AI mění pracovní trh rychleji, než vznikají pravidla. Ekonomové žádají vlády o okamžitou reakci

Více než 200 ekonomů a výzkumníků v oblasti umělé inteligence, mezi nimi 15 až 16 nositelů Nobelovy ceny a odborníci z OpenAI, Anthropic a Googlu, zveřejnilo 13. července 2026 společné prohlášení nazvané „We Must Act Now“ – „Musíme jednat hned“ .

Signatáři vyzvali vlády a technologické lídry, aby urychleně vytvořili politiky a instituce, které se vypořádají s ekonomickými dopady AI. Varují, že umělá inteligence může přinést „ekonomickou proměnu větší než průmyslová revoluce – ovšem v nesrovnatelně kratším čase“ .

Zároveň upozorňují, že politici by neměli čekat, až se v souhrnných statistikách objeví výrazný růst nezaměstnanosti. Do té doby už může být na přípravu pozdě a přínosy AI se nemusí rozdělit mezi pracovníky dostatečně široce .

Pracovní trh se mění už nyní

Nová analýza Indeed Hiring Lab naznačuje, že AI se v pracovním trhu neobjevuje jen jako vzdálená hrozba nebo téma technologických firem. Mění se samotné názvy pracovních pozic i očekávání zaměstnavatelů:

• Počet amerických pracovních názvů, v nichž se objevuje AI, se zvýšil z 264 v roce 2022 na 822 v prvním čtvrtletí 2026. Jejich podíl mezi názvy s nejméně pěti nabídkami vzrostl z 2,6 na 8,3 % .
• 63 % těchto „AI pozic“ připadá na obory mimo technologie – například prodej, personalistiku, právo, marketing, řemesla, fyzioterapii nebo řízení vozidel .
• V pěti ze šesti sledovaných velkých trhů je AI v názvech pozic častější mimo technologický sektor než přímo v něm .

Podobný vývoj je patrný i mimo Spojené státy. Analýza pěti velkých evropských trhů ukázala, že pracovní názvy spojené s AI přibývají napříč profesemi. Ve většině sledovaných zemí je AI nyní v názvech pozic běžnější mimo tradiční technologické obory než v nich .

To neznamená, že každé takové místo nahrazuje člověka algoritmem. Ukazuje to ale, že zaměstnavatelé začleňují nástroje AI do stále širšího spektra práce – od administrativy a marketingu po zdravotnictví, vzdělávání a kvalifikovaná řemesla.

Varování přichází také z amerického Fedu

Neobvykle přímé výhrady zaznívají od představitelů amerického Federálního rezervního systému, tedy centrální banky Spojených států:

• Guvernérka Lisa Cooková v květnu 2026 uvedla, že se může blížit „nejvýznamnější reorganizace práce za několik generací“. Zároveň upozornila, že náklady AI mohou přijít výrazně dříve než její přínosy .
• Guvernér Michael Barr v únoru 2026 řekl, že AI může v krátkodobém horizontu „hluboce narušit pracovní trhy a poškodit některé pracovníky“ .
• Viceguvernér Philip Jefferson v listopadu 2025 popsal růst produktivity díky AI v zákaznickém servisu, logistice, programování i lékařském výzkumu. Právě tento růst produktivity ale může mít dopad na poptávku po některých pracovních činnostech .
• Výzkumná zpráva Fedu z března 2026 zjistila, že zavádění AI měřitelně mění chování firem při zveřejňování pracovních nabídek. Zatím však nenašla důkaz, že by firmy s vyšší mírou využívání AI kvůli tomu obecně omezovaly počet nabídek .
• Agentura Reuters informovala, že představitelé Fedu připouštějí možnost trvale vyšší míry nezaměstnanosti, pokud lidé vytlačení z některých profesí budou hledat nové zaměstnání déle .

Barr nastínil také scénář, který nazval „boomem bez pracovních míst“. V něm by rychle se zlepšující AI agenti a robotika nahradili nebo vytlačili širokou škálu odborných, servisních, výrobních a dopravních profesí. Část pracovníků by se podle tohoto scénáře mohla stát „prakticky nezaměstnatelnou“ . Jde o možný scénář, nikoli o předpověď, že se takový vývoj skutečně naplní.

Proč ekonomové mění svůj pohled

Prohlášení „We Must Act Now“ představuje posun v debatě o AI. Ještě nedávno řada ekonomů považovala bezprostřední rozsáhlé narušení pracovního trhu za příliš spekulativní. Nyní signatáři varují, že čekat s opatřeními až na růst celkové nezaměstnanosti by byla nákladná chyba .

Jejich hlavním požadavkem není pouze reagovat na případné propouštění, ale začít budovat instituce předem. Volají po hlubším výzkumu ekonomických dopadů AI, nových formách sociálního zabezpečení a nástrojích, které lidem pomohou přecházet mezi profesemi, když se budou jednotlivá odvětví proměňovat .

Logika tohoto přístupu je jednoduchá: statistiky celkové zaměstnanosti mohou dlouho vypadat stabilně, i když se uvnitř pracovního trhu rychle mění konkrétní úkoly, požadované dovednosti a vyhlídky nových pracovníků. Jakmile se změna projeví v celkovém počtu pracovních míst, může být pro část lidí obtížnější dohnat náskok technologie.

Co to znamená pro zaměstnance a vlády

Data z pracovních portálů ani vyjádření centrálních banky zatím sama o sobě nedokazují plošný úbytek pracovních míst způsobený AI. Dohromady ale ukazují na rychle se měnící prostředí: AI se objevuje v pracovních nabídkách napříč sektory a zaměstnavatelé stále častěji očekávají schopnost s těmito nástroji pracovat.

Pro pracovníky to znamená, že gramotnost v oblasti AI se stává užitečnou napříč profesemi, nejen v programování nebo datové analýze . Pro vlády je hlavním vzkazem expertů naléhavost: připravit vzdělávání, sociální podporu a přechody mezi zaměstnáními dříve, než se případné dopady projeví v plné síle.

Otázka už tedy nezní jen, zda AI změní pracovní trh. Podle dostupných údajů se mění právě teď. Klíčové bude, zda instituce dokážou držet krok a zajistit, aby vyšší produktivita neznamenala pro část pracovníků pouze vyšší nejistotu.