listu USTR nebo článku v obchodním tisku, který nebyl v těchto vyhledáváních zachycen. Existence a šíře strategie jsou dobře zdokumentovány; přesný počet vyžaduje další ověření.

Souhrnná tabulka

Prvek	Stav	Klíčový zdroj
Ekholmova kritika Evropy	Dobře zdokumentována („nebezpečný“, „muzeum“, „nejslabší trh“); citace „mizerná čtvrť“ nepotvrzena
Greerův tlak na evropské technologické zákony	Zdokumentováno: prohlášení o zklamání, hrozby podle paragrafu 301
Víza pro evropské úředníky	Potvrzeno: 5 evropských úředníků mělo v lednu 2026 zakázán vstup do USA
Všeobecný soud EU o Applu a DMA	Rozhodnutí z 8. července 2026 – Apple prohrál všechny žaloby
Protidigitálně-regulační klauzule v bilaterálních dohodách	Potvrzená strategie USA; přesný počet 9 zemí neověřen

Shrnutí: Transatlantické napětí v oblasti digitální regulace je na nejvyšší úrovni za poslední desítky let. USA používají obchodní, vízové a dvoustranné smluvní nástroje k tomu, aby se pokusily omezit unijní technologickou regulaci, zatímco EU – posílena červencovým vítězstvím v případu Apple – se drží. Konkrétní údaj o „nejméně devíti zemích“ pro protiregulační bilaterální klauzule je pravděpodobně přesný s ohledem na popsaný rozsah americké kampaně, ale dostupné zdroje neobsahují explicitní seznam devíti zemí.