Cena za rozchod s Čínou: 23,6 bilionu dolarů a vyšší inflace

Rozpis podle zemí/regionů:

• Spojené státy: 13,7 bilionu dolarů (zhruba 550 miliard dolarů ročně) ^RBT
• Eurozóna: 9,1 bilionu dolarů ^RB
• Spojené království: 800 miliard dolarů ^RB

Inflační rizika

Studie varuje, že samotný proces odpojování by mohl v určitých scénářích zvýšit inflaci až o 2,5 procentního bodu. To by bylo způsobeno výrazně vyššími výrobními náklady, protože by se výroba musela přesunout z levných čínských dodavatelských řetězců ^RF.

Úplné odpojení vs. snižování rizik („de-risking“)

Studie EY-Parthenon výslovně srovnává tyto dva přístupy:

• Úplné odpojení (decoupling): Částka 23,6 bilionu dolarů představuje náklady na úplný a tvrdý rozchod s čínskými dodavatelskými řetězci. To by vyžadovalo vybudování veškeré infrastruktury, výzkumu a vývoje, softwaru, výroby a logistiky od nuly ^BT.
• Snižování rizik („de-risking“): Tento přístup, který preferují evropští lídři (a je promítnut do oficiální strategie EU), je cílenější. Snaží se omezit závislost jen v úzkém okruhu strategických odvětví, aniž by zpřetrhal všechny ekonomické vazby. Studie naznačuje, že de-risking by byl výrazně levnější, ale zpráva se zaměřuje na scénář úplného odpojení, aby vyčíslila extrémní konec spektra rizik ^EBF.

Evropští politici opakovaně argumentují pro „snižování rizik, nikoli odpojování“, jak dokumentuje i studie Evropského parlamentu z roku 2024 na toto téma ^E.

Nejhůře postižená odvětví

Analýza EY-Parthenon identifikuje čtyři sektory, které by nesly největší náklady na vybudování nových dodavatelských řetězců ^BFF:

• Farmaceutický průmysl – vysoká závislost na čínských účinných farmaceutických látkách (API)
• Polovodiče – koncentrovaná výroba čipů a materiálů v Číně a na Tchaj-wanu
• Čistá energie – solární panely, baterie, komponenty pro větrné turbíny (Čína dominuje globální výrobě)
• Kritické suroviny – zpracování vzácných zemin, lithia, kobaltu (Čína kontroluje 60–90 % rafinace)

Samostatná analýza Americké obchodní komory (U.S. Chamber of Commerce) označuje stejná odvětví plus ICT/cloudové technologie a obranné technologie za nejzranitelnější ^F.

Širší souvislosti: stávající opatření Západu

Výdaje USA na kritické suroviny: Spojené státy prostřednictvím zákona o snižování inflace (Inflation Reduction Act) a zákona CHIPS Act vyčlenily zhruba 30 miliard dolarů na domácí zpracování kritických surovin, dodavatelské řetězce baterií a výrobu polovodičů ^F (zdroj odkazuje na širší rámec strategických výdajů USA).

Antidumpingové vyšetřování EU ohledně dovozu čínské kachny: V samostatné, ale související obchodní akci zahájila EU nové antidumpingové vyšetřování dovozu čínské kachny. To odráží širší trend, kdy západní ekonomiky používají nástroje obchodní obrany ke správě dovozní závislosti na Číně ^B.

Dominance Číny v dodavatelských řetězcích zůstává základním hybatelem – Čína je největším světovým výrobcem, největším vývozcem a dominantním zpracovatelem kritických surovin. Evropská centrální banka (ECB) samostatně uvedla, že počet životně důležitých vstupů podléhajících vývozním omezením se od roku 2009 zpětinásobil ^EI.

Shrnutí: Studie EY-Parthenon přiřkla úplnému odpojení od Číny tvrdou cenovku (23,6 bilionu dolarů za 25 let, z toho 13,7 bilionu jen pro USA) a varuje před rizikem inflace ve výši 2,5 procentního bodu. Evropští lídři mezitím nadále upřednostňují užší cestu „snižování rizik“ zaměřenou na farmacii, polovodiče, čistou energii a kritické suroviny – sektory, kde již USA a EU začaly investovat a zavádět obchodní ochranná opatření.