1. Pět bilionů dolarů ročně do infrastruktury AI

Son tvrdí, že samotný rozvoj AI bude v roce 2040 vyžadovat každoroční investice ve výši 5 bilionů dolarů, tedy zhruba 800 bilionů jenů. Svůj odhad odůvodnil hodnotou, kterou podle něj umělá inteligence vytvoří pro světovou ekonomiku.

Jeho argumentace stojí na předpokladu, že příjmy související s AI dosáhnou přibližně 20 procent globálního HDP. V takovém měřítku by podle něj byly výdaje na infrastrukturu ve srovnání s vytvořenou hodnotou „zanedbatelné“.

2. Tři terawatty pro datová centra

Dalším limitem nebude podle Sona jen kapitál, ale především elektřina. Datová centra určená pro AI by podle jeho odhadu mohla v roce 2040 potřebovat přibližně 3 terawatty (TW) výkonu. Několik médií tuto hodnotu přirovnalo k asi 1,8násobku současné celosvětové spotřeby elektřiny.

Pro představu: terawatt je 1 000 gigawattů. Sonův odhad tak znamená energetickou infrastrukturu v měřítku, které by výrazně přesahovalo dnešní samostatné projekty datových center i elektráren.

3. AI má tvořit pětinu světového HDP

Son předpovídá, že AI bude v roce 2040 představovat přibližně 20 procent globálního HDP. To by podle uváděných propočtů znamenalo zhruba 46 bilionů dolarů vytvořené hodnoty.

Právě touto prognózou obhajuje i zdánlivě extrémní výši investic. Pokud by se jeho odhad naplnil, pět bilionů dolarů ročně by podle něj představovalo jen malou cenu za vybudování infrastruktury, která umožní vznik tak rozsáhlého ekonomického sektoru.

„Bublina AI? Absurdní,“ říká Son

Šéf SoftBanku odmítá názor, že současné investice do AI mohou připomínat spekulativní bublinu. Na konferenci 14. července označil debaty o bublině za „absurdní“ a prohlásil, že lidé, kteří zpochybňují investice do AI, podle něj umělé inteligenci nerozumějí.

Už 24. června 2026 byl během valné hromady ještě ostřejší. Označil tehdy řeči o bublině za „rouhání proti AI“ a „urážku AI“.

Sonův optimismus je důležitý i z investorského hlediska: SoftBank neprezentuje AI pouze jako technologii, ale jako základ nové ekonomické infrastruktury. Skupina proto směřuje kapitál nejen do softwaru a čipů, ale také do elektráren, sítí a datových kampusů.

Od plynu k jaderné fúzi

V krátkodobém horizontu podle Sona pokryje velkou část energetických potřeb datových center zemní plyn. Z dlouhodobého pohledu ale považuje za nejrealističtější řešení jadernou fúzi – proces, při kterém vzniká energie podobně jako uvnitř Slunce a dalších hvězd.

Son fúzi popsal jako nový druh levnější, čisté a bezpečné energie pro Zemi. Jeho výrok je však třeba chápat jako vizi: komerční jaderná fúze zatím není běžně dostupným zdrojem elektřiny.

SoftBank svou vizi převádí do konkrétních projektů

Ohio: elektrárna za 33,3 miliardy dolarů

Dceřiná společnost SoftBanku SB Energy plánuje v Piketownu v Ohiu vybudovat plynovou elektrárnu s výkonem 9,2 gigawattu. Odhadovaná hodnota projektu činí 33,3 miliardy dolarů. Elektrárna má vzniknout na pozemcích amerického ministerstva energetiky a dodávat energii plánovanému AI datovému kampusu s výkonem 10 GW.

Masayoshi Son projekt označil za základ kampusu, do něhož by mohlo být postupně nasměrováno až 500 miliard dolarů. Americký ministr obchodu Howard Lutnick jej označil za „největší stavební projekt v zemi“.

Součástí veřejno-soukromého partnerství je také investice 4,2 miliardy dolarů od SB Energy a společnosti AEP Ohio do modernizace a výstavby přenosových vedení v jižním Ohiu.

Sporná vazba na investiční rámec za 550 miliard dolarů

Ohio projekt je v některých zprávách spojován s širším rámcem japonských investic ve Spojených státech v hodnotě přibližně 550 miliard dolarů. Reuters uvádí, že Japonsko má v rámci rozsáhlejší dohody mezi Washingtonem a Tokiem přispět částkou přesahující 33 miliard dolarů.

Přesná částka 550 miliard dolarů však nebyla výrazně potvrzena v nejautoritativnějších zdrojích dostupných k 14. červenci 2026. Je proto vhodné ji brát s určitou rezervou, nikoli jako plně ověřený objem přímo vyčleněný na projekt v Ohiu.

Francie: až 75 miliard eur do datových center

SoftBank plánuje ve Francii investovat až 75 miliard eur, tedy přibližně 87,3 miliardy dolarů, do výstavby datových center pro AI. Výhodou Francie má být silná energetická infrastruktura a vysoký podíl elektřiny z jaderných zdrojů. Záměr informoval 1. června 2026 deník Nikkei Asia v souvislosti s vystoupením Sona na stanici CNBC v Paříži.

Podle dalších zpráv má francouzský plán zahrnovat kapacitu AI datových center až 5 GW.

Son své odhady postupně zvyšuje

Červencová prognóza představuje další výrazné zvýšení Sonových očekávání. V rozhovoru pro časopis Time zveřejněném v únoru 2026 předpovídal, že umělá superinteligence (ASI) spolu s takzvanou fyzickou AI, například humanoidními roboty, bude během 10 až 15 let vytvářet 10 procent světového HDP. V horizontu 30 let podle něj tento podíl vzroste na 30 procent.

Podobný desetiprocentní odhad zazněl také v prosinci 2025. Nynější předpověď 20 procent globálního HDP do roku 2040 tak představuje další posun směrem k mimořádně optimistickému scénáři.

Co z toho plyne

Sonova čísla popisují svět, v němž se AI stane jedním z hlavních pilířů globální ekonomiky a datová centra se promění v infrastrukturu srovnatelnou s dnešními energetickými sítěmi. Nejlépe doložené jsou jeho výroky o 5 bilionech dolarů ročních investic, 3 TW potřebného výkonu, 20 procentech globálního HDP, odmítnutí „AI bubliny“, sázce na fúzi a projektech v Ohiu a Francii.

Naopak přesný rozsah širšího japonsko-amerického investičního rámce ve výši 550 miliard dolarů zůstává méně jistý. Celá vize proto kombinuje ověřené firemní projekty s dlouhodobými odhady, jejichž naplnění bude záviset na vývoji technologií, energetiky i ekonomiky.

1. Pět bilionů dolarů ročně do infrastruktury AI

Son tvrdí, že samotný rozvoj AI bude v roce 2040 vyžadovat každoroční investice ve výši 5 bilionů dolarů, tedy zhruba 800 bilionů jenů. Svůj odhad odůvodnil hodnotou, kterou podle něj umělá inteligence vytvoří pro světovou ekonomiku.

Jeho argumentace stojí na předpokladu, že příjmy související s AI dosáhnou přibližně 20 procent globálního HDP. V takovém měřítku by podle něj byly výdaje na infrastrukturu ve srovnání s vytvořenou hodnotou „zanedbatelné“.

2. Tři terawatty pro datová centra

Dalším limitem nebude podle Sona jen kapitál, ale především elektřina. Datová centra určená pro AI by podle jeho odhadu mohla v roce 2040 potřebovat přibližně 3 terawatty (TW) výkonu. Několik médií tuto hodnotu přirovnalo k asi 1,8násobku současné celosvětové spotřeby elektřiny.

Pro představu: terawatt je 1 000 gigawattů. Sonův odhad tak znamená energetickou infrastrukturu v měřítku, které by výrazně přesahovalo dnešní samostatné projekty datových center i elektráren.

3. AI má tvořit pětinu světového HDP

Son předpovídá, že AI bude v roce 2040 představovat přibližně 20 procent globálního HDP. To by podle uváděných propočtů znamenalo zhruba 46 bilionů dolarů vytvořené hodnoty.

Právě touto prognózou obhajuje i zdánlivě extrémní výši investic. Pokud by se jeho odhad naplnil, pět bilionů dolarů ročně by podle něj představovalo jen malou cenu za vybudování infrastruktury, která umožní vznik tak rozsáhlého ekonomického sektoru.

„Bublina AI? Absurdní,“ říká Son

Šéf SoftBanku odmítá názor, že současné investice do AI mohou připomínat spekulativní bublinu. Na konferenci 14. července označil debaty o bublině za „absurdní“ a prohlásil, že lidé, kteří zpochybňují investice do AI, podle něj umělé inteligenci nerozumějí.

Už 24. června 2026 byl během valné hromady ještě ostřejší. Označil tehdy řeči o bublině za „rouhání proti AI“ a „urážku AI“.

Sonův optimismus je důležitý i z investorského hlediska: SoftBank neprezentuje AI pouze jako technologii, ale jako základ nové ekonomické infrastruktury. Skupina proto směřuje kapitál nejen do softwaru a čipů, ale také do elektráren, sítí a datových kampusů.

Od plynu k jaderné fúzi

V krátkodobém horizontu podle Sona pokryje velkou část energetických potřeb datových center zemní plyn. Z dlouhodobého pohledu ale považuje za nejrealističtější řešení jadernou fúzi – proces, při kterém vzniká energie podobně jako uvnitř Slunce a dalších hvězd.

Son fúzi popsal jako nový druh levnější, čisté a bezpečné energie pro Zemi. Jeho výrok je však třeba chápat jako vizi: komerční jaderná fúze zatím není běžně dostupným zdrojem elektřiny.

SoftBank svou vizi převádí do konkrétních projektů

Ohio: elektrárna za 33,3 miliardy dolarů

Dceřiná společnost SoftBanku SB Energy plánuje v Piketownu v Ohiu vybudovat plynovou elektrárnu s výkonem 9,2 gigawattu. Odhadovaná hodnota projektu činí 33,3 miliardy dolarů. Elektrárna má vzniknout na pozemcích amerického ministerstva energetiky a dodávat energii plánovanému AI datovému kampusu s výkonem 10 GW.

Masayoshi Son projekt označil za základ kampusu, do něhož by mohlo být postupně nasměrováno až 500 miliard dolarů. Americký ministr obchodu Howard Lutnick jej označil za „největší stavební projekt v zemi“.

Součástí veřejno-soukromého partnerství je také investice 4,2 miliardy dolarů od SB Energy a společnosti AEP Ohio do modernizace a výstavby přenosových vedení v jižním Ohiu.

Sporná vazba na investiční rámec za 550 miliard dolarů

Ohio projekt je v některých zprávách spojován s širším rámcem japonských investic ve Spojených státech v hodnotě přibližně 550 miliard dolarů. Reuters uvádí, že Japonsko má v rámci rozsáhlejší dohody mezi Washingtonem a Tokiem přispět částkou přesahující 33 miliard dolarů.

Přesná částka 550 miliard dolarů však nebyla výrazně potvrzena v nejautoritativnějších zdrojích dostupných k 14. červenci 2026. Je proto vhodné ji brát s určitou rezervou, nikoli jako plně ověřený objem přímo vyčleněný na projekt v Ohiu.

Francie: až 75 miliard eur do datových center

SoftBank plánuje ve Francii investovat až 75 miliard eur, tedy přibližně 87,3 miliardy dolarů, do výstavby datových center pro AI. Výhodou Francie má být silná energetická infrastruktura a vysoký podíl elektřiny z jaderných zdrojů. Záměr informoval 1. června 2026 deník Nikkei Asia v souvislosti s vystoupením Sona na stanici CNBC v Paříži.

Podle dalších zpráv má francouzský plán zahrnovat kapacitu AI datových center až 5 GW.

Son své odhady postupně zvyšuje

Červencová prognóza představuje další výrazné zvýšení Sonových očekávání. V rozhovoru pro časopis Time zveřejněném v únoru 2026 předpovídal, že umělá superinteligence (ASI) spolu s takzvanou fyzickou AI, například humanoidními roboty, bude během 10 až 15 let vytvářet 10 procent světového HDP. V horizontu 30 let podle něj tento podíl vzroste na 30 procent.

Podobný desetiprocentní odhad zazněl také v prosinci 2025. Nynější předpověď 20 procent globálního HDP do roku 2040 tak představuje další posun směrem k mimořádně optimistickému scénáři.

Co z toho plyne

Sonova čísla popisují svět, v němž se AI stane jedním z hlavních pilířů globální ekonomiky a datová centra se promění v infrastrukturu srovnatelnou s dnešními energetickými sítěmi. Nejlépe doložené jsou jeho výroky o 5 bilionech dolarů ročních investic, 3 TW potřebného výkonu, 20 procentech globálního HDP, odmítnutí „AI bubliny“, sázce na fúzi a projektech v Ohiu a Francii.

Naopak přesný rozsah širšího japonsko-amerického investičního rámce ve výši 550 miliard dolarů zůstává méně jistý. Celá vize proto kombinuje ověřené firemní projekty s dlouhodobými odhady, jejichž naplnění bude záviset na vývoji technologií, energetiky i ekonomiky.